Ukrajina nepřijme výsledek jednání mezi USA a Ruskem, pokud se ho nezúčastní, říká Zelenskyj

17. 2. 2025

Zelenskyj  řekll, že jeho vláda nebyla na úterní plánované rozhovory v Saúdské Arábii pozvána.

Uvedl, že vzhledem k nepřítomnosti ukrajinských představitelů „nepřinesou žádné výsledky“.

„Ukrajina považuje jakákoli jednání o Ukrajině bez Ukrajiny za jednání, která nemají žádný výsledek, a my nemůžeme uznat ... žádné dohody o nás bez nás,“ řekl.

Ukrajinský prezident rovněž uvedl, že „poprvé“ zaznamenal určitý zájem Číny o případné urovnání ruské invaze na Ukrajinu.

Zelenskyj se rovněž ohradil proti vznášené myšlence dohody o nerostných surovinách s USA s tím, že Ukrajinu nelze považovat jen za „prostého dodavatele surovin“ a že jakákoli dohoda by musela „alespoň nějak“ zahrnovat dodatečné bezpečnostní záruky.

Uvedl, že očekává, že více jasno ohledně případného budoucího setkání s Trumpem získá až po návštěvě amerického vyslance Keitha Kellogga na Ukrajině. Představitelé Elysejského paláce uvedli, že hlavním cílem dnešního minisummitu je hledat shodu na tom, jaké konkrétní kroky by evropské vlády měly a mohly podniknout, včetně dosažení pokroku ve složité otázce, jak financovat výrazné zvýšení výdajů na obranu.

Cílem schůzky je rovněž ujistit Kyjev, že vzhledem k tomu, že USA a Rusko tento týden zahájí mírové rozhovory, jejichž výsledkem by mohlo být urovnání, které by Ukrajina nemohla podepsat, budou Evropané - včetně Spojeného království - stát za svými politickými, finančními a vojenskými závazky.

Trumpova mírová iniciativa by mohla urychlit konec války, řekl poradce Elysejského paláce francouzským médiím, ale je nezbytné, aby dohoda byla přijatelná pro Ukrajinu a Evropu, jejíž bezpečnost je rovněž v sázce.

V každém případě se má za to, že Macron pravděpodobně vyzve vedoucí představitele, aby se  vyhnuli provokativním nebo konfrontačním projevům. Místo toho by Evropa měla návrhy Washingtonu přivítat - a zároveň přijmout vlastní smysluplné kroky. 

Polsko na Ukrajinu vojáky nepošle, řekl premiér Tusk

Polsko nevyšle na Ukrajinu vojáky v rámci mírových sil, prohlásil dnes polský premiér Donald Tusk před zasedáním evropských lídrů v Paříži, které se bude týkat reakce kontinentu na případné mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou.

Varšava je připravena pokračovat v logistické, finanční, humanitární a vojenské podpoře Ukrajiny, ale nikoliv v nasazení polských jednotek uvnitř Ukrajiny.

Tusk rovněž vyzval evropské lídry, aby „masivně“ zvýšili výdaje na obranu, a poznamenal, že polských 4,7 % HDP, což je daleko nad cílovou hodnotou NATO, je „výjimkou, nikoli pravidlem“, a „to je třeba změnit“.

Naznačil, že podporuje připomínky USA k výdajům, a uvedl, že „nemá smysl se urážet nebo rozčilovat“ kvůli jejich varováním ohledně výdajů, neboť Evropa „musí ukázat, že jsme schopni mnohem serióznějších investic do vlastní bezpečnosti“.

Varoval také před snahou budovat jakékoli evropské obranné formáty mimo NATO.

Ve svém vystoupení, které se zdálo být ostrým výpadem proti Velké Británii a USA, signatářům budapešťské dohody z roku 1993, která měla zaručit bezpečnost Ukrajiny poté, co se vzdala jaderného arzenálu, také řekl, že představitelé zemí, které nyní uvažují o takových slibech, musí být připraveni je dotáhnout do konce činy.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes dopoledne vystoupil v médiích a nabídl pohled Kremlu na jednání s USA o Ukrajině.

Lavrov by se měl v úterý zúčastnit jednání s USA v Rijádu spolu s Putinovým diplomatickým poradcem Jurijem Ušakovem.

Ten uvedl, že „Putin a Trump se shodli na nutnosti opustit naprosto nenormální vztahy“.

Zabýval se také otázkou případného evropského zapojení do mírových rozhovorů:

"Nevím, co by dělali u jednacího stolu... pokud budou sedět u jednacího stolu s cílem pokračovat ve válce, tak proč je tam zvát?"

Lavrov  uvedl, že při budoucích mírových rozhovorech nelze „uvažovat o žádných“ ruských územních ústupcích Ukrajině.

Proruští hackeři zasáhli italský dopravní systém a banky po výhrůžkách ohledně „následků“ za kritiku Ruska od italského prezidenta

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová v pondělí uvedla, že výroky italského prezidenta Sergia Mattarelly, který na začátku měsíce na univerzitě v Marseille přirovnal Moskvu k nacistickému Německu kvůli její invazi na Ukrajinu, nezůstanou „bez následků“.

„Během přednášky v jedné vzdělávací instituci řekl, že se domnívá, že Rusko lze přirovnat k Třetí říši,“ citovala ruská tisková agentura Ria Novosti Zacharovovou v ruské státní televizi.

„To nemůže a nikdy nezůstane bez následků,“ dodala.

Krátce po komentářích Zacharovové napadla proruská hackerská skupina „NoName57“ telematický systém dopravy a několik italských bank s odkazem na to, jak je Mattarella „protiruský“.

Zacharovová označila Mattarellovo vystoupení za „rouhavé výmysly“.

Premiérka Giorgia Meloniová uvedla, že útoky proti Mattarellovi „urážejí celý národ, který hlava státu reprezentuje. Vyjadřuji plnou solidaritu svou i celé vlády prezidentu Mattarellovi, který vždy pevně podporoval odsouzení agrese spáchané na Ukrajině,“ uvedla premiérka v prohlášení.

Ukrajinský prezident Zelenskyj navštíví ve středu Saúdskou Arábii

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštíví ve středu Saúdskou Arábii, pouhý den poté, co tam mají začít jednání mezi USA a Ruskem...

Potvrzení americko-ruských rozhovorů v úterý

Americký ministr zahraničí Marco Rubio, poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz a zvláštní vyslanec Steve Witkoff se v úterý v saúdskoarabském Rijádu setkají s ruskou delegací, potvrdila mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tammy Bruceová.

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski předložil jeden z nejkreativnějších návrhů, jak se dostat k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, ovlivnit jeho postoj k mírovým rozhovorům s Ruskem a přimět ho, aby se postavil na stranu evropských spojenců v otázce potřeby spravedlivého a trvalého míru s odpovídajícími bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu.

Využil Trumpovy známé touhy po pochvale a veřejném uznání a navrhl, že by Evropané mohli využít příslibu Nobelovy ceny za mír, aby ho získali na svou stranu.

„Řekl bych mu, že Nobelovu cenu za mír máme pod kontrolou my, Evropané. Pokud si ji chcete zasloužit, musí být mír spravedlivý,“ řekl o víkendu na Mnichovské bezpečnostní konferenci.

Podle španělského ministra zahraničí José Manuela Albarese má dnešní setkání evropských lídrů v Paříži tři hlavní cíle.

Albares řekl:

„Jde o to ukázat evropskou jednotu v tak klíčovém okamžiku pro evropskou bezpečnost.

Zadruhé jde o to, co bychom my Evropané měli dělat do budoucna, abychom zaručili, že na Ukrajině co nejdříve nastane spravedlivý a trvalý mír.

Zatřetí jde o analýzu a rozhodnutí, co my Evropané potřebujeme, abychom byli schopni tohoto spravedlivého míru dosáhnout a abychom Ukrajině nadále pomáhali mír vybojovat; jde také o evropskou bezpečnost a ochranu našich občanů.“

Albares řekl, že si nemyslí, že by někdo mluvil o vyslání vojáků na Ukrajinu, protože „mír je stále velmi daleko“.

Odmítl také náznaky, že by schůzka byla přímou reakcí na to, co bylo řečeno minulý týden v Mnichově, a řekl:

Je tu nová [americká] administrativa, která předkládá nové myšlenky ohledně Ukrajiny, a zároveň se chystáme vstoupit do čtvrtého roku války a neoprávněné agrese. Je velmi legitimní, že tváří v tvář tomuto novému panoramatu by se Evropané měli sejít a uvažovat o přijetí řady rozhodnutí, protože to vše ovlivňuje naši bezpečnost a naše evropské hodnoty.

Švédský premiér Ulf Kristersson  řekl, že vyslání švédských vojáků na Ukrajinu v rámci mírových sil je „naprosto možné“.

Ale Švédsko, my se normálně podílíme na posilování bezpečnosti v naší části světa, takže předpokládám, že se toho budeme účastnit i tentokrát.“

Norský premiér Jonas Gahr Støre uvedl, že v pondělí hovořil s britským protějškem Keirem Starmerem a vyjádřili „jasné očekávání, že Ukrajina musí mít místo u stolu“ během jakýchkoli mírových rozhovorů s Ruskem.

„Norsko a Spojené království dále rozvíjejí úzkou spolupráci v oblasti bezpečnostní politiky, jak jsme se dohodli v prosinci,“ dodal.

Italský zpěvák tvrdí, že byl požádán, aby vystoupil v Rusku u příležitosti ukončení války na Ukrajině

Populární italský zpěvák Albano Carrisi, známější pod uměleckým jménem Al Bano, uvedl, že byl pozván, aby na přelomu srpna a září vystoupil na koncertě na Rudém náměstí v Moskvě u příležitosti ukončení války na Ukrajině.

V rozhovoru pro italský státní rozhlas Radio Rai 1 Al Bano - jeden z nejznámějších italských zpěváků v Rusku, který se několikrát setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem - uvedl, že ho před několika dny kontaktoval jeho agent z Moskvy, který mu řekl, aby se připravil na vystoupení na velkém koncertu na oslavu konce války, která se blíží ke svému třetímu roku.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó uvítal obnovení rozhovorů na vysoké úrovni mezi Ruskem a USA a kritizoval „proválečné“ evropské lídry, kteří se podle něj snaží zabránit mírové dohodě pro Ukrajinu.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio nyní dorazil do Saúdské Arábie, kde se zúčastní jednání s Ruskem, která by měla začít v úterý.

Vyslanec USA pro Ukrajinu Kellogg navštíví v úterý Varšavu

Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg v úterý navštíví Varšavu, kde se setká s polským prezidentem Andrzejem Dudou, aby s ním projednal mírové rozhovory o Ukrajině, uvedl vysoký představitel polské administrativy.

Dudův nejvýše postavený zahraničněpolitický poradce Wojciech Kolarski řekl, že se dvojice sejde v úterý odpoledne v prezidentském paláci ve Varšavě z iniciativy americké strany.

Odmítl říci, zda by Polsko bylo připraveno vyslat na Ukrajinu vojáky.

Zdroj v angličtině ZDE