Zemřel Radko Kubičko. V pouhých 58 letech
24. 12. 2025 / Jan Čulík
čas čtení
5 minut
Opravdu mě šokovala zpráva o úmrtí redaktora Českého rozhlasu a předtím Svobodné Evropy Radka Kubička, v pouhých 58 letech.
Radka
jsem velmi dobře znal, protože jsem od konce osmdesátých let hojně
přispíval komentáři do československého vysílání Svobodné Evropy,
nejprve pod pseudonymem, pak pod vlastním jménem. Těsně po pádu
komunismu přijala Svobodná Evropa do Mnichova tři končící studenty
žurnalistiky, Radko Kubičko byl mezi nimi a pak se stal dlouholetým
komentátorem této stanice, po jejím zrušení pokračovala v rámci Českého
rozhlasu jako ČRo Plus.
Měl jsem Kubička rád a
respektoval jsem ho, i když nakonec se s Britskými listy (do nichž
několikrát přispěl, i drsnou polemikou) rozkmotřil, nakonec byly pro
mainstreamová média jako ČRo Britské listy příliš svobodné a
"nepřijatelné". (Je docela komické, že jsem neustále o české politice interviewován nejrůznějšími zahraničními médii, v poslední době nejčastěji polskou televizní stanicí TVP World, vysílající v angličtině, pak také slovenskými médii, ale NIKDY pražskými.:) )
Jenže to neznamená, že Kubičko nebyl samostatně myslící a odvážný novinář.
Pracoval jsem začátkem devadesátých let pro české vysílání Svobodné Evropy naprosto intenzivně, až natolik (když byla RSE ještě v Mnichově, byl jsem placen v německých markách a to za každou odvysílanou minutu), že jsem šel na nervy některým stálým komentátorům RSE, že totiž můj honorář volného spolupracovníka silně převyšoval jejich stálý plat.
Jenže hlavní redaktorkou byla tehdy velmi pracovitá a schopná Olga Valeská-Kopecká, která z vysílání odstraňovala, cenzurovala příspěvky, které považovala za příliš kritické - nezapomeňte, že to byla doba vlády Václava Klause a ODS, kterého mnoho lidí tehdy považovalo za demokratického zachránce národa a každý, kdo se ho odvážil kritizovat, byl označen za komunistu.
Olga Kopecká-Valeská odmítala vysílat nejen některé mé příspěvky, ale i texty například od Václava Žáka nebo Jiřího Peheho. Vadilo mi to a tu přišel na pomoc Radko Kubičko.
Jako stálý redaktor Svobodné Evropy měl jednou měsíčně editorsky na starost sobotní vysílání publicistického pořadu Události a názory. Nebyla to žádná výjimečná práce, praxe byla, že v sobotu se pořad skládal z repríz nejzajímavějších příspěvků z tohoto pořadu z minulého týdne. Jenže když mi Kopecká cenzurovala příspěvky pro tento pořad napsané pro běžný týden, Radko Kubičko přišel s nápadem: "Honzo, piš mi ty příspěvky pro soboty, já to budu vysílat místo těch repríz."
A to se také stalo. Připravoval jsem, pro sobotní vysílání pořadu Události a názory jednou měsíčně, kdy měl službu Radko Kubičko, tvrdě investigativní materiály (žádný jiný redaktor o sobotách v redakci přirozeně nebyl, než ten jeden, kdo měl službu) a Radko ty mé pořady zařazoval do vysílání. Nikdo na to nepřišel, protože to nikdo z redakce neposlouchal, dělali jsme to takhle ROK.
(Mimochodem, jiným pracovníkem, který nám pomáhal proti cenzuře ve Svobodné Evropě, než ho odtamtud vyhodili, byl Karel Kryl. Ten měl hudební vysílání od patnácti hodin a když se dověděl, že nás Olga Kopecká cenzuruje, řekl nám, "Kluci, dávejte to mně, já ty vaše komentáře budu vysílat mezi písničkami." A to se bohužel provalilo, protože na jedné z redakčních pořad se diskutovalo o tom, zda by se nemělo něco odvysílat na nějaké jedno téma, a byl tam přítomen jeden hlasatel, který řekl: O tom jsme ale už vysílali včera po patnácté hodině. A vedení stanice zpozornělo: Jak to po patnácté hodině? Tam je přece hudební odpoledne, mají se jen hrát písničky! Takže měl Karel Kryl průšvih.)
Ze Svobodné Evropy mě nakonec s konečnou platností vyrazili v létě 1995, kdy se mnou ředitel Pavel Pecháček rozvázal spolupráci. Šlo zase o jeden příspěvek, který zcenzurovala Olga Kopecká-
Václav Klaus si totiž nechával platit za své politické projevy. Považoval jsem to za šokující a navrhl jsem, že zavolám do londýnské Downing Street a zeptám se, zda tehdejší britský premiér si také nechává platit za své politické projevy. Kopecká mi řekla: Ale to, že si za ně nenechává platit, to je nějaká britská zvláštnost.
Naštval jsem se a zavolal jsem do americké redakce Svobodné Evropy reportéru Jiřímu Dienstbierovi. Když zvedl telefon, řekl jsem slova "Olga Kopecká." On reagoval: "Áá, cenzura." Požádal jsem ho, aby zavolal do Bílého domu, natočil to a zeptal se, zda si Bill Clinton také nechává platit za své projevy.
Za deset minut volá Olga Kopecká: "Pane Čulík, vy si hrajete na velkého novináře, a nám seberou licenci."
(V Praze v rámci ČRo pak moje spolupráce s Radkem Kubičkem pokračovala.)
Omlouvám se, že tohle psaní je spíš o mých zkušenostech než o samotném Radku Kubičkovi, ale ten rok, kdy o sobotách tajně vysílal mé materiály, to opravdu stojí za pochvalu a zmínku. Byl to velký novinář.
1704
Diskuse