Kdo je Tulsi Gabbardová, Trumpova kandidátka na post ředitelky národních zpravodajských služeb?

15. 11. 2024

čas čtení 6 minut
 
Bývalá demokratická kongresmanka, 43 let, je veřejně podezřívána z toho, že ji „připravovalo“ Rusko

Životopis Tulsi Gabbardové má několik vzácných ocenění, mimo jiné je první Samojkou a první hinduistkou zvolenou do amerického Kongresu, kde zasedala v letech 2013-2021 jako demokratická zástupkyně za Havaj.

Nic ji však nevyznačuje tolik jako to, že je téměř jistě jedinou budoucí šéfkou amerických zpravodajských služeb, která je veřejně podezřívána z toho, že ji „připravovalo“ Rusko - což naznačila Hillary Clintonová, Trumpova poražená demokratická soupeřka při jeho prvním zvolení prezidentem, v podcastu z roku 2019.

Toto obvinění je nyní překvapivě aktuální vzhledem k významnému místu Gabbardové ve vznikající administrativě sestavované Donaldem Trumpem, který ve středu vybral 43letou Gabbardovou na post ředitelky národních zpravodajských služeb, čímž vyvolal šok v amerických národněbezpečnostních kruzích.

Pozn. JČ: Vyvolalo to i obrovský šok v Británii, britské zpravodajské služby totiž automaticky sdílejí veškeré své výzvědné informace s USA. Takto mohou být naprosto kompromitovány. A Česko nesdílí své zpravodajské informace s USA?

 

Pokud bude Gabbardová potvrzena Senátem, bude dohlížet na 18 zpravodajských agentur - včetně CIA a FBI -, které zaměstnávají více než 70 000 lidí zabývajících se shromažďováním a ochranou nejcitlivějších tajemství země.

Bývalá ministryně zahraničí USA Clintonová se vyjádřila v době, kdy Gabbardová kandidovala v demokratických primárkách pro prezidentské volby v roce 2020.

S odkazem na údajné ruské vměšování Clintonová řekla bývalému poradci Baracka Obamy Davidu Plouffeovi: „Myslím, že si vyhlédli někoho, kdo je v současné době v demokratických primárkách, a připravují si ji jako kandidátku třetí strany. Ona je favoritkou Rusů.“

Clintonová neposkytla žádný důkaz a Gabbardovou výslovně nejmenovala, ačkoli její identita byla z kontextu zřejmá. Komentáře však vykrystalizovaly obavy z Gabbardové postojů k mezinárodním záležitostem.

Jako vojenská veteránka, která sloužila v Iráku, se projevila jako hlasitá kritička „válečného štváčství“ v zahraniční politice USA a nejenže se veřejně postavila proti americkému zásahu v syrské válce, ale také vyjádřila skepsi k  zvěrstvům připisovaným silám syrského prezidenta Bašára Asada.

V roce 2017 tajně navštívila Sýrii, aby se setkala s Asadem, a řekla mu: „Sýrie není nepřítelem Spojených států“.

Gabbardové útoky na zahraniční politiku USA původně zaznívaly z úst mnoha levičáků. Byla náhradnicí Bernieho Sanderse, progresivního senátora za Vermont, v jeho kampani v demokratických primárkách v roce 2016, a dokonce přednesla jeho nominační projev na celostátním stranickém sjezdu v tom roce ve Filadelfii.

Její vlastní prezidentská kampaň v roce 2020 se vyznačovala překvapivým útokem v debatě na její spolukandidátku Kamalu Harrisovou, kterou obvinila, že v době, kdy byla státní zástupkyní v Kalifornii, posílala uživatele marihuany do vězení.

Po ukončení kampaně Gabbardová podpořila Joea Bidena - její populistický profil ji však možná už tehdy přivedl do Trumpovy pozornosti.

Když Rusko v únoru 2022 vtrhlo na Ukrajinu, Gabbardová vydala na sociálních sítích zprávu, která posílila obavy vyjádřené Clintonovou - a je pravděpodobné, že ji budou citovat zpravodajci, když budou uvažovat o její nadcházející roli.

„Vážení prezidenti Putin, Zelenskij a Biden,“ uvedla ve videu zveřejněném na Twitteru.

„Je na čase odložit geopolitiku stranou a přijmout ducha aloha, úcty a lásky, k ukrajinskému lidu tím, že se dohodneme, že Ukrajina bude neutrální zemí - tj. žádné vojenské spojenectví s NATO nebo Ruskem - čímž ... zmírníme oprávněné bezpečnostní obavy jak zemí USA/NATO, tak Ruska, protože na hranicích druhé strany (ne Pobaltí) nebudou žádná ruská vojska ani vojska NATO. To by umožnilo ukrajinskému lidu žít v míru. Aloha.“

Později téhož roku Gabbardová vystoupila z Demokratické strany a stala se nezávislou s tím, že stranu řídí „elitářský spolek válečných štváčů“ a „ultraliberálních“ ideologů.

Následně vedla kampaň pro prominentní republikány, stala se přispěvatelkou Fox News a založila vlastní podcast - všechny tyto kroky byly zřejmě šité na míru tomu, aby se dostala na oběžnou dráhu Trumpa, kterého nakonec podpořila.

Do volební kampaně v roce 2024 se etablovala jako jedna z nejoblíbenějších celebrit podporujících republikánského kandidáta. Odměnou jí bylo místo v jeho přechodném týmu, kde působila po boku svého kolegy, bývalého demokrata Roberta F. Kennedyho Jr.

Její status Trumpovy důvěrnice se projevil, když - částečně i díky přepadení Harrisové v debatě v roce 2019 - pomáhala připravovat jeho zářijovou prezidentskou debatu s viceprezidentem ve Filadelfii.

Nyní, aniž by měla zkušenosti se zpravodajskými službami nebo dokonce působila jako členka zpravodajského výboru Sněmovny reprezentantů, byla vybrána, aby zasedla na vrchol pyramidy dohlížející mimo jiné na CIA, FBI a Národní bezpečnostní agenturu.

Někteří odborníci jsou skeptičtí k vlivu pozice, která byla vytvořena po teroristických útocích z 11. září 2001 s úkolem koordinovat mnohočetné a nesourodé zpravodajské orgány, ale která je podle zasvěcených ve skutečnosti méně důležitá než role ředitele CIA.

Nicméně mít Trumpovo ucho by Gabbardové mohlo pomoci tento problém překonat, vzhledem k jeho deklarovanému odhodlání přepracovat národní bezpečnostní aparát, který je podle něj součástí „hlubokého státu“, jenž se mu snaží zabránit.

„Ředitel CIA je osmisetkilovou gorilou v místnosti,“ řekl serveru Politico nejmenovaný bývalý vysoký úředník Trumpovy administrativy. „Ale pokud by někdo měl šťávu u prezidenta a skutečně z ní chtěl udělat reformní nástroj, mohl by mít velkou moc.“

0
Vytisknout
233

Diskuse

Obsah vydání | 15. 11. 2024