Pohled z Norska

Trumpova Amerika ničí NATO a stala se hrozbou pro ostatní americké spojence.

Autor: Ulf Andenæs

Patřím k těm, kteří po celý svůj dospělý život považovali vedoucí úlohu Spojených států v NATO za samozřejmost. Trumpův režim tomu učinil přítrž.

Spojené státy Donalda Trumpa jsou agresivní mocností, která místo ochrany svých blízkých spojenců jim vyhrožuje. To platí jak pro Dánsko a Grónsko, tak i pro Kanadu, kterou Trump hodlá přinutit, aby se stala součástí jeho sféry vlivu, a to kromě nás ostatních, kteří jsme trestáni nebo ohrožováni nepředvídatelnými cly, kdykoli se odmítneme podřídit jeho šíleným plánům.

V Norsku jsme měli štěstí, dokud Trump sotva věděl, že naše arktické ostrovy Špicberky vůbec existují.

„Nepřátelský aktér”

Bývalý náčelník generálního štábu Norska, generál Sverre Diesen, v rozhovoru zveřejněném 16. ledna v časopise o vojenských záležitostech Forsvarets Forum uvedl: „Za této vlády již nemůžeme Ameriku považovat za svého spojence. USA jsou nyní nepřátelským aktérem, který bude v případě konfliktu v Evropě spíše nakloněn spojenectví s Ruskem než s námi a ostatními evropskými zeměmi.“

Z tohoto důvodu generál Diesen varoval před nákupem americké obranné techniky Norskem, protože pod současným vedením jsou USA mocností, na níž bychom měli být co nejméně závislí.

Diesen může otevřeně říkat to, co si ostatní norští představitelé musí nechat pro sebe, protože již není náčelníkem generálního štábu.

Amerika se změnila

Co se mě týče, jako někdo, kdo rovněž nemůže mluvit jménem nikoho jiného než sám za sebe, vnímám dnešní svět stejně, jak jej popsal generál Diesen. Dnešní Spojené státy se značně liší od toho, jaké byly v době, kdy jsem v Americe pracoval jako reportér. Bezpečnostní zárukám ze strany Trumpových Spojených států nelze důvěřovat. Trump ukázal, že mu na spojencích své země v rámci NATO vůbec nezáleží, ale místo toho se chová jako vnější nepřítel vůči jejich území a nyní i vůči jejich zájmům v oblasti zahraničního obchodu.

Nová doktrína národní bezpečnosti Trumpovy administrativy tyto obavy potvrzuje. Generální tajemník NATO Mark Rutter se dosud ukázal jako bezmocný patolízal, ale na druhou stranu musí také čelit strašlivému úkolu udržet alianci pohromadě.

„Dohoda“ s Putinem

Pokud by Rusko projevilo nadměrný zájem o Špicberky nebo jiná norská území, očekávám, že Trumpovou instinktivní reakcí by bylo uzavřít s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to, co on sám nazývá „dohodou“, a to do té míry, do jaké by z toho mohl mít prospěch. Nějaké nerostné suroviny na Špicberkách, které by mu mohly přinést zisk? Člověk by se mohl ptát, k čemu by v případě krize sloužili američtí vojáci rozmístění v Norsku. V USA nyní máme vedení, které se může obrátit proti nám, místo aby nám poskytlo podporu.

Stále existují určité možnosti, jak zachránit alianci NATO. Pomohlo by, kdyby řada republikánských členů Kongresu našla odvahu zastavit chování prezidenta vůči spojencům jeho země. Nebo kdyby se nejvyšším soudům země podařilo zastavit jeho nejbezohlednější kroky, protože porušují ústavu země. Nebo kdyby letošní americké volby do Kongresu připravily prezidentovu stranu o většinu v Kongresu.

Nové NATO bez USA?

Naopak, pokud bude Trumpovi a jeho stoupencům dovoleno pokračovat, aniž by se jeho krajanům podařilo ho zastavit, mohou být dlouholetí spojenci Ameriky donuceni založit novou západní alianci, nové NATO bez USA, složené z EU, Velké Británie, Kanady, Islandu a Norska. Vítal bych to jako nezbytnost, až už nebude možné, aby realističtí státní představitelé a jejich občané důvěřovali USA.

Staří spojenci Ameriky mohou doufat, že Trumpova Republikánská strana ve své současné podobě prohraje podzimní volby do Kongresu i příští prezidentské volby za necelé tři roky. Aliance NATO však nemá velkou hodnotu, pokud musí záviset na tom, která strana vyhraje americké volby.

Partneři aliance mohou samozřejmě doufat, že republikánské vedení v USA přijde k rozumu, až 79letému Trumpovi vyprší mandát. Republikánská strana však má dostatek stejně smýšlejících lidí, příznivců a podporovatelů, kteří jsou přinejmenším stejně zvrácení a posedlí jako Trump.

Bojovali v amerických válkách

Dánsko vyslalo vojáky bojovat v amerických válkách, a to nejen v Afghánistánu, ale i v Iráku, s deklarovaným strategickým cílem posílit svou pozici loajálního a neotřesitelného spojence, a tím zajistit, že USA mu v případě potřeby přijdou na pomoc. V tomto úsilí obětovalo svůj život nemalé množství dánských vojáků. Tato oběť životů mladých dánských mužů se však ukázala jako zbytečná. Strategické záměry země byly zahanbeny. Agresivní přístup vůči Grónsku je poděkováním, které Dánsko obdrželo. A to navzdory tomu, že Dánsko udělilo USA neomezené právo zřizovat vojenské základny v Grónsku na základě dvoustranné smlouvy podepsané v roce 1951.

Trump potvrzuje, že je člověkem, který není loajální k nikomu kromě sebe sama, bez morálních ohledů a především bez jakéhokoli studu. To, že po 77 letech vrhá alianci NATO do chaosu, je jen součástí balíčku.