Británie se cítí přímo ohrožena ruskou invazí. Co Česko?
13. 12. 2025
čas čtení
18 minut
Zatímco Český rozhlas vysílá bláboly zpěvačky Irglové, že chce "lidem otevřít srdce", v Británii se v médiích otevřeně a brutálně hovoří o tom, že je země v současnosti přímo ohrožena vražednou ruskou agresí a je už s Ruskem ve válce.
Česko je zjevně ohroženo ještě daleko víc, ale nepřipravuje se nijak.
Moderátor, World at One, BBC Radio 4, pátek 12. prosince, 13 hodin: Je těžké uniknout zvuku válečných bubnů, nebo alespoň potenciálního
konfliktu. Britský ministr ozbrojených sil Al Carns prohlásil, že stín
války opět klepe na dveře Evropy. Na druhé straně kanálu La Manche
generální tajemník NATO Mark Rutter varuje, že konflikt je na dosah
ruky. Jsme dalším cílem Ruska. Varování přicházejí v době, kdy Amerika
dává jasně najevo své pohrdání evropskými spojenci a Ukrajina je
vystavena stále většímu tlaku, aby ustoupila. A britské ministerstvo
obrany hlásí 50% nárůst nepřátelských aktivit vůči britským vojenským
cílům za posledních 12 měsíců. George Robertson, lord Robertson, je
labouristický poslanec Horní sněmovny, bývalý britský ministr obrany,
bývalý generální tajemník NATO a spoluautor nejnovější Strategické revize obrany. Dobré odpoledne, lorde Robertsone. Mark Rutter i Al
Carns bijí na poplach. Hovoří o hrozbě války s Ruskem. Myslíte, že je na
to Británie připravena?
George Robertson: V současné době jsme nepřipraveni, ale pokud budou doporučení Strategické obranné revize realizována, vybudujeme a obnovíme válečnou připravenost, která sama o sobě bude odstrašujícím prostředkem proti jakémukoli protivníkovi, který by se rozhodl nás napadnout. Ve skutečnosti nejsme jediní, kdo to říká. Minulý měsíc šéf německé spolkové zpravodajské služby řekl v německém parlamentu, že v Evropě panuje v nejlepším případě chladný mír, který se může kdykoli změnit v horkou konfrontaci. Musíme se připravit na další eskalaci situace. Byli jsme tedy varováni. Strategická obranná revize však říká, co musíme udělat, abychom se s tím vypořádali.
Moderátor: A to je pravděpodobně třeba realizovat s určitou rychlostí. Mám na mysli poučení z Ukrajiny ohledně munice, protivzdušné obrany, měkkých cílů v rámci civilní infrastruktury, které platí pro Británii, Francii, Nizozemsko, všechny tyto země, které jsou velmi, velmi odlišné.
George Robertson: Ano, ale NATO je všechny spojuje. Kolektivní obrana je seriózní obrana. A proto to, co nejvyšší velitel spojeneckých sil říká státům, že musí udělat, musí také udělat, protože musíme přebudovat podmínky, abychom se vypořádali s tím, co již není teoretickou hrozbou. Vidíme, co Rusko dělá na Ukrajině, a je to ošklivé a hrozné, a mohlo by se to stát i nám, pokud nebudeme řádně připraveni a nebudeme schopni je dostatečně odradit. Strategická obranná revize, která je nyní vládním dokumentem a vládní politikou, říká, že Spojené království a jeho spojenci jsou opět přímo ohrožováni jinými státy s vyspělými vojenskými silami. Varování tedy existuje, ale doporučení musí být provedena, aby byla zajištěna řádná bezpečnost země.
Moderátor: Oba muži, Al Carns tady a Mark Rutter tam, svým způsobem volají po více prostředcích, že? Myslíte si, že Británie postupuje správně? Je velmi patrné, že Polsko se blíží k 5 % svého národního produktu vynaloženého na obranu. Británie se podle mého názoru do konce desetiletí nedostane ani na 2,5 %.
George Robertson: No, v roce 2027 to bude 2,5 %. Na začátku příštího volebního období v roce 2029 to budou 3 %. Nyní je závazek 3,5 %. Jedná se o obrovské částky, o enormní zdroje, které budou zapotřebí. A upřímně řečeno, je zapotřebí celonárodní debata o obraně a bezpečnosti, aby lidé v této zemi věděli, jaká rizika a hrozby jim hrozí, a to jak v hybridní oblasti, v šedé zóně, pro naši kritickou infrastrukturu, tak i ze strany rovnocenného protivníka, který by nás mohl během několika let napadnout a porazit.
Moderátor: Ptám se na peníze, protože ano, jejich objem roste a ano, jsou to velké částky, nové částky, které do toho jdou. Ale když se podíváme zpět na výdaje, které jsme měli během studené války, ke kterým jsme se podle řady analytiků vrátili, jedná se o asi 4 % národního produktu, 2,5 % je docela málo, pokud se díváte na stejný druh výzvy, že?
George Robertson: No, bude to realistické pouze v případě kompromisů, které budou nutné v rámci státního rozpočtu, pokud si lidé budou široce vědomi rizik, kterým čelíme. Bude příliš pozdě, až zhasnou světla, zavřou se nemocnice a roztaví se datová centra. V tu chvíli bude veřejnost křičet na nás politiky a ptát se, proč jsme s tím něco neudělali. Realita je taková na východní Ukrajině, kde si obyčejní Evropané v obyčejných evropských ulicích mysleli, že jsou v bezpečí, dokud je nenapadli Rusové. Upřímně řečeno, potřebujeme, aby veřejnost dala ministru financí najevo, jak naléhavá je situace a jaké kompromisy je třeba učinit, aby byla země bezpečnější než nyní.
* * *
Diskusní pořad Any Questions, BBC Radio 4, sobota 13. prosince:
Moderátorka: Je tu se mnou Josh Simons, labouristický poslanec za Makerfield a ministr v kabinetu. Byl zvolen loni a do vlády nastoupil v září. Předtím byl ředitelem think tanku Labour Together, kde nahradil Morgana McSweeneyho, který je nyní šéfem kanceláře předsedy vlády. Josh říká, že dělá politiku jinak. Žádné mlžení, mluví na rovinu. Tobias Elwood byl konzervativním poslancem od roku 2005 do loňského roku. Během vlád Davida Camerona a Theresy Mayové zastával ministerské funkce na ministerstvu zahraničí a později, jako řadový poslanec, předsedal výboru pro obranu Dolní sněmovny. Bývalý kapitán armády je nyní analytikem v oblasti obrany, geopolitiky a bezpečnosti. Sonia Soda je novinářka a moderátorka, která píše pro The Times, The New World a The Independent. Dříve byla šéfredaktorkou, spisovatelkou a komentátorkou v týdeníku The Observer a zástupkyní šéfredaktora v deníku The Guardian. Předtím, než se věnovala žurnalistice, pracovala Sonia 10 let v oblasti politiky, mimo jiné jako hlavní politická poradkyně Eda Milibanda, když vedl Labouristickou stranu. A sir Jake Ferry je bývalý ministr, který v červenci odešel z Konzervativní strany, aby do strany Reform UK. Jako člen Konzervativní strany zastupoval od roku 2010 do loňského roku volební obvod Rossendale a Darwin v Lancashire. Byl blízkým spojencem Borise Johnsona a zastával několik vládních funkcí, mimo jiné v kabinetu a jako ministr pro severní Anglii, a byl předsedou strany pod vedením Liz Trussové.
Začneme první otázkou. Je od Mary Fishové. Po vyslechnutí dnešních ranních zpráv, jak moc bychom se měli obávat války? Náměstek ministra obrany Al Carns prohlásil, že stín války klepe na dveře Evropy, a varoval, že spojenci NATO musí být připraveni reagovat. Vyjádřil se také Mark Rutter, generální tajemník NATO. Řekl, že musíme být připraveni na válku v rozsahu, jaký zažili naši prarodiče nebo praprarodiče. Mary se ptá, jak moc bychom se měli obávat stínu války? Tobias Elwood?
Tobias Elwood: To je podle mě nejdůležitější otázka, o které dnes večer budeme diskutovat. Rok 2025 byl pro globální řád špatným rokem. A svět se stává nebezpečnějším, ne méně nebezpečným. Podívejte se, co se děje s Organizací spojených národů, Světovou obchodní organizací, jsou nyní paralyzovány, nejsou schopny pomáhat zemím spolupracovat. Západ se stává stále více pasivním vůči riziku a není schopen hasit požáry po celém světě. Amerika provedla zásadní ideologickou změnu ve svém globálním angažmá. A naši protivníci začínají spolupracovat, aby prosadili alternativní vizi tohoto globálního řádu. A právě skrze tuto optiku musíme nahlížet na to, co se děje na Ukrajině. Jedná se o největší válku v Evropě od druhé světové války. A myslím si, že záměry Ruska v této oblasti je třeba plně... Pokračuje to... V odpovědi na otázku, ano, na obzoru se nyní rýsuje širší konflikt. Rusko je ve válečném stavu. Vyrábí 150 bojových tanků měsíčně. My máme 147. A až budou pryč, nevím, jak je nahradíme. A Rusko je stále více podporováno také Čínou. To je pro Británii těžké pochopit. Rusko je již ve válce s Británií. Podívejte se na kybernetické útoky, dezinformační kampaně, přerušování podmořských kabelů, vnikání do našich teritoriálních vod. A to se děje dnes. Představte si, co by se stalo, kdyby Rusko dokázalo dosáhnout jakéhokoli vítězství na Ukrajině. A my jsme na to, co se blíží, žalostně nepřipraveni. Peníze přicházejí, ale až v roce 2035 se rozpočty skutečně zvýší.
Moderátorka: Mluvíte ale o rozpočtu na obranu.
Tobias Ellwood: Rozpočet na obranu. V roce 1990, na konci studené války, jsme měli pět armádních divizí. Dnes bychom nedokázali sestavit ani jednu. Měli jsme 60 fregat a torpédoborců. Dnes jich máme méně než tucet. Měli jsme 36 letek rychlých stíhaček. Dnes jich máme jen šest. Ale nejzranitelnější nejsme v této oblasti. Je to ta šedá zóna. Tam na nás válka čeká. A to vše dává do perspektivy, proč nesmíme podporovat proruský plán míru, který předložila Amerika. Ale my stojíme za Ukrajinou. Dáváme jim smrtící sílu, kterou potřebují. Teprve pak můžeme přistupovat k Rusku s vědomím, že Putin chce rozšířit svůj vliv, jako to dělali Sověti v té době.
Moderátorka: Říkáte, že musíme Ukrajině dát to, co potřebuje. Myslíte si, že jsme to udělali? Protože předchozí konzervativní vláda a nyní i současná vláda se neustále opakují. Stojíme za Ukrajinou. Nesmíme jim dovolit zvítězit. Ukrajina musí rozhodovat o své budoucnosti. Ale myslíte si, že jsme to dostatečně podpořili?
Tobias Ellwood: Měli jsme velmi těžký start. Byli jsme váhaví. Máme poslat obranné zbraně nebo útočné zbraně? Debaty o hlavních bojových tancích, F-16 a tak dále. Byla to diskuse o raketách dlouhého doletu, protože nás vyděsila Putinova rétorika. Ztratili jsme tu schopnost z dob studené války, kdy jsme se dívali našim protivníkům do očí, chápali eskalaci konfliktu, ale zajistili jsme, že můžeme reagovat, místo abychom jen reagovali na události. Proto válka trvá tak dlouho. Proto je Putin plný energie a spokojený s tím, co Amerika dělá. Proto se Evropa stává nebezpečnější.
Josh Simons: Myslím, že bychom měli být velmi znepokojeni. Musím říct, že lidé mé generace vyrostli s událostmi 11. září, válkou v Iráku, krizí v roce 2008 a covidem. Vyrostli jsme ve světě neustálých krizí, trochu jako generace před námi, ale spíše jako generace před nimi. A tak si myslím, že to tak nějak chápeme, a já to tak nějak chápu, a vždy jsem tomu věřil, od té doby, co jsem vstoupil do politiky, že musíme usilovat o mír, ale připravovat se na válku. A to znamená klást otázky, které jsme jako země nemuseli klást po velmi dlouhou dobu. Znamená to například přemýšlet o odolnosti míst, odkud získáváme zboží, které potřebujeme k prosperitě, o odolnosti našich dodavatelských řetězců v této zemi. To není otázka, kterou jsme si museli klást po dlouhou dobu. Znamená to masivní zvýšení našich výdajů na obranu v příštích letech. A opět, je snadné to říci, ale ve skutečnosti jsou to otázky, na které budeme jako země muset odpovědět, když budeme zvyšovat výdaje.
Moderátorka: Myslím tím tu nejzřejmější: na co nebudeme vydávat peníze, abychom mohli zvýšit výdaje na obranu? A jako člen vlády, jaká je odpověď?
Josh Simons: Proto jsme stanovili vyvážený časový plán. Kritizují nás lidé jako Tobias, kteří říkají, že nejdeme dostatečně rychle, a kritizují nás i jiní, kteří říkají, že jdeme příliš rychle a že bychom měli vydávat peníze na jiné věci uvnitř země. Musíme zvýšit naše výdaje na obranu, protože v konečném důsledku je první povinností každé vlády zajistit bezpečnost svých občanů. Žijeme ve světě, který je nejistější za posledních 50 let. Světový řád se mění před našima očima. A Británie, tato země, má velmi hrdou historii, kdy se postavila, podívala se ven a formovala světový řád, promítala naše hodnoty do světa. Musíme to udělat znovu v příštím století. A nejdůležitějším způsobem, jak toho dosáhnout, je být jako země připraveni.
Tobias Elwood: Abych se k tomu vrátil, musíte nejprve pochopit, že je třeba být upřímný k britské veřejnosti, protože stále popíráme, jak nebezpečný se náš svět stal. A aby bylo zcela jasno, chápu, co říkáte o výdajích. Ale pokud nebudete bránit Británii, naše ekonomika utrpí kvůli tomu, jak se mění způsob vedení války. Naše ekonomika, naše společnost budou napadeny. Pak nebudou peníze pro žádné vládní resorty, natož pro obranu. Proto musíme nyní více investovat do naší obrany, naší bezpečnosti, naší odolnosti.
Josh Simons: Souhlasím vámi, Tobiasi, a to se docela blíží tomu, co jsem řekl. Myslím, že důležité je, jak rychle to uděláme. V tom se asi trochu neshodneme. Vy byste chtěl, abychom postupovali rychleji, ale my postupujeme rychleji než většina západoevropských zemí. A myslím, že důležitou otázkou je, že když budujeme náš obranný sektor v této zemi, musíme ho budovat tak, aby to bylo dobré pro celé Spojené království. Investice do našeho obranného sektoru jsou investicemi do pracovních míst v celé zemi, a tak tato vláda vidí budoucnost našich výdajů na obranu.
Moderátorka: Jake Berry, jak moc bychom se měli obávat stínu války?
Jake Berry: No, myslím, že to je skvělá otázka. Děkuji, Mary. Myslím, že je to něco, co by nám všem mělo brát spánek. Za celý svůj život, nebo za 47 let, co jsem na této planetě, si nevzpomínám, kdy jsme byli v situaci, kdy jsme byli tak blízko válce. A nemám moc co dodat k komentářům Tobiase a Joshe. Myslím, že všichni chápeme, že je naprosto nezbytné, abychom začali zvyšovat výdaje na armádu. Od 90. let jsme měli mírovou dividendu na konci studené války. A ty peníze se začaly vydávat na věci jako naše zdravotnictví, náš vzdělávací systém. Myslím si tedy, že nás čekají těžká rozhodnutí, protože nejde o hru s nulovým součtem. To, co utratíte za obranu, zjevně nemůžete utratit za jiné oblasti. Ale když se vzdálíme od světové války, mám určitou naději, že se můžeme pokusit dosáhnout míru na Ukrajině. Chci využít této příležitosti a říci, že si myslím, že Keir Starmer odvedl opravdu dobrou práci, pokud jde o vedení evropských lídrů v podpoře prezidenta Zelenského. Prezident Trump má v jednom ohledu pravdu. Má pravdu, když říká, že Putin, jak by řekl, drží karty. Zdá se, že je posedlý hraním karet. Putin má ale relativně lepší vyjednávací pozici než Ukrajina. Je to mocnější země. To skončí vyjednaným mírem. Trump se mýlí, když říká, že protože Rusko má lepší vyjednávací pozici, měli byste se prostě vzdát všeho. Britská vláda a další evropští lídři říkají: „Ne, budeme Ukrajinu podporovat a spolupracovat s ní na zlepšení její relativní vyjednávací pozice vůči Rusku.“ To je něco, co osobně podporuji. Myslím si, že pokud se podíváte na průzkumy veřejného mínění, podporuje to i země, a v tom se Trump mýlí. Myslím si, že jako stát a evropští lídři musíme udělat mnohem více, abychom se spojili a podpořili prezidenta Zelenského.
Moderátorka: Pokud jde o to, že podle vás je mír možný, ale bude to vyžadovat vyjednané urovnání, je nevyhnutelné, že Ukrajina bude muset postoupit území, což je v současné době zjevně jeden z velkých sporných bodů?
Jake Berry: Tato válka tedy může mít tři možné výsledky. Jedním z nich je absolutní porážka Ruska. Nemyslím si, že k tomu dojde. A pak je tu absolutní porážka Ukrajiny. A jsem rád, že mohu říci, že díky statečnosti a odhodlání ukrajinského lidu se jim podařilo... Mimochodem, když válka začala, všichni jsme si mysleli, že k tomu dojde, že Ukrajina bude obsazena. Podařilo se jim tomu zabránit. Pokud si tedy myslíte, že ani jedno z toho se nestane, pak to musí být vyjednané urovnání. A proto si myslím, že Británie a naši evropští spojenci dělají správnou věc, protože se snaží pomoci prezidentu Zelenskému získat co nejlepší podmínky.
Tobias Elwood: Ale to je rok 1938, předpokládám. To je rok 1938, scénář, o kterém mluvíte, to je mnichovanství.
(...)
603
Diskuse