Úpadek studia jiných kultur ohrožuje bezpečnost států, varuje britská analýza

22. 5. 2015

čas čtení 2 minuty

Rozklad kulturologických studií vede k poklesu schopnosti západních států úspěšně zasahovat do konfliktů a do nebezpečných situací v zahraničí, konstatuje vědecká monografie, kterou vydala akademická instituce The British Academy.

Kniha, která se jmenuje Rethinking State Fragility (Nové úvahy o nestabilitě států) obsahuje materiály z dvou nedávných konferencí, uspořádaných British Academy k problémům konfliktů a bezpečnosti.

Maats Berdal, profesor bezpečnosti a rozvoje na katedře válečných studií na King's College v Londýně varuje, že "úpadek zájmu a investic do studia jazyků a regionálních studií" vedl k omezení hlubokých znalostí o zemích, kde probíhají konflikty.

Je to problematické, protože důsledky politické strategie, jako je tržní liberalizace a zavádění demokracie, nelze pak v důsledku kulturních neznalostí předpovídat, protože analytikové bez místních kulturních znalostí nejsou schopni řádně zohlednit historický, politický a kulturní kontext.

Philip Lewis, poradce pro mezinárodní politickou strategii na British Academy a Helen Wallace, viceprezidentka British Academy a její tajemnice pro zahraniční otázky, zdůrazňují v úvodu k publiaci, že "je životně důležité vytvářet si hluboké a široké porozumění historickému, kulturnímu a politickému kontextu každé lokality, země a regionu" a dodávají, že to vůbec není jednoduché.

V úvodu k publikaci také upozorňují, že je nesmírně důležité uvědomit si, že termíny jako konflikt, stabilita, bezpečnost, nestabilní státy, mírotvorné akce a budování státu jsou kontroverzní a obsahují "hodnotově zaujaté úsudky", které "předem určují podmínky, za jakých se komunikuje, a to způsobem, který není schopen uznat alternativní názory".

Richard Caplan, profesor mezinárodních vztahů na univerzitě v Oxfordu, se ve svém příspěvku ptá, co znamená slovo "mír". Jeho otázka prý není pedantská, ale má zásadní praktický význam. Různá pojetí míru mají různé důsledky pro vypracovávání strategií budování míru a udržování míru", konstatuje.

Berdal také zdůrazňuje, že je efektivní, pokud má úsilí o mírotvorné akce vazby na kulturologický výzkum. Poukazuje na to, že schopnost OSN efektivně analyzovat konflikty vzrostla po založení výzkumné jednotky v ústředí OSN v New Yorku.

Lewis a Wallace přiznávají, že když akademici poukazují na úpadek kulturologických studií, "může to vypadat, jako že prosazují jen svůj prospěch", ale "je to sebezájem, který je motivován zájmem státu".

"Ti, kdo pracují ve světě politické strategie a vytvářejí operační koncepty, jako je stabilita či nestabilita, čelí obtížnému a někdy i nesplnitelnému úkolu," píší oba autoři. "Je načase začít uvažovat o tom, jak by se proces vytváření těchto konceptů měl v budoucnosti zlepšit."

Kompletní publikace v angličtině je ZDE

0
Vytisknout
7630

Diskuse

Obsah vydání | 25. 5. 2015