Klima: Zpráva IPCC předvídá Střední Evropě potenciální katastrofu
11. 8. 2021
Střední Evropa bude změnami klimatu postižena výrazně hůře, než kolik činí světový průměr.19. 8. 2021
- Podle celosvětového
průzkumu chce 74% respondentů upřednostnit boj s klimatickou krizí a ochranu
přírody
před zaměstnaností a ziskem
- Čtyři z pěti
respondentů uvedli, že jsou ochotni udělat
více
pro obnovu globálních statků
- Tato zjištění by měla vedoucím představitelům skupiny G20 dodat důvěru k rychlejšímu postupu při zavádění ambicióznější politické agendy na ochranu a obnovu planety
Podle celosvětového průzkumu se tři čtvrtiny
lidí v nejbohatších zemích
světa domnívají,
že lidstvo tlačí planetu k nebezpečnému bodu zvratu, a podporují změnu priorit směrem
od ekonomického zisku.
Průzkum společnosti Ipsos Mori provedený pro organizaci Global Commons
Alliance (GCA) rovněž zjistil, že většina
dotázaných (58%) je stavem planety znepokojena nebo velmi znepokojena. Čtyři z pěti respondentů uvedli, že jsou ochotni udělat více pro obnovu globálních
statků, informuje list Guardian.
Hlavní autor zprávy Owen Gaffney z GCA konstatoval, že výsledky průzkumu ukazují silnou celosvětovou podporu pro naléhavé a rozhodné
kroky v oblasti klimatické
krize a krize biodiverzity.
"Tato zjištění by měla
vedoucím představitelům skupiny G20
dodat důvěru k
rychlejšímu postupu při zavádění
ambicióznější
politické agendy na ochranu a obnovu planety," říká Gaffney.
Průzkum světového veřejného mínění byl realizován v dubnu a květnu - předtím, než na severní polokouli vypukly rekordní vlny veder, záplavy
a požáry, a několik měsíců
předtím, než zpráva
Mezivládního panelu pro změnu
klimatu varovala před "nevyhnutelnou a nezvratnou" změnou klimatu způsobenou
lidskou činností.
V zemích G20 se
73% lidí domnívá, že
lidská činnost přiblížila zemi ke kritickému bodu. Povědomí o těchto rizicích
bylo výrazně vyšší v méně
bohatých zemích - Indonésii (86%), Turecku (85%),
Brazílii (83%), Mexiku (78%) a
Jihoafrické republice
(76%) - než v nejbohatších zemích – ve Spojených státech (60%), v Japonsku (63%), Velké Británii
(65%) a Austrálii (66%).
Celkově
se více než polovina (59%) respondentů domnívá,
že příroda je již
příliš poškozená na to, aby mohla dlouhodobě uspokojovat lidské potřeby.
Lidé začínají mít
pocit, že "příroda vrací úder", napsala v předmluvě zprávy keňská
environmentalistka Elizabeth Wathuti.
"Zdá
se, že lidé u moci mají pocit, že
je v pořádku kácet staré
stromy nebo ničit přírodní ekosystémy kvůli stavbám
či silnicím nebo těžit ropu, pokud pak vysadí nové
stromy. Tento přístup však nefunguje a zjištění
uvedená v této zprávě ukazují, že
mnoho lidí už takovou ekonomickou idiocii
nepodporuje."
Průzkum Global Commons přichází
v době, kdy se připravuje řada
mezinárodních setkání o neutěšeném
stavu podpůrných planetárních systémů: klimatický summit Cop26 v Glasgow, konference o
biologické
rozmanitosti Cop10 v Kunmingu a setkání na vysoké úrovni "Stockholm+50", které se uskuteční příští rok u příležitosti
50. výročí první konference OSN o životním prostředí.
Stejně jako po většinu posledního
půlstoletí budou
snahy o posílení planetárních
ekosystémů pravděpodobně
narážet na odpor politických a ekonomických zájmů. Průzkum ukázal, že překonání těchto překážek má mezi světovou
veřejností silnou
podporu.
Více než čtyři pětiny (83%) respondentů ze zemí G20 chtějí dělat více
pro ochranu a obnovu přírody, zatímco více než dvě
třetiny z nich (69%) věří, že přínosy
opatření na ochranu globálního společenství
převažují nad náklady.
Tento názor převládal nejvíce
v Brazílii a nejméně pak ve Francii (44 %).
Celkově 74% lidí souhlasí s tím, že by se jednotlivé země už neměly soustředit na růst HDP a zisk. Místo toho se by se měly více zaměřit na zdraví a blaho lidí a přírody.
Celý článek v angličtině ZDE
Diskuse