Netanjahu chce provést další útoky na Írán. Je to v rozporu s prioritami Donalda Trumpa

27. 12. 2025

Sina Toossi, vedoucí pracovník think tanku Center for International Policy, uvedl, že zatímco Trump usiluje o prohloubení ekonomické spolupráce a navázání diplomatických vztahů mezi Izraelem a arabskými státy, Netanjahu se snaží o vojenskou dominanci v regionu.

„Toto přání trvalého zapojení USA, trvalých válek proti Íránu, které by skutečně zničily íránský stát, odráží izraelský cíl neohrožené dominance, neohrožené hegemonie a expanzionismu,“ řekl Toossi.

„Myslím si, že to je základ Netanjahuových cílů a směru, kterým chce USA tlačit, aby ho podporovaly, ale to se dostane do konfliktu s americkými zájmy, které směřují jiným směrem a požadují větší stabilitu v regionu, která nevyžaduje přímé americké vojenské zapojení.“

Od zprostředkování příměří v Gaze, které Izrael porušuje téměř denně, Trump, který se prezentuje jako mírotvůrce, tvrdí, že přinesl mír na Blízký východ poprvé za 3 000 let.

A nedávno zveřejněná strategie národní bezpečnosti jeho administrativy uvádí, že region se „stává místem partnerství, přátelství a investic“, které již není pro USA prioritou.

Posun cíle

Zatímco USA slibují snížení své vojenské a strategické přítomnosti na Blízkém východě, Izrael se zdá být lobovat za válku, která by mohla Washington vtáhnout do konfliktu.

V uplynulých desetiletích Izrael prezentoval íránský jaderný program jako největší hrozbu pro svou bezpečnost a svět.

Trump však trvá na tom, že americké údery na tři íránská jaderná zařízení v červnu tento program zlikvidovaly.

Bez ohledu na přesnost Trumpova hodnocení jeho prohlášení podle analytiků přimělo Izrael, aby si našel jiného strašáka, aby se vyhnul veřejnému rozporu s americkým prezidentem.

Trita Parsi, výkonný viceprezident Quincy Institute, amerického think tanku, který podporuje diplomacii, uvedl, že od té doby, co Trump „správně či nesprávně“ prohlásil jadernou otázku za vyřešenou, Izrael přesouvá pozornost na rakety, aby udržel tlak na Teherán.

„Netanjahu tlačí Spojené státy, aby se připojily k Izraeli v další válce s Íránem, tentokrát se zaměřením na rakety, částečně proto, že Trump není nakloněn myšlence řešit jadernou otázku – protože prohlásil, že ji vyřešil, že program ‚zničil‘,“ řekl Parsi.

„Izraelci budou neustále měnit pravidla hry, aby se ujistili, že mohou z konfrontace s Íránem učinit nekonečnou, věčnou válku.“

Írán vždy tvrdil, že jeho jaderný program je mírový, na rozdíl od Izraele, o kterém se obecně předpokládá, že vlastní nehlášený jaderný arzenál.

Příznivci Izraele se soustřeďují na rakety

Izrael a jeho spojenci přesto bijí na poplach ohledně íránského raketového programu a varují, že Teherán obnovuje a zvyšuje svou výrobní kapacitu.

„Ačkoli izraelská operace Rising Lion úspěšně zničila velkou část íránských balistických raket, Izrael odhaduje, že z 3 000 raket, které Írán dříve měl, jich zbývá asi 1 500,“ uvedl Americký izraelský výbor pro veřejné záležitosti (AIPAC) v e-mailu zaslaném svým příznivcům tento měsíc.

„Hrozba balistických raket z Íránu bude na pořadu jednání, až premiér Netanjahu v neděli odcestuje na Floridu a v pondělí se setká s prezidentem Trumpem v Mar-a-Lago.“

Senátor Lindsey Graham, íránský jestřáb blízký Trumpovi, tento měsíc navštívil Izrael a zopakoval argumenty o nebezpečí íránských raket dlouhého doletu, varoval, že Írán je vyrábí „ve velmi vysokých počtech“.

„Nemůžeme Íránu dovolit vyrábět balistické rakety, protože by mohly přemoci Iron Dome,“ řekl deníku The Jerusalem Post s odkazem na izraelský systém protivzdušné obrany. „Je to velká hrozba.“

Izraelský ministr obrany Israel Katz také zdůraznil raketovou kapacitu Íránu a naznačil, že Netanjahuova vláda nebude tolerovat žádné hrozby v regionu.

„Obranné složky pečlivě sledují vývoj situace a já samozřejmě nemohu sdělit nic víc,“ citoval Katze deník The Times of Israel.

„Ale v jedné věci panuje shoda: To, co bylo před 7. říjnem, se už nebude opakovat,“ citoval ho deník v souvislosti s útoky Hamásu na Izrael v roce 2023. „Nedovolíme, aby Izrael čelil hrozbám zničení.“

Kritici však tvrdí, že Izrael usiluje o hegemonii v regionu, a nejde mu pouze o potlačení existenčních hrozeb.

Jeho konečným cílem je změna íránské vlády nebo provádění pravidelných útoků, aby země zůstala oslabená a bez významných vojenských kapacit.

„Izraelci se budou každých šest měsíců vracet s dalším plánem na bombardování Íránu a skončí to až tehdy, když se Trump rozhodne to ukončit,“ řekl Parsi.

„Pokud tedy znovu ustoupí, jako tomu bylo v červnu, bude čelit Izraelcům příští červen s dalším válečným plánem, a pak znovu v prosinci a příští červen. Neskončí to, dokud to Trump nezastaví.“

Částečně díky samotnému Trumpovi se nyní velká část jeho voličské základny tvrdě staví proti vojenským intervencím a upřednostňuje soustředění se na problémy USA.

Hnutí America First, reprezentované vlivnými pravicovými mediálními osobnostmi jako Tucker Carlson a Steve Bannon, v červnu Trumpa žádalo, aby neútočil na Írán.

Dokonce i zesnulý Charlie Kirk, blízký Trumpův spojenec a oddaný příznivec Izraele, se vyslovil proti zapojení USA do války.

Carlson již ostře kritizoval obnovené snahy Izraele o válku.

„Je to méně než šest měsíců, co Trump riskoval válku s Íránem kvůli Netanjahuovi, ale místo vděčnosti izraelskýpremiér již požaduje další kroky,“ napsal ve svém zpravodaji tento měsíc. „To je definice parazitického vztahu.“

Republikánský klub v Kongresu však zůstává převážně na straně Izraele a Trumpův hlavní poradce pro zahraniční politiku, ministr zahraničí Marco Rubio, je zastáncem tvrdého postupu vůči Íránu.

Proizraelští megadonátoři, kteří pomáhali financovat Trumpovu kampaň, jako například Miriam Adelsonová, budou pravděpodobně také vyvíjet protitlak proti hlasům America First v Trumpově hnutí.

„To jsou velmi důležité faktory, ale myslím si, že je důležité pochopit, že fungují oběma směry,“ řekl Parsi o domácích úvahách o válce s Íránem.

„Voliči to nechtějí. Dárci – alespoň velká část z nich – to chtějí. A v polovině volebního období [v listopadu 2026] to budou dva protichůdné tlaky ze dvou skupin, o kterých Trump věří, že je potřebuje.“

Toossi uvedl, že politické kalkulace ohledně války s Íránem jsou nyní relevantnější než v červnu, protože se blíží volby v roce 2026, které rozhodnou o tom, kdo bude ovládat Kongres.

„Trumpova popularita je nyní velmi nízká kvůli finanční krizi a konzervativnímu rozkolu v zahraniční politice. Myslím si tedy, že všechny tyto faktory omezují Trumpovu schopnost vstoupit do velké války,“ řekl.

Riziko eskalace

Trump mohl po amerických útocích v červnu prohlásit vítězství.

Podpořil Izrael, poškodil íránský jaderný program a udržel si svou základnu bez toho, aby vtáhl USA do dalšího zdlouhavého konfliktu.

Po íránském raketovém útoku na americkou základnu v Kataru, který nezpůsobil žádné americké oběti, Trump po 12 dnech oznámil příměří, které ukončilo válku.

Analytici však varovali, že druhé kolo bombardování Íránu nemusí být tak snadné ukončit.

Parsi uvedl, že je nepravděpodobné, že by se íránská zdrženlivost z června opakovala, protože neochota Teheránu eskalovat byla západním světem vnímána jako slabost.

„Íránská reakce by byla mnohem tvrdší a mnohem rychlejší, protože Íránci chápou, že pokud neudeří tvrdě zpět a nerozptýlí názor, že Írán je zemí, kterou lze bombardovat každých šest měsíců – pokud to neudělají – Írán se stane zemí, kterou bude Izrael bombardovat každých šest měsíců,“ řekl.

Parsi varoval, že Izrael může začít jednostranně útočit na Írán a spoléhat se na to, že mu na pomoc přijdou americké vzdušné síly v regionu, čímž pomalu vtáhne USA do konfliktu.

Uvedl, že Trump musí Izrael od začátku zastavit v zahájení útoku.

„Pokud nechtějí, aby Izrael zahájil válku, řekněte Izraeli: ‚Nezačínejte tu válku. A my se z toho úplně vytahujeme.‘ To by byl postoj, který by Amerika měla zaujmout,“ řekl.

Parsi se odvolal na Trumpovu strategii národní bezpečnosti (NSS), která uvádí, že „historický důvod Washingtonu soustředit se na Blízký východ ustoupí do pozadí“, jak se region bude ubírat směrem k větší spolupráci a menším konfliktům.