Ruská demonstrace síly jako výmluvný komentář k neobjektivním expertízám

24. 9. 2014 / Karel Dolejší

Manévrů se účastní přes 155 tisíc ruských vojáků a v rámci nácviku invaze do středně velké země (včetně těžké bojové techniky) ZDE se testuje i schopnost přesouvat zúčastněné jednotky na vzdálenost 1 000 - 6 000 km.

Testuje se schopnost přesouvat kompletní mechanizované brigády po železnici, ale také schopnost provádět obojživelné výsadky na mořském pobřeží ZDE. Během cvičení došlo k odpálení operačně taktických raket Iskander schopných velmi přesně zasáhnout cíl jadernou hlavicí.

Americký "obrat k Asii" by mohl Moskvu těšit v tom ohledu, že znamená příležitost "v nepřítomnosti kocoura" nerušeně expandovat do postkomunistického prostoru v Evropě. Zároveň se však zjevný nezájem Američanů, kteří dávají najevo, že Čína a dokonce "Islámský stát" je momentálně zajímají více, než Rusko, dotýká kremelské imperiální ješitnosti. Proto dochází k oné nevybíravé demonstraci síly na východě. Má ukázat, že dění v Asii nebude jen záležitostí přetahování se mezi USA a jejich spojenci na jedné a Čínou na druhé straně. Má předvést, že i Moskva je stále schopna zasahovat do událostí v tomto prostoru, navzdory aktuálnímu zapojení do války na Ukrajině. Chcete-li, zatímco USA se mlčky vzdaly doktríny vedení dvou lokálních konfliktů současně, Rusko předvádí, že má dostatek sil právě tuto starou americkou doktrínu plnit.

Proruské propagandisty na Západě sice takové počínání Kremlu v očích nezaujatého pozorovatele nenapravitelně dehonestuje, celkově vzato jsou však manévry úspěchem ruského vedení. Vždyť se během nich názorně předvádí, že je třeba s Ruskem nadále počítat, a to dokonce v náročné situaci, kterou by konkurenční Američané dnes nepochybně už nedokázali zvládnout.