Největší propagandistická operace v dějinách: Trumpovo přetváření americké kultury připomíná antidemokratické režimy

17. 2. 2025

čas čtení 7 minut
 
Když Trump využil svůj inaugurační projev k prosazení své vize dominance USA a vyhrožoval, že přejmenuje Mexický záliv na Americký záliv, bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová vyprskla smíchy. Tato změna však měla zlověstný nádech.

Minulý týden Bílý dům zakázal tiskovou kancelář Associated Press, jednu z největších světových zpravodajských agentur, protože nezměnila svůj název Mexického zálivu na Americký záliv (AP obsluhuje řadu zemí, které nový název neuznávají). Toto trestní opatření přimělo CNN připomenout  „newspeak“ z románu 1984 George Orwella, v němž je jazyk nástrojem kontroly a může být zúžen za účelem omezení myšlení.


Bílý dům také nově definuje pojmy, aby na oponenty vrhl negativní světlo - například tím, že propuštěné federální zaměstnance označuje za „aktivisty hlubokého státu“. Správa národních parků vymazala odkazy na transgenderové osoby na svých webových stránkách národního památníku Stonewall.

Jak zjistila agentura AP, média - Trumpem dlouho zesměšňovaná jako „fake news“ a „nepřítel lidu“ - nyní podléhají systému odměn a trestů. Majitelé deníku Washington Post a hlavních sociálních médií, jako jsou Facebook a X, měli na jeho inauguraci nejlepší místa v sále.

Nejméně deset z osmnácti reportérů, které tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová během brífinku tento týden povolala, pracuje pro stranické pravicové weby. Úředníci v Pentagonu se rozhodli „vystřídat“ osm hlavních zpravodajů z jejich pracovišť a nahradit je médii, která jsou k Trumpovi vstřícnější, a na Hegsethovu první zahraniční cestu pozvali krajně pravicového aktivistu Jacka Posobiece.

Kromě toho Trump vede soudní spory s médii, přičemž využívá neotřelé právní teorie, aby obešel zavedenou ochranu prvního dodatku, zatímco jeho spojenci využívají Federální komunikační komisi (FCC) k tomu, aby se zaměřili na vysílání zpravodajských stanic, jejichž obsah považují za nepříznivý.


Existují obavy, že zastrašovací taktika funguje. Setmayerová, která nyní vede Seneca Project, super politický akční výbor vedený ženami, uvedla:  „Americký mediální mainstream selhal. To, co se děje, není normální změna vlády; je to ústavní krize. Takto by o tom měla americká média informovat, ale to nedělají." Podřídili se Trumpovi, bojí se jeho pomsty.



Trump se také překvapivě pouští do umění a kultury, když nepřátelsky převzal Centrum múzických umění Johna F. Kennedyho ve Washingtonu, živý památník 35. prezidenta, který s loňským rozpočtem 268 milionů dolarů hostí klasickou hudbu, tanec, hip-hop, operu, divadlo, zájezdová představení a vzdělávací umělecké programy.

Trump se dosadil do funkce předsedy, správní radu obsadil svými věrnými a prezidentku Deborah Rutterovou nahradil svým bývalým zastupujícím ředitelem národní zpravodajské služby Ricem Grenellem, rozvracečem, který nemá žádné předchozí zkušenosti s řízením umění.

„Víme, jaký význam má umění při vyprávění příběhů, udržování pravdy a jako součást odporu, takže není náhoda, že si Trump jde po umění, podobně jako jiní fašisté v historii,“ řekl Setmayer.

Zároveň organizaci National Endowment for the Arts, největší národní sponzor umění a uměleckého vzdělávání s rozpočtem 207 milionů dolarů v roce 2024, zrušil Trump granty zaměřené na marginalizované skupiny a zveřejnil aktualizované pokyny, podle nichž by příjemci grantů neměli „provozovat žádné programy podporující ‚diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI)‘“ nebo „využívat federální prostředky k prosazování genderové ideologie“.

Tyto změny podnítily obavy z politizace umění, přičemž kritici poukazovali na příklady diktátorů v historii, kteří potlačovali a cenzurovali umělce.

Stejně jako autoritáři v minulosti i Trump chápe sílu symbolů, jako je Rushmoreova hora v Jižní Dakotě, na níž jsou vytesány tváře bývalých prezidentů George Washingtona, Thomase Jeffersona, Abrahama Lincolna a Theodora Roosevelta. Kongresmanka Anna Paulina Lunaová z Floridy navrhla zákon, který Trumpa na památník přidá, a vysvětlila to: „Odvážné vedení prezidenta Trumpa a jeho nezlomná oddanost americké velikosti upevnily jeho místo v historii.“

Trump vydal příkaz k oživení „Národní zahrady amerických hrdinů“, což je pokus o kurátorskou verzi historie, která posiluje myšlenky národní výjimečnosti. Zástupce Buddy Carter z Georgie předložil návrh zákona na přejmenování Grónska (Greenland) na „Red, White and Blueland“, zatímco Trump usiluje o získání tohoto ostrovního území.

Trump také vyzval k „vlastenecké výchově“, čímž se snaží kontrolovat, co se učí ve školách, a vštěpovat konzervativní vize. Administrativa prosazuje omezení toho, co mohou učitelé učit o genderu a rase, a pohrozila, že školám, které se nepodřídí, odepře finanční prostředky.

Především však 47. prezident dominuje pozornosti národa a zaplňuje zpravodajské cykly a sociální média 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Minulou neděli se stal prvním úřadujícím americkým prezidentem, který se zúčastnil Super Bowlu, klenotu amerického sportu, jenž přilákal rekordních 127 milionů diváků a podle kritika New York Times Jamese Poniewozika vyvolal „atmosféru Césara v Koloseu“.

Když pak Trump hostil v Oválné pracovně svého spojence Elona Muska a jeho syna, bylo zpravodajství saturované. Ředitel komunikace Bílého domu Steven Cheung na Twitteru zveřejnil obrázek osmi zpravodajských stanic, které schůzku vysílaly současně, a pochlubil se: „ÚPLNÁ SPEKTRÁLNÍ DOMINANCE“.

Reed Galen, prezident Unie, prodemokratické koalice, prohlásil: „U diktátorů v dějinách je to všechno podívaná. Smyslem propagandy není nutně o věcech lhát, ale udržet pozornost tam, kde ji chcete mít, a v tom je mistr.“

Ruth Ben-Ghiatová, profesorka historie a italských studií na Newyorské univerzitě a autorka knihy Autokraté: Od Mussoliniho až po současnost, popisuje Trumpa jako „jednoho z nejúspěšnějších propagandistů v celé historii“, který je ve využívání obrazů, symbolů a opakování stejně zkušený jako bývalý italský diktátor Benito Mussolini.

Říká: „Mussolini se v této oblasti chová jako jeden z nejlepších politiků na světě: „Kult osobnosti spočívá v tom, že musíte být všemocný, ale zároveň jste všudypřítomný, jste všude. Nejde jen o diktatury staré školy, jako je dnes Severní Korea nebo komunistická Čína, kde je tvář vůdce všude. Dnes je například Módí v Indii nejsledovanějším vůdcem na světě. Je to génius na Instagramu. Když v roce 2014 kandidoval, používal hologramy, aby mohl být na stovce míst najednou. Být všude a nepřehlédnutelný je součástí toho, aby na vás obyvatelstvo bylo závislé a na nikom jiném.“

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2172

Diskuse

Obsah vydání | 20. 2. 2025