Evropa začala budovat vlastní bezpečnostní strukturu uvnitř i mimo NATO

12. 12. 2025

Evropští lídři začali testovat různé formáty. Nejdůležitější rozhodnutí týkající se Ukrajiny jsou tak rozvíjena v rámci "koalice ochotných", kterou vedou Velká Británie a Francie a zahrnuje Německo. Prezident Volodymyr Zelenskyj diskutuje zásadní otázky na setkáních s lídry těchto tří zemí – další se konalo v pondělí v Londýně. Mezitím tvůrci politik EU zkoumají možnosti bližší koordinace prostřednictvím Brity vedených Společných expedičních sil nebo posílením "evropského bloku" v rámci NATO.

EU začala vyvíjet novou bezpečnostní strukturu pro případ, že by se záruky NATO ukázaly jako nespolehlivé. Koneckonců, jak řekl vysoký zástupce ministerstva obrany jedné z evropských zemí pro Politico, jednání s Američany o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a článku 5 Charty NATO o kolektivní obraně se stala "absurdní" a nejistota ohledně připravenosti Spojených států bránit spojence je "příliš velká". "Otázkou je, zda potřebujeme další bezpečnostní záruky a institucionální mechanismy, abychom byli připraveni v případě, že článek 5 náhle přestane fungovat," uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius.

Právním základem pro takové záruky by mohl být článek 42.7 Smlouvy EU o společné obraně. Zavazuje země EU poskytovat pomoc a podporu každému členu bloku, který byl vystaven ozbrojené agresi, a to všemi dostupnými prostředky. Článek umožňuje různé formy podpory (vojenskou, technickou, diplomatickou) a je v souladu se závazky zemí v rámci NATO.

Článek byl přijat po válce v Kosovu na konci 90. let, kdy tehdejší francouzští a britští lídři Jacques Chirac a Tony Blair trvali na tom, aby Evropa vzala obranu do svých rukou. Francie tento článek použila v roce 2015 po teroristických útocích v Paříži.

Kubilius slíbil, že do jednoho roku specifikuje ustanovení článku 42.7, aby bylo jasně definováno, jaká opatření země přijmou pro vzájemnou ochranu.

Americká strategie národní bezpečnosti zveřejněná minulý týden byla posledním varováním pro Evropany. V ní je Evropa, která je údajně ohrožena "civilizačním zánikem" kvůli přílivu migrantů, prezentována jako hlavní hrozba – mnohem větší než Rusko nebo dokonce Čína, která vede skutečnou válku. Kvůli tomu se spojenci v NATO mohou v nadcházejících desetiletích stát zeměmi s převážně "neevropským" obyvatelstvem a region jako celek může být příliš slabý na to, aby byl "spolehlivým spojencem", uvádí strategie. Washington má v úmyslu zasáhnout do evropských záležitostí, aby situaci změnil, ale zároveň opustit rozšiřování NATO a obnovit vztahy s Ruskem.

Katja Bego, hlavní vědecká pracovnice londýnského think-tanku Chatham House, označila dokument za kýbl studené vody pro evropské vlády, aby si uvědomily, že "tradiční transatlantický vztah je mrtvý".

"Objektivně jsou USA stále spojencem Evropy, ale subjektivně, alespoň z pohledu Trumpovy administrativy a mnoha Evropanů, se už takto nevnímáme," řekl Timothy Garton Ash, přední odborník na evropské dějiny, pro The Wall Street Journal.

Mnoho ustanovení národní bezpečnostní strategie odráží kritiku, kterou viceprezident J.D. Vance vznesl na Mnichovské bezpečnostní konferenci v únoru. Aniž by cokoli zmínil o ruské válce v Evropě, ostře kritizoval Evropany za "potlačování" krajní pravice (Vance to nazval omezením svobody slova, kterou Bílý dům slíbil ve své strategii v Evropě bránit) a migrační politiku.

Zajímavé je, že je to již podruhé, co se Mnichovská bezpečnostní konference stala místem, kde partneři Evropy oznamují nový trend ve vztazích s ní. V roce 2007 Vladimir Putin v mnichovském projevu skutečně vyhlásil válku Západu, obviňoval ho z vymyšlených problémů Ruska a zahájil politiku restrukturalizace stávajícího světového řádu.

Nová americká strategie je ve skutečnosti přímým vyjádřením odporu vůči Evropské unii, říká Garton Ash: "To je stejný skandální projev J.D. Vance v Mnichově, ale přehnaný a prezentovaný jako oficiální politika USA."

Zdroj v angličtině: ZDE