Pokus Ruska omezit nelegální trh s uniklými daty se obrací proti němu

27. 12. 2025

 

Ačkoli uniklé databáze existují všude, rozsah a rutinní používání probivu je jedinečné pro Rusko. Vzniklo z hluboce zkorumpované státní infrastruktury země a stalo se nepostradatelným jak pro ty, kteří se snaží systém zneužít, tak pro ty, kteří se ho snaží odhalit.

Za skromný poplatek – někdy pouhých 10 dolarů – mohou kupující získat čísla pasů, adresy bydliště, historii cest, registrace automobilů a interní policejní záznamy. Za vyšší cenu lze zakoupit celé spisy o jednotlivcích, včetně metadat o hovorech a pohybech.

Probiv, jehož používání zůstává mezi ruskými novináři kontroverzní, podpořil řadu významných vyšetřování, včetně vypátrání státní bezpečnostní jednotky FSB, která stála za otravou Alexeje Navalného.

Sloužil také samotné policii a bezpečnostním službám, které běžně využívaly černý trh ke sledování aktivistů, opozičních osobností a kohokoli, kdo se dostal do nemilosti státu.

„Je to jeden z paradoxů moderního Ruska: na jedné straně jsou tyto služby nelegální a spoléhají se na uniklé údaje, na druhé straně jsou však pro každodenní policejní práci mnohem pohodlnější než množství oficiálních databází ministerstev,“ řekl Andrej Zacharov, investigativní novinář, který nedávno vydal knihu o probivu.

Ale jak se válka na Ukrajině protáhla do čtvrtého roku, Kreml začal probiv vnímat méně jako tolerovanou výhodu a více jako hrozbu.

Syndikáty telefonních podvodníků využívaly uniklé údaje v průmyslovém měřítku, zatímco ukrajinská rozvědka se naučila využívat propustnou informační krajinu země k identifikaci a vraždám vojenských činitelů v Rusku.

Během loňského každoročního telefonického rozhovoru s občany sám prezident Vladimir Putin přiznal, že jeho blízký přítel se stal obětí telefonního podvodu.

Tento incident byl podle Zakharova signálem pro bezpečnostní služby, aby začaly omezovat trh probiv. V uplynulém roce Putin podepsal zákony zpřísňující tresty za úniky dat, které stanoví až 10 let vězení za přístup k těmto informacím nebo jejich šíření.

Bezpečnostní služby také zahájily agresivní hon na provozovatele probivu, zadržely několik zprostředkovatelů a zaměřily se na infrastrukturu, na které jsou závislí. Mezi nejvýznamnější zatčení patřilo zadržení týmu stojícího za Usersboxem, jednou z nejpoužívanějších a nejlevnějších služeb.

Ale válka Kremlu proti probivu měla podle Zakharova opačný účinek. Mnoho předních provozovatelů a zprostředkovatelů probivu přesunulo své podnikání do zahraničí, kde jsou mnohem méně omezeni neformálními dohodami s bezpečnostními službami nebo strachem z okamžitého zatčení.

„Dříve ještě spolupracovali s bezpečnostními službami nebo si dvakrát rozmysleli, než zveřejnili něco extrémně citlivého. Nyní jsou všechny brzdy uvolněny,“ řekl Zakharov. „Zveřejňují jeden citlivý únik za druhým.“

Uvedl loňský masivní únik databáze FSB známé jako Kordon-2023, která byla zveřejněna online a obsahovala podrobnosti o lidech, kteří překročili ruské hranice v letech 2014 až 2023. Zakharov ji popsal jako jeden z největších a nejzávažnějších úniků informací dosud.

Známé služby, jako je Himera, o nichž bylo známo, že spolupracují s úřady, změnily kurz: skupina uvedla, že omezila přístup orgánům činným v trestním řízení a přemístila všechny své zaměstnance.

Připojili se k nim ukrajinští hackeři. Od začátku rozsáhlé ruské invaze proukrajinští hackeři a další zpravodajské skupiny opakovaně narušují ruské státní a komerční systémy, kradou data a zveřejňují je – často zdarma a převážně z ideologických důvodů.

V loňském roce ukrajinská hackerská skupina KibOrg zveřejnila online databázi patřící klientům Alfa Bank, největší ruské soukromé komerční banky.

Únik údajně obsahoval osobní údaje přibližně 24 milionů jednotlivců a více než 13 milionů organizací.