Trump uvalil rozsáhlá nová cla na desítky zemí

1. 8. 2025

 
Sazba cla pro Brazílii byla stanovena na 10 %, ale předchozí nařízení podepsané Trumpem uvalilo 40% clo na některé brazilské zboží, aby potrestalo zemi za stíhání jejího bývalého prezidenta Jaira Bolsonara za pokus o zvrácení voleb, které prohrál, a za podněcování svých příznivců k útoku na sídlo vlády.

Samostatně Bílý dům oznámil, že kanadský dovoz bude podléhat clům ve výši 35 %, nikoli současných 25 %. V nařízení se uvádí, že Kanada „nespolupracovala“ při omezování toku fentanylu do USA. Trump ve středu pohrozil, že krok Ottawy uznat palestinský stát „velmi ztíží“ uzavření obchodní dohody.

Trestná cla byla uvalena na některé z nejchudších a válkou nejvíce zmítaných zemí světa, včetně Sýrie, která čelí clu ve výši 41 %, Laosu a Myanmaru s clem ve výši 40 %, Libye s clem ve výši 30 %, Iráku s clem ve výši 35 % a Srí Lanky s clem ve výši 20 %. Malá africká země Lesotho dostala upravenou sazbu 15 % – v dubnu ji zasáhla hrozba 50% sazby, nejvyšší ze všech obchodních partnerů USA.

Trumpovo původní oznámení o clech před třemi měsíci vyvolalo výprodej na trzích, ale tentokrát byla reakce mírnější. Akcie a akciové futures v pátek ráno v Asii mírně poklesly.

Sazby pro 68 zemí a 27 členských států Evropské unie mají podle nařízení vstoupit v platnost za sedm dní, nikoli v pátek, jak původně stanovil prezident. Prodloužení odráží potřebu vlády získat více času na harmonizaci celních sazeb, uvedl vysoký úředník, který hovořil s novináři pod podmínkou anonymity.

Trump uvedl, že nová cla fungují „velmi dobře, velmi hladce“. V rozhovoru pro NBC News dodal, že pro země uvedené ve čtvrtečním nařízení je „příliš pozdě“ na to, aby se celním sazbám vyhnuly, ale že je otevřený nabídkám.

„To neznamená, že se za čtyři týdny někdo neobjeví a neřekne, že můžeme uzavřít nějakou dohodu.“

Poslední salva cel přišla uprostřed právních sporů proti Trumpovu využití mimořádných ekonomických pravomocí. Poté, co nižší soud rozhodl, že prezident překročil své pravomoci, americký odvolací soud ve čtvrtek projednal argumenty v případech proti Trumpovým plošným clům zaměřeným na různé země.

Dříve mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová uvedla, že země, které od Trumpa neobdržely předběžný dopis o clech ani nevyjednaly obchodní rámec, budou o pravděpodobných sazbách cel informovány buď dopisem, nebo Trumpovým výkonným nařízením.

Některé ze zemí uvedených na seznamu dosáhly dohody o snížení cel, například Pákistán, který čelí clům ve výši 19 %, zatímco jiné neměly možnost s Trumpovou administrativou vyjednávat.

Země, které nejsou uvedeny v nařízení, budou čelit základnímu clu ve výši 10 %, uvedla administrativa.

Čína čelí samostatnému termínu pro zavedení vyšších celních sazeb, a to 12. srpna, přičemž prodloužení příměří bylo v zásadě dohodnuto, ale ještě musí být schváleno Bílým domem.

Tchajwanský prezident Lai Ching-te označil clo pro svou zemi za „dočasné“ a uvedl, že „v případě dosažení dohody existuje možnost dalšího snížení“. Vláda bude „usilovat o rozumné celní sazby“, dodal v příspěvku na Facebooku.

Thajsko mezitím přivítalo 19% clo jako „významný úspěch“. „Jedná se o přístup výhodný pro všechny strany, jehož cílem je zachovat thajskou exportní základnu a dlouhodobou ekonomickou stabilitu,“ uvedl ve svém prohlášení mluvčí vlády Jirayu Huangsab.
 

Americký prezident uvedl, že se rozhodl poskytnout Mexiku více času kvůli složitosti obchodních vztahů.

Na sociálních sítích napsal: „Během příštích 90 dnů budeme s Mexikem jednat s cílem podepsat obchodní dohodu někde v rámci tohoto 90denního období nebo později.“

Prodloužení odkládá 30% clo na většinu mexických neautomobilových a nekovových výrobků, které jsou v souladu s obchodní dohodou mezi USA, Mexikem a Kanadou, a bylo dohodnuto po čtvrtečním ranním telefonátu mezi Trumpem a mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaumovou.

Sazba pro Mexiko tak zůstane na 25 % po dalších 90 dní.

Před   více než dvěma týdny Trump pohrozil EU a Mexiku 30% cly na většinu vývozu do USA od 1. srpna, ale minulou neděli uzavřel dohodu s Bruselem se základní sazbou 15 % od 1. srpna.

Prodloužení lhůty pro Mexiko může vyvolat další posměšky, že „Trump vždycky vycouvá“ ze svých vlastních termínů, ale poté, co donutil přední ekonomiky včetně EU a Japonska k dohodám o represivních clech, se zdá, že jeho strategie vyhrožování přináší ovoce.

Americký úředník novinářům řekl, že budou oznámeny další obchodní dohody. „Máme několik dohod,“ uvedl úředník. „A nechci předbíhat prezidenta Spojených států v oznamování těchto dohod.“

Když Trump 2. dubna oznámil takzvaný „den osvobození“, řekl, že uvalí represivní „vzájemná“ cla na obchodní partnery po celém světě jako odvetu za to, co popsal jako roky drancování, plenění a vykrádání USA.

Do 31. července dosáhlo formální dohody s Bílým domem pouze osm zemí nebo hospodářských bloků: Velká Británie, Vietnam, Indonésie, Filipíny, Jižní Korea, Japonsko, Pákistán a EU.

Australský ministr obchodu Don Farrell v pátek uvedl, že Bílý dům potvrdil, že žádná země nemá reciproční cla nižší než Austrálie, což naznačuje, že Trump ponechal 10% základní cla na australské zboží beze změny.

Austrálie minulý týden uvolnila omezení dovozu hovězího masa z USA, což by mohlo usnadnit obchodní jednání s Trumpem, ačkoli premiér Anthony Albanese uvedl, že toto rozhodnutí bylo dlouho zvažováno a nesouvisí s žádnými obchodními jednáními.