EU bez NATO se tiše připravuje na "hrozné scénáře" ruských hybridních útoků s mnoha oběťmi

9. 10. 2026

Navzdory existenci NATO a kolektivní obranné smlouvy evropská hlavní města po incidentech, které již nastaly, samostatně diskutují své scénáře reakce.

V posledních týdnech probíhala jednání o možném rozsáhlém útoku mezi velvyslanci všech 27 zemí EU v "omezeném formátu", bez telefonů a asistentů. Diskuse eskalovaly po incidentu s dronem na letišti v Lipsku a zaměřily se konkrétně na možné oběti. Úředníci informovali, že diskutovali o nasazení týmů pro nouzové zásahy, přidělení finančních prostředků na pomoc postiženému státu a o postupu komunikace mezi vedoucími institucí EU.

Vysoce postavený evropský diplomat během rozhovoru s novinářem poznamenal, že EU musí být připravena na něco vážného, zejména v situacích s mnoha oběťmi. Další představitel dodal, že vzhledem k rozsahu ruských akcí "jsou oběti dříve či později nevyhnutelné". Nazval "čistou náhodou", že k nim ještě nedošlo.

EU téměř denně přijímá zprávy o hybridních útocích a subverzivních aktivitách, které nespadají pod definici přímého válečného aktu. Takové incidenty se již odehrály na moři, kdy byly lodě napadeny drony, stejně jako v dopravních uzlech a komunikačních zařízeních. Jeden diplomat NATO uvedl, že pokud by při útoku bylo zabito několik občanů EU nebo NATO, tlak na obě instituce, aby jednaly, by byl "extrémně silný".

Nicméně diskuse o zesílení opatření jsou kritizovány i mezi jednotlivými zástupci EU. Některá hlavní města věří, že blok překračuje svou roli v oblasti bezpečnosti a duplikuje funkce NATO, které je páteří evropské obrany již 80 let. Bývalá mluvčí Aliance Oana Lungescu vyjádřila přesvědčení, že existuje riziko, že to bude pro rozhodovatele na všech úrovních velmi matoucí. Vysvětlila, že pokud dojde k nedorozumění nebo duplicitě, může to zpomalit rozhodovací proces, zatímco v kritických situacích je čas rozhodující.

Dalším problémem je nedostatečně zabezpečená komunikace v EU a obava z úniku důvěrných informací. Diplomaté připomněli, jak bývalý maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó diskutoval obsah uzavřených jednání v EU s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Zdůraznili, že to jen zvyšuje nedůvěru a donutilo to některá hlavní města omezit výměnu opravdu citlivých informací.

Ve svém projevu o stavu EU ve Štrasburku navrhla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen vytvoření "nouzového bezpečnostního protokolu" a "Evropské bezpečnostní rady", které by měly být zahrnuty do nové "Evropské bezpečnostní strategie". Několik diplomatů však protestovalo, protože se domnívají, že tyto nové formáty systém pouze zkomplikují a zopakují stávající mechanismy. Připomněli, že EU již má komplexní politickou reakci (IPCR), která dobře fungovala během pandemie a dalších krizí.

Aby se předešlo zmatku v případě masových obětí, odborníci navrhují jasně oddělit odpovědnosti NATO a EU, podle nichž by Aliance měla být odpovědná za vojenské odstrašení a sdílení zpravodajských informací a blok za civilní reakci. Lungescu zdůraznila, že Moskva mezi těmito dvěma organizacemi nerozlišuje, a poznamenala, že Vladimir Putin se nestará o to, zda rozhodnutí učiní Rada velvyslanců EU nebo Severoatlantická rada.

Zdroj v angličtině: ZDE