Bude Německo litovat, že absorbovalo NDR?

25. 9. 2017 / Jan Čulík

Jak je možné, že ve Španělsku a v Portugalsku, což nejsou bohaté země - jsou to země, které trpí obrovskými ekonomickými problémy a velkou nezaměstnaností, především mezi mladými lidmi - žádná ultrapravicová strana nevznikla?

Proč se vůbec  nechytají xenofobové, ultrapravičáci a euroskeptici ve Skotsku?


Z výsledků nedělních všeobecných voleb v Německu vyplývá, že velkou podporu získala neofašistická, rasistická a ultrapravicová strana Alternative fuer Deutschland v bývalém komunistickém východním Německu. Tam dosáhla její podpora až 21,5 procent   a ve spolkových zemích, jako je Sasko, dokonce až neuvěřitelných 29,5 procenta. Tato čísla znamenají, že podpora strany AfD je v bývalých zemích NSR daleko menší, než je průměrný výsledek pro celé Německo oněch 13 procent.

Z těchto výsledků a z dalších informací vyplývá stále jasněji, že téměř po třiceti letech od rozkladu komunistického bloku mají bývalé komunistické země  jinou mentalitu a jiné hodnoty než západoevropské jádro Evropské unie. Bude Německo ještě litovat, že začátkem devadesátých let souhlasilo se začleněním NDR?

Samozřejmě, i v západní Evropě jsou na politické scéně všude přítomné dnes nenávistné, ultrapravicové a rasistické strany, avšak, zdá se, že nikde není jejich podpora tak silná jako ve středovýchodní Evropě, včetně bývalého východního Německa. Babiš, zřejmě budoucí český premiér, se znovu vyjádřil, že na lodi s uprchlíky bude nutno střílet. O netolerantní, protidemokratické polské vládě a o autoritářské vládě v Maďarsku píšeme často.

Na vrcholek vlny nenávisti vůči cizincům naskakuje znovu a znovu budoucí zřejmě premiér ČR Andrej Babiš. Znovu se vyjádřil, na konferenci svého think tanku   Institut pro politiku a společnost s názvem Multiple challenges for Europe 2017, že je nutno "potápět čluny pašeráků". Znovu zdůraznil absolutní neoochotu jakkoliv pomoci s řešením uprchlické krize.

Přijetí středoevropských zemí do Evropské unie silně podporovala Velká Británie. V televizním seriálu z osmdesátých let Ano, pane ministře (Yes, Minister), jehož autory byli dva vysocí pracovníci britské státní služby, kteří dobře "znali své pappenheimské" najdete scénku, v níž ministerský tajemník Sir Humphrey vysvětluje zcela vážně svému ministrovi Jimu Hackerovi, že Británie vstoupila do Evropské unie s jediným cílem - ji rozložit:





 Ze zpětného pohledu je zjevné, že tato satirická scénka je založena na věcných faktech - britskou politikou za nejméně dvě poslední staletí vždycky bylo vyvolávat v Evropě rozbroje a tím posílit své postavení. Že by prosazení vstupu středoevropských postkomunistických zemí do Evropské unie bylo součástí dlouhodobé britské strategie Evropu rozložit? Pokud ano, zdá se, že se to daří.

Symptomatické také je, že Velká Británie má v současnosti, jak se zdá, daleko více společného s mentalitou postkomunistických středoevropských zemí, než by člověk čekal. Británie se systematicky byrokratizuje. Sílí poloautoritářská policejní opatření, která Angličané zavádějí, aniž by tušili, do jak velké míry se podobají někdejší praxi komunistického režimu.

Nacionalismus, xenofobie a nenávist k cizincům  je dalším překvapivým rysem, který má dnešní Anglie společný s bývalými komunistickými zeměmi. Je to proto, že v Británii existuje obrovská nerovnost a velká část obyvatelstva těžce zápolí o existenční přežití?

V České republice se často objevuje argument, že nenávist vůči cizincům a vůči multikulturalismu je motivována strachem, že už tak chudí lidé s příchodem cizinců "přijdou o všechno". "Sami máme málo". Ve skutečnosti je tento argument asi nepřesvědčivý, protože nejrasističtější a nejnetolerantnější jsou zřejmě nižší střední vrstvy.

Je asi pravděpodobné, že nenávist vůči cizincům a vůči multikulturalismu je především motivována chudobou. Jenže to nevysvětluje všechno.

Jak je možné, že ve Španělsku a v Portugalsku, což nejsou bohaté země - jsou to země, které trpí obrovskými ekonomickými problémy a velkou nezaměstnaností, především mezi mladými lidmi - žádná ultrapravicová strana nevznikla?

Proč se vůbec  nechytají xenofobové, ultrapravičáci a euroskeptici ve Skotsku?

Zajímavé otázky, na něž neznám odpověď. Vlastně tedy není jasné, co nenávist vůči jinakosti vyvolává.

1
Vytisknout
3856

Diskuse

Obsah vydání | 27. 9. 2017