Ve svém večerním projevu Trump tvrdil, že válka s Íránem se „blíží ke konci“, a snažil se konflikt ospravedlnit

2. 4. 2026

 
Ve svém projevu z Bílého domu Trump tvrdil, že „malá výprava“ USA do Íránu téměř splnila „všechny vojenské cíle Ameriky“, ale poskytl jen málo jasných informací o tom, jak plánuje konflikt v příštích „dvou až třech týdnech“ ukončit.

„Jsme na pokraji ukončení zlověstné hrozby, kterou Írán představuje pro Ameriku a svět,“ řekl Trump v 19minutovém projevu, který pronesl v Cross Hall v Bílém domě. „Máme všechny trumfy v ruce. Oni nemají žádné.“

Uznávaje ekonomické potíže způsobené konfliktem, připsal „krátkodobý“ nárůst cen benzínu íránským akcím a trval na tom, že USA dosáhly energetické nezávislosti.
 
Ceny ropy vzrostly a asijské akcie klesly bezprostředně po Trumpově projevu, který nijak nezmírnil obavy investorů ohledně uzavření Hormuzského průlivu. Americký prezident zopakoval svou výzvu ostatním zemím, aby pomohly zajistit globální ropný uzel: „Chopte se toho a važte si toho.“

Írán od začátku konfliktu úžinu fakticky uzavřel, což způsobilo prudký nárůst cen ropy. V USA cena benzínu tento týden poprvé od roku 2022 překročila průměrnou hranici 4 dolarů za galon.

Trump se nezmínil o blížícím se termínu, který stanovil Íránu na otevření průlivu. V této nejisté situaci cena ropy Brent – mezinárodního standardu – vyskočila o 4,9 % na 106,16 dolarů za barel, zatímco cena zlata klesla o 2 % na 4 718,70 dolarů za unci a cena stříbra ztratila 4,9 % na 72,39 dolarů za unci.

Trump procházel seznamem údajných úspěchů a uvedl, že íránské námořnictvo a letectvo byly zdecimovány, což zemi oslabilo a učinilo ji „již nehrozbou“ pro USA a svět. Uvedl však, že USA budou Írán v příštích několika týdnech nadále „extrémně tvrdě“ zasahovat.

„Vrátíme je do doby kamenné, kam patří,“ řekl, i když zároveň uvedl, že „diskuse pokračují“.

Demokraté kritizovali Trumpův projev jako „nesouvislý“ a málo přispívající k zodpovězení „nejzákladnějších otázek amerického lidu“.

Demokratický senátor Mark Warner v prohlášení uvedl, že Trump dluží Američanům více odpovědí ohledně konfliktu, který vyhnal ceny benzínu a dalších základních potřeb nahoru, „s důsledky, které budou v ekonomice rezonovat ještě dlouhou dobu“. Senátor Chris Murphy řekl: „Nikdo v Americe po vyslechnutí toho projevu neví, zda dochází k eskalaci, nebo k deeskalaci.“

Republikánský senátor Ted Cruz podpořil Trumpa a řekl, že „měl dnes večer naprostou pravdu“, zatímco bývalá kongresmanka Marjorie Taylor Greenová uvedla, že z jeho projevu slyšela pouze „válku“ a „nic“ o snížení životních nákladů.

Válka pokračuje a od 28. února si vyžádala tisíce obětí v Íránu a v zemích po celém Blízkém východě. Ve středu ráno otřásly Teheránem údery. Izrael uvedl, že provedl dvě vlny útoků na Teherán, a tvrdil, že zabil vysokého velitele Hizballáhu v Bejrútu.

Írán pokračuje v odvetných akcích a provádí raketové útoky na centrální Izrael a po celém Blízkém východě – včetně palby načasované jen několik hodin před začátkem židovského svátku Pesach.

Podle odhadů Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce bylo v Íránu od začátku války zabito nejméně 1 900 lidí a 20 000 jich bylo zraněno, ačkoli přesná čísla je obtížné ověřit.

V Libanonu bylo podle tamějšího ministerstva zdravotnictví zabito více než 1 300 lidí. Většinu obětí tvoří libanonští civilisté, ale Hizballáh odhaduje, že asi 400 z nich byli jeho bojovníci.

V Izraeli bylo od začátku války zabito celkem 19 lidí a 515 jich bylo zraněno.

Zabito bylo nejméně 13 amerických vojáků a stovky dalších byly zraněny.

Podle prohlášení, které ve středu zveřejnilo americké Centrální velitelství, zasáhly americké síly od začátku operace Epic Fury více než 12 300 cílů v Íránu.

Od začátku války vysílá Trumpova administrativa smíšené a někdy protichůdné signály ohledně cílů USA. Trump opakovaně tvrdil, že íránské vedení usiluje o příměří, a ve středečním příspěvku na sociálních sítích popsal údajného „prezidenta nového režimu“ v Íránu (žádný nový prezident není)  jako někoho, kdo o příměří „právě požádal“ – což Teherán označil za „falešné a nepodložené“.

Navíc nebylo jasné, s kým Trump mluvil – Írán má nového nejvyššího vůdce, Modžtabu Chameneího, který nastoupil po svém otci, zesnulém ajatolláhu Alím Chameneím, poté, co byl zabit v první den leteckých útoků vedených USA proti Íránu. Íránský prezident Masúd Pezeškian nastoupil do úřadu v červenci 2024.

Před středečním projevem prezidenta se Pezeškian obrátil přímo na americký lid s vlastním poselstvím. „Kterým zájmům amerického lidu tato válka skutečně slouží?“ zeptal se Pezeškian v dopise zveřejněném v angličtině na svém účtu na X. „Existovala nějaká objektivní hrozba ze strany Íránu, která by takové chování ospravedlnila?“

Pezeškian naznačil, že USA vstoupily do války na naléhání Izraele, a trval na tom, že útoky Íránu na jeho sousedy jsou „vyváženou reakcí založenou na legitimní sebeobraně“.

„Je ‚America First‘ skutečně mezi prioritami dnešní americké vlády?“ zeptal se.

Situaci dále komplikuje fakt, že Trump v sérii eskalujících příspěvků na sociálních sítích a v rozhovorech ostře kritizoval spojence USA, přičemž poukazoval na jejich odmítnutí zapojit se do válečného úsilí a nečinnost při znovuotevření Hormuzského průlivu. Ve svém středečním večerním prohlášení se o NATO nezmínil, ale dříve toho dne řekl agentuře Reuters, že „bezpochyby“ zvažuje vystoupení z NATO.

Dále pro deník Telegraph uvedl, že ho tato 77 let stará vojenská aliance „nikdy neovlivnila“ a že „vždy věděl, že jde o papírového tygra“.

Trump naznačil, že příměří bude záviset na tom, zda Teherán znovu otevře Hormuzský průliv, a zároveň naznačil, že americké síly by mohly být „z Íránu pryč docela rychle“. Nechal otevřenou možnost „bodových úderů“ uvnitř Íránu, bude-li to nutné.

Ve svém projevu se prezident také snažil odlišit současný konflikt od často zdlouhavých minulých válek Ameriky a označil 32denní vojenskou kampaň za „tak mocnou, tak brilantní“.

V pátém týdnu války zůstávají klíčové cíle USA nejasné. Trump bagatelizoval obavy ohledně íránských zásob vysoce obohaceného uranu a odmítl je s tím, že jsou příliš hluboko pod zemí, než aby na tom záleželo. Dříve tvrdil, že zabránění Íránu v získání jaderné zbraně bylo hlavním důvodem pro válku. Analytici zpochybnili tvrzení amerického prezidenta, že Írán byl blízko k vybudování jaderné zbraně.