OECD: Obrovské státní dotace dávají Číně nespravedlivou výhodu oproti zahraničním rivalům

3. 6. 2026

Jen v roce 2024 obdrželo těchto 15 sektorů 108 miliard dolarů, podle údajů shromážděných Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v databázi Manufacturing Groups and Industrial Corporations (MAGIC).

Mezi lety 2005 a 2024 navíc "čínské firmy obdržely v průměru třikrát až osmkrát více vládní podpory než firmy se sídlem v OECD, což je konzervativní odhad".

"Tyto dotace byly také výrazně vyšší než podpora, kterou dostávaly firmy se sídlem v ekonomikách mimo OECD, jako jsou Brazílie, Indie a Indonésie."

Pařížská organizace 38 členských zemí uvedla, že její "konzervativní" odhad vychází z informací největších společností v 15 sektorech, které tvoří základ celých segmentů globální ekonomiky.

Za veřejnou podporu považuje přímé dotace, daňové úlevy a výhodné půjčky od bank a veřejných finančních institucí – někdy pod jejich základními úrokovými sazbami.

"U čínských firem lze téměř 60 % jejich zisku globálního tržního podílu vysvětlit dotacemi, které obdržely," uvedla OECD.

Čínské firmy si za 20 let vybojovaly obrovské tržní podíly v sektorech jako solární panely, stavba lodí a ocel. Nikoli proto, že by byly lepší než jejich konkurenti v USA nebo Evropě, ale díky bezkonkurenční podpoře státu.

Dopad dotací

Díky dotacím mají podle zprávy větší finanční volnost investovat do nových výrobních kapacit, více času na dosažení ziskovosti a větší podporu proti ekonomickým překážkám.

To vedlo k nadbytečné kapacitě v některých sektorech, což stlačilo globální ceny na úkor ostatních mezinárodních hráčů.

"Stejně jako doping ve sportu je riziko, že dotace pomáhají méně produktivním hráčům vyhrávat nespravedlivě na úkor lepších, inovativnějších a efektivnějších hráčů," řekl generální tajemník OECD Mathias Cormann na tiskové konferenci.

"Dotace zvýšily podíl na trhu, ale to nevedlo k výraznému nárůstu produktivity nebo ziskovosti," dodal Cormann.

"Firmy získaly podíl na trhu ne tím, že by byly efektivnější nebo inovativnější, ale tím, že byly silněji dotovány."

OECD se zaměřila na letectví a obranu; hliník; automobilovou výrobu; cement; chemikálie; hnojiva; sklo a keramiku; těžkou techniku; polovodiče; stavbu lodí; fotovoltaické panely; ocel; telekomunikační zařízení; vozový park a větrné turbíny.

Celosvětová státní podpora v těchto sektorech dosáhla nejvyšší úrovně od finanční krize v roce 2023-24, kdy v roce 2024 činila v průměru 1,3 % tržeb společností.

OECD poznamenala, že vrchol zaznamenaný v roce 2009 se shodoval s těžkou globální recesí, což v letech 2023–24 neplatilo.

To "naznačuje, že nedávný nárůst průmyslových dotací je strukturálnější", dodala.

Zdroj v angličtině: ZDE