Rusko zaútočilo na ukrajinskou elektrárnu „bezprostředně poté“, co Trump vyhlásil energetické příměří, konstatuje Zelenskyj

12. 10. 2026

čas čtení 11 minut

Rusko zaútočilo na elektrárnu v Charkově „bezprostředně po“ Trumpově prohlášení o „energetickém příměří“


Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k Trumpovu „náhlému, ale velmi důležitému“ prohlášení o energetickém příměří z víkendu.

Uvedl, že je zřejmé, že Putin „nečte Truth Social“, platformu, na které americký prezident své prohlášení o příměří zveřejnil.

Jak jsme již informovali, ruské útoky pokračovaly i přes toto oznámení. „Bezprostředně po zveřejnění příspěvku Rusko provedlo cílený útok na elektrárnu v Charkově, čímž způsobilo další škody na našem energetickém systému,“ uvedl Zelenskyj a poznamenal, že Ukrajina před blížící se zimou čelí vlně eskalujících útoků ze strany Ruska.

Kreml odmítá Zelenského návrh na 60denní příměří a odmítá se vyjádřit k Trumpovu „energetickému příměří“


 

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko odmítá návrh na dočasné příměří, a na své pravidelné tiskové konferenci novinářům sdělil, že Rusko místo toho usiluje o dlouhodobou mírovou dohodu.

„V Kremlu jak prezident Putin, tak představitelé na jiných úrovních opakovaně prohlásili, že nechceme příměří,“ řekl Peskov. „Chceme dlouhodobý mír a jsme připraveni udělat vše, co je v našich silách, abychom ho dosáhli.“

Peskovovy komentáře představovaly odmítnutí návrhu na ⁠60denní příměří, který v neděli předložil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, aby ⁠jeho ​země mohla uspořádat prezidentské volby. Kyjev obvinil Rusko z porušování dočasných příměří, k nimž se obě strany v minulosti dohodly.

Peskov byl požádán o komentář k Trumpovým prohlášením o „energetickém příměří“ mezi Ruskem a Ukrajinou, ale odmítl se k tomu vyjádřit a pouze řekl:


O Trumpově prohlášení o energetickém příměří jsme se dozvěděli z médií, říká Zelenskyj

Zelenskyj uvedl, že Trumpovo oznámení o energetickém příměří ho zaskočilo a poprvé se o něm dozvěděl z médií.

Ne, o tom jsme nevěděli. Také jsme se z médií dozvěděli, že prezident Spojených států zajistil energetické příměří.

Během otázky a odpovědi s novináři Zelenskyj uvedl, že je připraven najít způsoby, jak změnit ústavu, aby bylo možné „velmi rychle“ uspořádat volby, pokud bude zavedeno „úplné“ energetické příměří. Řekl, že to může vyžadovat „náročná (legislativní) řešení“ .

„V současné době je to velmi obtížné kvůli bezpečnostní situaci v našich městech, vesnicích a obcích. Je to také nemožné kvůli naší armádě. Více než milion lidí, kteří musí volit – ale jak budou volit, když se nacházejí na frontové linii?“

Od ruské rozsáhlé invaze na Ukrajinu v únoru 2022 platí v zemi stanné právo, což znamená, že volby jsou pozastaveny.

Donald Trump, který je pod tlakem před listopadovými volbami, však v sobotu prohlásil, že je čas, aby Ukrajina získala nového prezidenta, přičemž naznačil, že Zelenskyj neudělal dost pro ukončení války, a obvinil ho z vysokých cen nafty v USA, i když ty byly z velké části ovlivněny jeho válkou proti Íránu.

Pobaltské státy reagovaly skepticky na dohodu Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem o naftě a na takzvané energetické příměří amerického prezidenta.

Litevský ministr zahraničí Keʂtutis Budrys uvedl, že Trumpova dohoda o naftě s Vladimirem Putinem není prospěšná. Budrys řekl:

Tato dohoda nepomáhá ani krizi v oblasti ropných produktů, ani jednotě v rámci transatlantického společenství, pokud jde o Rusko. A není to evropský přístup. Naším přístupem je zvyšovat tlak, protože už vidíme, jak to funguje.


Jeho estonský protějšek Margus Tsakhna vyjádřil podobný názor: „Nemyslím si, že by tato dohoda o naftě ve skutečnosti něco změnila na ceně ropy nebo nafty na trhu.“ Uvedl souvislost mezi vnitřní politikou USA a blížícími se volbami do Kongresu.

Estonský ministr zahraničí byl rovněž skeptický ohledně Trumpova samozvaného energetického příměří. Tsakhna uvedl:

[Toto] energetické příměří nefunguje, jak již uvedl i prezident Zelenskyj. A Rusko skutečně zintenzivňuje útoky na Ukrajinu. V Evropě se tedy musíme soustředit na to, co můžeme udělat.

Uvedl sankce EU proti 1 600 ruským osobám a subjektům, které mají být dnes později schváleny 27 ministry zahraničních věcí členských států EU; jde o dosud nejrozsáhlejší seznam tohoto druhu.

Energetické příměří by mohlo být „významným krokem“ k ukončení války, pokud USA donutí Rusko, aby ho dodržovalo, říká Zelenskyj

Zelenskyj říká, že Ukrajina čeká na konkrétní podrobnosti o „rozhovoru“ mezi USA a Ruskem po posledních mírových jednáních.

V pátek také vyjednavači z USA, Ukrajiny a evropských zemí vedli jednání v Miami s cílem ⁠dohodnout se v nadcházejících týdnech na jednotném mírovém návrhu, který by mohl být předložen Rusku.

Zelenskyj ve svém projevu uvedl, že energetické příměří by mohlo být „významným krokem“ k ukončení války, pokud Trump zajistí, že ho Putin dodrží.

Ukrajinský prezident tvrdí, že Kyjev potřebuje, aby USA vyvíjely na Kreml skutečný tlak, nikoli zmírnění sankcí či „ústupky“.

Volodymyr Zelenskyj hovoří k publiku prostřednictvím online videohovoru během zahajovacího ceremoniálu na Varšavském bezpečnostním fóru. Fotografie: Omar Marques/Getty Images

Jsme připraveni dodržovat energetické příměří, pokud tak učiní i Rusko, říká Zelenskyj

Zelenskyj uvedl, že Rusko se snaží takticky využít období chladného počasí proti Ukrajině a zaměřuje se na elektrárny a rozvodné sítě v zemi.

„Pokud Rusko tuto zimu nesouhlasí s energetickým příměřím, budeme reagovat,“ řekl Zelenskyj a dodal, že podporuje Trumpův návrh na energetické příměří, ale slibuje, že pokud s ním Rusko nesouhlasí, Ukrajina „bude reagovat“.

„Pokud Rusko chce, abychom zastavili naše údery na dlouhou vzdálenost proti jeho ropným rafinériím a vývozu ropy, pak musí Rusko zastavit své útoky na náš energetický systém a kritickou infrastrukturu a přestat zabíjet naše lidi. To je jen spravedlivé,“ řekl Zelenskyj.

„Jsme připraveni dodržovat energetické příměří, pokud k tomu bude připraveno i Rusko. Souhlasíme, pokud oni souhlasí. A již jsme dokázali, že to myslíme vážně. Včera v noci ruské ropné rafinerie nehořely, ale o půlnoci zaútočil ruský stíhací letoun s raketou Shahed na výrobní zařízení na Ukrajině.“

Moskva chce „zničit stávající evropskou bezpečnostní architekturu“, aby obnovila ruskou nadvládu, varuje polský premiér

Polský premiér Donald Tusk ve svém projevu na bezpečnostní konferenci ve Varšavě varoval, že Rusko chce „ovládnout“ Ukrajinu a představuje vážnou hrozbu pro NATO.

Rusko chce zničit stávající bezpečnostní architekturu v Evropě, aby zajistilo návrat ruské nadvlády do stavu, jaký panoval před rokem 1989. O tom nepochybujeme.

Tusk uvedl, že jeho země, Polsko, které je členem NATO i EU, značně investovalo do obrany, aby bylo připraveno čelit budoucím bezpečnostním výzvám.

Tusk uvedl, že navzdory hybridním hrozbám ze strany Ruska je „optimistický“, když pomyslí na vysokou úroveň vojenské připravenosti na „různé scénáře“.

„Toto je okamžik, kdy celý Západ, Evropa i Spojené státy musí ruskému prezidentovi Putinovi ukázat, že jsme připraveni na politiku odstrašení s ještě tvrdšími opatřeními – a tím mám na mysli především sankce,“ řekl na konferenci.

Tusk minulý měsíc informoval parlament, že podle zpravodajských odhadů by Rusko mohlo v nadcházejících měsících spustit útok pomocí dronů nebo raket na území NATO, a to v rámci snahy dokázat, že „článek 5 je spíše teoretický než praktický“.

EU uvítá energetické příměří na Ukrajině, „pokud bude dodržováno“, říká šéfka zahraniční politiky bloku

Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová uvedla, že EU uvítá příměří mezi Ukrajinou a Ruskem ohledně útoků na energetickou infrastrukturu, „pokud bude dodržováno“, poté, co americký prezident Donald Trump oznámil příměří, o kterém Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že je to „pro mě novinka“.


Při příjezdu na pondělní zasedání ministrů zahraničí EU Kallasová řekla:

Vítáme energetické příměří, pokud bude dodržováno. Zatím jsme ještě neviděli, že by se ho drželo i Rusko.

Kallasová uvedla, že by ráda viděla, aby se jakékoli příměří vztahovalo i na „lidi“. Energetické příměří však musí zahrnovat více než jen ropné rafinerie v obou zemích, „kde Ukrajina má jednu a Rusko jich má spoustu, takže je to rozhodně v prospěch Rusů.“

Na otázku ohledně Trumpovy dohody s Vladimirem Putinem o naftě přímo neodpověděla a řekla: „Proto samozřejmě pokračujeme v naší cestě. Nyní přijímáme seznam 1 600 subjektů, protože vidíme, že pouze tlak na Rusko bude fungovat.“

Kaja Kallas hovoří s novináři během zasedání Rady EU pro zahraniční věci v Lucemburku. Fotografie: Olivier Hoslet/EPA

EU dnes v průběhu dne dokončí sankce proti 1 600 ruským osobám a subjektům, zaměřené na vojensko-průmyslový komplex a úředníky zapojené do „falešných voleb“ na okupovaných územích Ukrajiny.


Kallasová uvedla, že sankce EU „by fungovaly mnohem lépe, kdyby se k nám připojili naši partneři z Velké Británie a ze Spojených států“. Dále dodala, že Velká Británie se k nám připojila, „ale pokud by se připojily i Spojené státy a přijaly Grahamův zákon týkající se Ruska, mohli bychom skutečně vyvinout takový tlak, aby Rusko tuto válku ukončilo“.

Trump podepsal zákon Lindseyho O. Grahama o sankcích proti Rusku a Íránu na začátku tohoto měsíce, jehož cílem je oslabit schopnost Ruska dále financovat válku tím, že se zaměří na jeho příjmy ze zemního plynu a ropy, stejně jako na země, které nadále nakupují ruskou energii.


Donald Tusk, který patří k nejoddanějším zastáncům Kyjeva, uvedl, že pro celý „západní svět“ již bezpečnost není „pouze akademickým problémem“ ani předmětem novinářských spekulací, ale představuje „velmi konkrétní důsledek ruské agrese na Ukrajině“.

Tusk řekl, že kdokoli, kdo naznačuje, že za válku nese odpovědnost Ukrajina, „dává agresorovi cenný dar“.

Komentář polského premiéra přišel poté, co Donald Trump o víkendu obvinil Volodymyra Zelenského z toho, že mírová jednání uvízla na mrtvém bodě, a prohlásil, že podle něj je na čase, aby Ukrajina měla nového prezidenta.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
193

Diskuse

Obsah vydání | 12. 10. 2026