Bidenova zpackaná dohoda o příměří v Gaze jen dokazuje, jak je slabý
1. 6. 2024
Páteční oznámení amerického prezidenta naznačovalo, že příměří by mohlo být blízko, ale Netanjahuovo odmítnutí tohoto plánu přišlo rychle a bylo důrazné
Nejnovější mírový plán pro Gazu se dočkal uvedení hodného historického zlomu, když americký prezident pronesl přímo na kameru z Bílého domu výrok, v němž prohlásil, že je konečně „čas, aby tato válka skončila“.
Přestože Joe Biden přednesl návrh, který teoreticky vede k trvalému ukončení nepřátelství, k rozsáhlým dodávkám potravin a k zahájení obnovy Gazy, bylo zřejmé, že něco není v pořádku.
Pokud byl tento plán izraelským návrhem, jak Biden tvrdil, proč jej představoval Biden ve Washingtonu? Z Izraele nepřišlo nic. V době, kdy Biden začal své vystoupení, byl na Blízkém východě již páteční večer, probíhal sabat a vládní úřady byly zavřené.
Když Netanjahuův úřad vydal reakci, vyzařovala z ní veškerá neochota a podrážděnost politika probuzeného ze spánku. Ano, Benjamin Netanjahu „pověřil vyjednávací tým, aby předložil návrh“, ale byl to návrh, který „umožní Izraeli pokračovat ve válce, dokud nebude dosaženo všech jeho cílů“.
Druhé prohlášení vydané po rozednění bylo ještě přímočařejší. Jakýkoli plán, který by nedosáhl válečných cílů Izraele, včetně zničení vojenských a vládních kapacit Hamásu, je „neuskutečnitelný“.
Američtí představitelé zdůrazňovali, že dohoda splní základní bezpečnostní požadavky Izraele, takže nakonec nedojde k žádnému konfliktu, ale nebylo možné obejít Netanjahuovu volbu formulací, z níž bylo jasné, že on není autorem nového plánu, ale jen jeho neochotným účastníkem. Zdálo se také, že jeho cílem je Bidena ponížit. Zkušený komunikátor, jakým Netanjahu je, ví moc dobře, že výraz „k ničemu“ se objeví v ranních titulcích vedle fotografií prezidenta, jak se snaží o mír.
Biden je již na ponižování z Netanjahuových rukou zvyklý. Na začátku května varoval, že pokud Izraelské obranné síly (IDF) vstoupí do Rafáhu: „Nebudu dodávat zbraně“. Po třech týdnech izraelské tanky vjely do centrálního a západního Rafáhu, nejjižnějšího města Gazy, které je útočištěm pro více než milion vysídlených Palestinců. Téměř milion lidí muselo znovu uprchnout, aby si zachránili život.
Biden nesplnil svou hrozbu, že omezí dodávky zbraní, což by vyvolalo pobouření nejen republikánů, ale i proizraelských demokratů. Představitelé administrativy se místo toho snažili rozebrat, co znamená „jít do Rafáhu“. Když Biden před měsícem vydal své ultimátum, naznačil, že to znamená postup IDF do „populačních center“ města. To se již zjevně stalo, ale američtí představitelé nyní tvrdí, že dosavadní útoky nebyly „velkými operacemi“.
Na šéfce mezinárodní pomoci americké administrativy Samantě Powerové zůstalo, aby upozornila, že i při údajně omezených operacích je humanitární dopad stejně děsivý a že „katastrofické důsledky, před kterými jsme dlouho varovali, se stávají skutečností“.
Pokud jde o samotný návrh, je v něm hodně starého vína v nové láhvi. První fáze zahrnuje výměnu zraněných, starých lidí a žen za palestinské rukojmí během šestitýdenního příměří, tedy stejný základní plán, který před necelým měsícem po měsících dohadování ztroskotal na jednáních v Káhiře.
Dostat se do druhé fáze nového plánu zahrnuje stejný druh zbožného přání jako starý plán - že pečlivě zvolená slova mohou překlenout propast mezi požadavkem Hamásu na trvalé zastavení bojů a naléháním Izraele, že válka musí pokračovat až do zničení Hamásu.
Bidenovo tvrzení, že předkládá nový plán, mělo jistý důvod. Před týdnem se v Paříži setkali šéfové CIA a Mossadu William Burns a David Barnea s katarským premiérem Mohammedem bin Abdulrahmanem al-Thani a dosáhli pokroku v revidovaném rámci.
Barnea nabídl od Izraele některé ústupky. Přijali by méně rukojmích, byl by dohodnut cíl pro úroveň humanitární pomoci (600 kamionů denně) a bylo zdůrazněno právo vysídlených obyvatel Gazy vrátit se do svých domovů přímo v pobřežním pásmu. Stejně tak důležité bylo, že izraelští vyjednavači akceptovali, že i kdyby se strany nedohodly na podmínkách pro zahájení druhé fáze po šesti týdnech fáze první, příměří by bylo prodlouženo, dokud by rozhovory pokračovaly, takže patová situace by nevyvolala obnovení bombardování.
Podle zpravodajského webu Axios Netanjahu nový návrh nejprve odmítl, ale pod tlakem šéfů armády a zpravodajských služeb a ostatních členů válečného kabinetu ustoupil. To by vysvětlovalo, proč nechal představení plánu na Bidenovi i jeho ne zrovna polovičatou reakci.
Tato Netanjahuova reakce byla pro amerického prezidenta připomínkou omezení jeho vlivu v regionu. Netanjahu, který v sobotu přijal pozvání, aby v příštích měsících vystoupil na společném zasedání Kongresu, a tak má možnost dále poškodit Bidenovu křehkou volební kampaň.
Biden nemůže Netanjahuovi udělat totéž. Politická kariéra izraelského premiéra naopak spočívá v rukou krajně pravicových členů koalice, kteří tvrdí, že odejdou, pokud bude souhlasit s dohodou o příměří.
Hamás ze své strany na Bidenovo oznámení reagoval prohlášením, že je připraven na návrh reagovat „pozitivně a konstruktivně“. Je však známý tím, že v průběhu jednání radikálně mění své postoje a že nedokáže předložit základní požadavky na dohodu, jako je například seznam izraelských rukojmích, které by vyměnil.
Nový mírový plán se potýká se stejným zásadním problémem jako plány předešli. V pátek Biden hovořil o tisících ztracených životů na obou stranách, ale tyto životy nejsou prioritou ani pro jednu stranu.
Vůdce Hamásu v Gaze, Jahjá Sinvar, byl připraven vidět Gazu hořet v naději, že to přivede celý region do plamenů a Izrael zůstane v popelu. Pro Netanjahua závisí politické přežití a izolace před hrozícím obviněním z korupce na pokračování války.
Diskuse