V soulském metru provozují podzemní farmu

13. 11. 2019

Minulý měsíc se cestujícím v soulské stanici metra Sangdo naskytl překvapivý pohled: Plně funkční farma zde pěstuje listový salát, výhonky a mladou zeleninu, píše Thomas Maresca.

Tato podzemní farma nespoléhá na půdu a sluneční světlo, ale využívá speciální LED osvětlení, hydroponický pěstební systém a síť, která kontroluje faktory jako teplotu, vlhkost, koncentraci oxidu uhličitého a intenzitu světla.

Projekt se nazývá Metro Farm a stanice Sangdo je první z pěti podzemních farem, které mají být otevřeny do konce roku v rámci partnerství mezi soulskou metropolitní vládou a zemědělskou společností Farm8.

Farma Sangdo byla uvedena do provozu koncem října a druhá taková krátce nato vznikla ve stanici Dapsimni.

Tyto farmy ukazují měnící se tvář zemědělství v rapidně se urbanizujících společnostech, tvrdí vysoce postavený manažer Farm8 Kim Sen-un.

"Jak Jižní Korea stárne a rurálního obyvatelstva rapidně ubývá, tohle je příští směr farmaření," je přesvědčen Kim. "Tyto farmy využívají méně prostoru a zabere jim méně času vypěstovat zeleninu."

Salát je pěstován na vertikálních policích v jasně osvětlené místnosti, do níž se vstupuje přes vzduchovou komoru. Farma Sangdo produkuje kolem 30 kg zeleniny denně, přičemž jediné operace vykonávané lidmi představují setí a sklizeň.

V tomto hydroponickém systému je čas růstu zkrácen a salát vyroste za zhruba 38 dní, ve srovnání s více než 50 v půdě. Farma také pohlcuje oxid uhličitý a vypouští kyslík, což přispívá ke kvalitě vzduchu ve stanici.

Menší prostor vedle obsahuje plně automatizovanou robotickou farmu pěstující výhonky a mladou zeleninu, zatímco provozovna Farm Café prodává saláty vyrobené z rostlin vypěstovaných na farmě.

Kim uvedl, že k provozu farmy na všech pěti stanicích metra bude třeba jen tří zaměstnanců, přičemž pozice obsadili důchodci a handicapovaní.

Ačkoliv zájem o vertikální urbánní farmaření ve světě roste, zůstávají pochybnosti ohledně ekonomické životaschopnosti ve větším měřítku. Jedna japonská studie zjistila, že 60 % provozovatelů farem v budovách je ve ztrátě kvůli ceně elektřiny potřebné k provozu zařízení.

Nicméně Jižní Korea s omezenou dostupností půdy, extrémním počasím a jedněmi z nejnižších cen elektřiny v rozvíjejících se zemích se může ukázat jako ideální trh pro tento způsob zemědělství.

Zpráva OSN z roku 2013 předpověděla, že svět bude k roku 2050 potřebovat o 70 % více potravin k nakrmení takřka 10 miliard lidí. A srpnová zpráva IPCC varuje, že orná půda, jíž v globálním měřítku po dekády ubývá, je pod kritickým tlakem v důsledku klimatické změny a lidských aktivit.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1669

Diskuse

Obsah vydání | 19. 11. 2019