Papež Lev odsuzuje „kulturu moci“, která pohání vzestup umělé inteligence

26. 5. 2026

 

V rozporu s tradicí dokument v pondělí během akce ve Vatikánu představil sám Lev, který krátce po svém zvolení v květnu loňského roku prohlásil, že umělou inteligenci považuje za největší hrozbu pro lidstvo v dnešní době. Mezi přítomnými byl i Christopher Olah, spoluzakladatel společnosti Anthropic, americké firmy zabývající se umělou inteligencí, která je zapletena do soudního sporu s administrativou Donalda Trumpa ohledně etiky umělé inteligence.

Encykliky jsou jednou z nejvyšších forem učení papeže pro 1,4 miliardy členů katolické církve a obvykle nastiňují jeho priority a zároveň zdůrazňují hlavní problémy ve společnosti.

V dokumentu s názvem Magnifica Humanitas (Velkolepé lidstvo) se Lev, který se narodil v Chicagu a je prvním papežem narozeným v USA, zmínil o „znepokojivém oživení války jako nástroje mezinárodní politiky“ a uvedl, že umělá inteligence přispívá k „normalizaci války“.

„Z tohoto důvodu musí být vývoj a použití umělé inteligence ve válce podrobeno nejpřísnějším etickým omezením, aby byla zaručena úcta k lidské důstojnosti a posvátnosti života a aby se zabránilo závodu ve vývoji takových zbraní,“ napsal.

Leo vyzval k „odzbrojení“ umělé inteligence a zároveň uvedl, že některé autonomní zbraňové systémy jsou „prakticky mimo dosah jakéhokoli lidského ovládání“.

„Odzbrojení umělé inteligence znamená osvobodit ji od mentality ‚ozbrojené‘ soutěže,“ napsal. „Odzbrojit neznamená odmítnout technologii, ale zabránit tomu, aby ovládla lidstvo,“ a dodal, že technologie by měla být „přátelská k lidem“, přístupná všem a otevřená diskusi a debatě.

V pasáži, která se zdála být zaměřena na Silicon Valley, papež varoval, že moc nad digitálními systémy, infrastrukturou a daty „nespočívá na státech, ale na hlavních ekonomických a technologických aktérech“, a že když se taková moc soustředí „v rukou několika málo lidí“, má tendenci „stát se neprůhlednou a vyhýbat se veřejné kontrole, což zvyšuje riziko zkreslených forem rozvoje, které vedou k novým závislostem, vyloučení, manipulacím a nerovnostem“.

Olah v pondělí uvedl, že vývoj umělé inteligence nelze ponechat výhradně na technologických společnostech, a vyzval k větší kontrole ze strany náboženských vůdců, vlád a občanské společnosti.

Olah, který seděl vedle papeže, řekl, že existuje „reálná možnost“, že umělá inteligence nahradí lidskou práci „ve velmi velkém měřítku“.

„Pokud k tomu dojde, bude podpora těch, kteří přijdou o práci, morální povinností historického významu,“ řekl.

Společnosti jako ta jeho fungují „v rámci souboru pobídek a omezení“, například pod silným komerčním, geopolitickým a osobním tlakem, který může být někdy v rozporu s „správným jednáním“ v širším zájmu společnosti, a proto je nezbytná vnější kontrola.

Lev, jehož rodinná historie zahrnuje jak otroky, tak otrokáře, napsal o otroctví: „Je nemožné necítit hluboký smutek při úvahách o nesmírném utrpení a ponížení, které snášelo tolik lidí, v ostrém kontrastu s jejich nezměrnou důstojností jako osob nekonečně milovaných Pánem … Za to se jménem církve upřímně omlouvám.“

Minulí papežové se omluvili za zapojení křesťanů do transatlantického obchodu s otroky. Žádný papež však nikdy veřejně neuznal, natož aby se omluvil, za roli, kterou papežové sami sehráli při udělování evropským panovníkům výslovné pravomoci podrobit si a zotročit „nevěřící“.

Kromě dvou jeho kardinálů se prezentace zúčastnili také teologové Anna Rowlandsová a Léocadie Lushombo.

Rowlandsová, profesorka katolické sociální nauky na Durhamské univerzitě, uvedla, že encyklika „aplikuje vizi evangelia na kultury umělé inteligence“ a tím „varuje před rostoucí kulturou moci, která přetváří práci, rodinu, vzdělávání a politický život“.

Vatikán se již několik let vážně zabývá otázkami týkajícími se umělé inteligence, včetně pravidelného dialogu s Microsoftem, Googlem a dalšími velkými technologickými firmami.

Papež v pondělí uvedl, že katolická církev chce spolupracovat s vývojáři umělé inteligence a diskutovat o správném využití této technologie.

„Lev v tomto dokumentu vložil plnou váhu svého úřadu do snah katolické církve o dialog s velkými technologickými firmami,“ řekl Christopher White, autor knihy Pope Leo XIV: Inside the Conclave and the Dawn of a New Papacy a vedoucí pracovník Iniciativy pro katolickou sociální nauku a veřejný život na Georgetownské univerzitě.

„K umělé inteligenci zjevně přistupuje s pokorou a dává jasně najevo, že církev nemá všechny odpovědi na to, jaké politiky jsou pro regulaci umělé inteligence nezbytné. Je si však dobře vědom toho, že vývoj umělé inteligence nemůže být prostě divokým západem, jak by si někteří její zastánci přáli.“

V reakci na encykliku řekla Christine Allenová, generální ředitelka a ředitelka katolické charitativní organizace Cafod, že papežovo poselství hovoří o „vrozené důstojnosti lidstva“.

„Nejsme pouhými výrobními nástroji, ale živými bytostmi, kterým byl svěřen morální kompas,“ dodala. „Ve světě plném nerovnováhy máme povinnost používat AI zodpovědně.

Dnešní poselství zní, že by neměla být využívána k dalšímu prohlubování nerovnosti a utrpení.“

Zdroj v angličtině ZDE