Írán popírá, že by byla dohoda s USA na spadnutí, navzdory určitému pokroku

26. 5. 2026

S odkazem na stav jednání Baghaei řekl: „Je správné říci, že jsme dospěli k závěru ohledně velké části projednávaných otázek. Ale říkat, že to znamená, že podpis dohody je na spadnutí – to nikdo nemůže tvrdit.“

Trval také na tom, že do memoranda o porozumění, které by vedlo k tomu, že Írán povolí komerční plavbu průlivem a USA zruší blokádu íránských přístavů, musí být zahrnuto příměří v Libanonu.

Naproti tomu americký ministr zahraničí Marco Rubio stále doufal, že v pondělí by mohlo být dosaženo dohody, ale zdálo se, že se hromadí seznam nevyřešených problémů v tom, co mělo být plánem na obnovení jaderných rozhovorů, které Trump v únoru opustil ve prospěch války.

Rubio uvedl, že získání odpovědi od íránského politického systému zabere čas, ale zdůraznil: „Buď uzavřeme dobrou dohodu, nebo tuto otázku vyřešíme jiným způsobem, a my dáváme přednost dobré dohodě.“

Americký prezident Donald Trump v pondělním příspěvku na Truth Social uvedl, že dohoda bude buď „skvělá a smysluplná, nebo nebude žádná“.

Trump dodal, že požádal země včetně Kataru, Saúdské Arábie, Pákistánu, Egypta, Jordánska a Turecka, aby se hromadně připojily k Abrahamovým dohodám s cílem normalizovat vztahy s Izraelem.

Uvedl, že v sobotu hovořil s představiteli těchto zemí, stejně jako se Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem, které již dohody podepsaly – jde o soubor dohod o normalizaci vztahů s Izraelem.

„Závazně žádám, aby všechny země okamžitě podepsaly Abrahamovy dohody, a pokud Írán podepíše dohodu se mnou, jako prezidentem Spojených států amerických, bude mi ctí, když se také stanou součástí této bezprecedentní světové koalice,“ napsal Trump v příspěvku na Truth Social.

Uvedl „veškerou práci, kterou Spojené státy odvedly, aby se pokusily poskládat tuto velmi složitou skládačku“.

Barbara Leafová, bývalá náměstkyně ministra zahraničí USA pro Blízký východ, uvedla: „Stačí říci, že mezi těmi, kdo nejsou součástí Abrahamových dohod, není nikdo, kdo by se k této dohodě připojil. Turecko, Katar a Saúdskou Arábii k tomu nepřimějete. Rozhodně ne.“ Uvedla, že návrh byl přijat „ohromeným tichem“, když jej Trump o víkendu telefonicky přednesl regionálním lídrům.

Izraelský opoziční lídr Jair Lapid naznačil, že plán Abrahamových dohod by vznikající dohodu pro Izrael nijak nezpříjemnil, a popsal ji jako znepokojivou a špatnou pro region. Uvedl, že izraelská vláda je na „historickém minimu, co se týče její schopnosti ovlivňovat rozhodnutí ve Washingtonu“.

Baghaei na tiskové konferenci rovněž uvedl, že memorandum nebude řešit žádné jaderné otázky, jako je například nakládání s íránskými zásobami vysoce obohaceného uranu, s výjimkou závazku jednat v příštích 60 dnech. Trump, pod rostoucím tlakem kritiků uvnitř Republikánské strany, chce, aby memorandum obsahovalo závazek Íránu zlikvidovat své zásoby vysoce obohaceného uranu, i když přesná metoda není podrobně popsána.

V předchozích kolech jednání s USA Írán uvedl, že je ochoten obohacený uran zředit, ale nedovolí převod zásob ani do USA, ani do Ruska. Hovořil o pozastavení domácího obohacování na dobu až pěti let, nikoli však na 20 let, jak požadují USA.

Íránští představitelé rovněž tvrdili, že politický rozruch kolem dohody uvnitř USA vyvíjí tlak na Trumpa, aby ustoupil od plánů uvolnit až 12 miliard dolarů (9 miliard liber) zmrazených íránských aktiv držených v Kataru. Guvernér íránské centrální banky Abdolnaser Hemmati odcestoval v pondělí do Kataru.

Uvolnění těchto aktiv je klíčovým požadavkem Íránu, ale pro Trumpa má bolestivé paralely, protože ten kdysi ostře kritizoval Baracka Obamu za to, že v době uzavření jaderné dohody v roce 2015 dal Íránu 1,7 miliardy dolarů v hotovosti.

Baghaei s odkazem na chaos ve Washingtonu řekl: „Čelíte vlně odvolání, protichůdných prohlášení, opozici ze strany Kongresu a také opozici ze strany části veřejného mínění.“

Trump naopak své kritiky odmítl s tím, že nebude „naslouchat poraženým, kteří kritizují něco, o čem nic nevědí“.

Dohoda neobsahuje nic o íránských balistických raketách ani o podpoře regionálních skupin, které Írán podporuje; jako taková je v rozporu s Trumpovým slibem, že válka skončí úplnou kapitulací Íránu.

Baghaei obvinil Izrael, že se snaží dohodu zmařit, a řekl, že od Izraelců nelze očekávat nic jiného.

Ohledně Hormuzského průlivu Baghaei uvedl, že v pondělí proběhly rozhovory mezi ománskými a íránskými představiteli. Tvrdil, že důvodem, proč se Omán a Írán snaží zavést spolehlivý a účinný mechanismus k zajištění bezpečného průjezdu průlivem, je právě to, že „věříme v využívání této mezinárodní vodní cesty pro volný obchod a bezpečnou plavbu“.

Odmítl tvrzení, že íránský plán znamená znárodnění otevřené vodní cesty, a uvedl, že pokud „jsou poskytovány plavební služby a přijímána nezbytná opatření na ochranu životního prostředí v průlivu, vyžaduje to výběr poplatků. Neměl by se používat termín mýtné. My mýtné nevybíráme. Myslím, že bychom měli být opatrní ve výběru slov.“

Evropské a perskozálivské státy to pravděpodobně budou vnímat jako rozdíl bez rozdílu, zejména pokud bude komerční lodní doprava fakticky nucena využívat íránské navigační služby.

V Íránu mnoho komentátorů vnímalo blížící se dohodu jako plán na nepřátelské soužití zaměřené spíše na zvládání napětí než na jeho ukončení.

Pocit, že válka se prozatím možná blíží ke svému konci, podtrhly zprávy, že íránští představitelé znovu připojí Írán k mezinárodnímu internetu do týdne po hlasování Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Íránští představitelé, kteří čelí prudkému růstu cen potravin, jsou nervózní z reakce veřejnosti, jakmile budou zrušeny kontroly internetu. Vlna poprav v Íránu pokračuje nezměněným tempem.

Zdroj v angličtině ZDE