Trump přiměl EU, aby zvážila jaderné odstrašení bez USA

19. 2. 2024

Vyhlídka na to, že Donald Trump, skeptik vůči NATO, vyhraje druhé funkční období jako prezident Spojených států, slouží v Evropě jako podnět k zamyšlení nad vším, od klimatu po obchod.

Ale minulý týden výbušné komentáře izolacionistického favorita na prezidentského kandidáta Republikánské strany vynesly do popředí obavy o bezpečnost v Evropské unii a vynořily se na čtvrteční schůzce ministrů obrany NATO v Bruselu.

Na sobotním předvolebním shromáždění Trump naznačil, že by nepřišel na pomoc státům NATO, pokud by Rusko zaútočilo, pokud by nesplnily cíle aliance v oblasti vojenských výdajů.

Ve skutečnosti by se rozhodl "povzbudit" Rusko, "aby si dělalo, co sakra chce," řekl a vylíčil rozhovor, který údajně vedl s vůdcem nejmenované velké evropské země, když byl v úřadu v letech 2016 až 2021.

Trump už dlouho brojí proti evropským spojencům v NATO, kteří utrácejí za své armády mnohem méně než Washington, a to jak v reálných, tak v relativních hodnotách, a obviňuje je z toho, že parazitují na mezinárodním bezpečnostním řádu podporovaném americkým vlivem.

Reakce Evropy na Trumpovy výroky o NATO

Trump je známý nadsázkou a do Bílého domu má ještě daleko, ale jeho slova měla odezvu na druhé straně Atlantiku. Taková hrozba je v přímém rozporu s ústředním slibem NATO, zakotveným v článku 5 jeho smluv: Spojenci si musí v případě vojenského útoku vzájemně pomoci.

Ve středu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vychvaloval zvýšené výdaje evropských spojenců NATO – nárůst o 11 % v roce 2023, řekl novinářům na tiskové konferenci před zasedáním.

"Celá myšlenka NATO spočívá v tom, že útok na jednoho spojence vyvolá reakci celé aliance. A pokud budeme stát za tímto poselstvím, společně zabráníme jakémukoliv vojenskému útoku na kteréhokoli spojence," zdůraznil.

Evropští politici se obávají, že pokud prezident Joe Biden, demokrat, který Trumpovy výroky ostře odsoudil, prohraje v listopadových volbách, nemohou se na USA spolehnout.

Strach se rozšiřuje i na obrovský jaderný arzenál Washingtonu. Ačkoli jsou tyto informace tajné, experti odhadují, že USA měly v loňském roce asi 3 700 hlavic, přičemž asi 100 bomb bylo umístěno na vojenských základnách v Německu, Belgii, Nizozemsku, Itálii a Turecku. Po odchodu Spojeného království z EU je Francie jediným členským státem, který má vlastní jaderné zbraně.

"Soudě podle nedávných komentářů Donalda Trumpa už s tím nemůžeme počítat," řekla minulý týden německým novinám Tagesspiegel místopředsedkyně Evropského parlamentu Katarina Barley.

Na otázku deníku Tagesspiegel, zda EU potřebuje vlastní jaderné bomby – což je něco, co je prozatím všeobecně považováno za nesplnitelný sen (nebo pro některé dokonce noční můru) – středolevicová sociální demokratka odpověděla: "Na naší cestě k evropské armádě by se to také mohlo stát tématem."

Jak pravděpodobná je "eurobomba"?

Jaderné zbrojení je v EU velmi rozdělující. Rakousko, Irsko a Malta podepsaly úplný zákaz jaderných zbraní. Zatímco některé země, jako Francie, Rumunsko a Polsko, silněji upřednostňují jaderné odstrašování, veřejné mínění je v mnoha státech tradičně převážně proti němu, a to i v těch, jako je Německo, které hostí americké jaderné zbraně.

Analytička a výzkumnice jaderných zbraní Franziska Stärk řekla DW, že v Evropě se diskutuje o různých možnostech, ale žádná z nich pro ni není příliš přesvědčivá.

"Návrhy v kontextu EU sahají od toho, že EU vyvine svůj vlastní arzenál, až po to, že Francie a Velká Británie podstatně posílí své arzenály a nějakým způsobem 'poevropští' odpalovací pravomoci," řekla výzkumnice Mírového výzkumu a bezpečnostní politiky na univerzitě v Hamburku.

"Osobně jsem velmi kritická k proveditelnosti těchto návrhů," řekla Stärk. "Především proto, že EU není známá tím, že by se v zahraniční politice rozhodovala snadno. A nedokážu si představit, jak by mohli vytvořit řetězec velení pro pravděpodobně mnohonárodní jaderné síly."

Jaderné zbraně z Francie?

Podle Toma Sauera z univerzity v Antverpách je pravděpodobnější, že Francie poněkud "poevropští" své jaderné kapacity: "Francouzi již nyní říkají, že pokud jsou ohroženy bezpečnostní zájmy Evropy, naše jaderné zbraně mohou pomoci... [Francouzský prezident Emmanuel] Macron to řekl a všichni předchozí prezidenti to tak či onak říkali."

Francie získala jaderné zbraně v roce 1960, ale zbytek EU je tradičně vlažný, řekl Sauer DW. Němečtí politici se nicméně čas od času vyslovují pro spolufinancování nebo zvýšení koordinace ohledně francouzských jaderných zbraní.

Francouzský poslanec Evropského parlamentu Christophe Grudler ve středu DW řekl, že EU by měla tuto možnost zvážit.

"Francouzský jaderný arzenál je pod francouzským velením, což je jedinečný francouzský mandát," zdůraznil středopravý zákonodárce. "Pokud by však existovala spolupráce zaměřená na to, jak bychom mohli pracovat na technické pomoci, rozvíjet princip soudržnosti v Evropě... Je to něco, o co bychom se měli skutečně snažit."

Sauer řekl, že je skeptický k tomu, že Francie je v tomto ohledu zcela upřímná, a poukázal na to, že to vše by vyvolalo celou řadu otázek. Financovalo by Německo francouzské zbraně, aniž by nad nimi mělo kontrolu? A byla by Paříž ochotna vzdát se úplné kontroly nad svými zbraněmi výměnou za hotovost?

Jaderné odstrašování: Nebezpečná debata

Sauer i Stärk byli k celé diskusi velmi kritičtí. "Místo toho, abychom mluvili o eurobombě, měli bychom mluvit o tom, že v Evropě bude zóna bez jaderných zbraní, která by se rozšířila až k Rusku, pokud je to možné," řekl Sauer.

Stärk řekla, že by si přála, aby někteří politici, kteří navrhují jaderné možnosti, skutečně "přemýšleli o globálních důsledcích, když mluvíme o hodnotě režimu nešíření jaderných zbraní, což je samozřejmě zpochybněno, pokud se Evropa rozhodne skutečně nuklearizovat."

Ve středu se také německý ministr obrany Boris Pistorius snažil diskusi bagatelizovat. Dokonce kritizoval svou kolegyni sociální demokratku Barley za to, že byla mezi prvními německými politiky, kteří tuto otázku nastolili, a řekl: "Podle mého názoru to není něco, o čem by se mluvilo veřejně."

Jak vážně by měla Evropa brát Trumpovy komentáře?

Na otázku, zda evropské státy potřebují přehodnotit jaderné odstrašení ve světle Trumpových komentářů, Stoltenberg ve středu řekl, že "jaderné odstrašení NATO... poskytovala nejvyšší bezpečnostní záruky spojencům NATO po celá desetiletí."

"To je uspořádání, které máme společně v NATO, s dohodnutými postupy pro doktríny velení a řízení, které společně uplatňujeme. A samozřejmě je to kombinace amerických jaderných zbraní v Evropě, ale také dalších spojenců NATO, kteří poskytují letadla, infrastrukturu a podporu," řekl.

Začátkem týdne Stoltenberg v samostatném prohlášení Trumpovy komentáře bagatelizoval. "Očekávám, že bez ohledu na to, kdo vyhraje prezidentské volby, USA zůstanou silným a oddaným spojencem NATO," řekl.

Sauer z univerzity v Antverpách argumentoval, že Trumpovy komentáře ve skutečnosti nemají velký vliv na skutečnou pravděpodobnost, že evropské státy NATO budou napadeny Ruskem. Analytik nevěří, že ruský prezident Vladimir Putin má sklony nebo schopnosti napadnout takové země, na rozdíl od Ukrajiny, která je mimo NATO a EU.

Hans Kristersen z Federace amerických vědců vyzval ke klidu na Twitteru X.

"Existují dva způsoby, jak podkopat bezpečnost NATO," napsal Kristersen ve středu. "Jedním z nich je, aby Trump řekl něco hloupého (což dělá pořád). Druhou možností je, aby Evropa reagovala přehnaně a řekla: "Už se nemůžeme spoléhat" na americký jaderný deštník a potřebujeme eurobombu. To je přesně to, co Putin a Trump chtějí slyšet."

Zdroj v angličtině: ZDE