Trump tvrdí, že Hizballáh a Izrael se dohodly na „ukončení všech střetů“

2. 6. 2026

  

„Do Bejrútu nebudou vyslány žádné jednotky a všechny jednotky, které jsou na cestě, již byly otočeny zpět. Stejně tak jsem prostřednictvím vysoce postavených zástupců vedl velmi dobrý telefonický rozhovor s Hizballáhem a oni souhlasili, že veškerá střelba bude zastavena,“ uvedl Trump v příspěvku.

Podle prohlášení libanonské prezidentské kanceláře by podle navrhované dohody Izrael neútočil na jižní předměstí Bejrútu, pokud by Hizballáh nezaútočil na Izrael.

Po Trumpově oznámení však byly hlášeny útoky z obou stran a jak izraelští představitelé, tak Hizballáh vydali prohlášení, která zpochybňují trvanlivost dohody. Poslanec Hizballáhu Hassan Fadlallah uvedl, že skupina odmítla nabídku částečného příměří, která měla ušetřit Bejrút výměnou za ukončení útoků Hizballáhu na Izrael.

V prohlášení na X Netanjahu uvedl, že Trumpovi sdělil, že Izrael zaútočí na Bejrút, pokud Hizballáh nepřestane útočit na Izrael a jeho občany, a dodal, že Izrael bude v jižním Libanonu pokračovat v operacích „podle plánu“.

V úterý brzy ráno izraelská armáda oznámila, že zachytila dva projektily, které přeletěly z Libanonu do severního Izraele, ale že nebyla hlášena žádná zranění.

Trumpovo prohlášení přišlo jen několik hodin poté, co Netanjahu nařídil izraelské armádě bombardovat jižní předměstí Bejrútu, což vyvolalo hromadný exodus obyvatel této oblasti.

Izraelský premiér a jeho ministr obrany Israel Katz uvedli, že vydali pokyn k úderu na „teroristické cíle“ v jižních předměstích kvůli tomu, co popsali jako „opakovaná a pokračující porušování příměří ze strany Hizballáhu“.

Rozkaz k bombardování znamenal nejzávažnější eskalaci izraelské války v Libanonu od vyhlášení údajného příměří 17. dubna a následovalo zrušení všech dalších jednání ze strany íránského politického vedení, které tvrdilo, že příměří v Libanonu je předpokladem pro širší příměří s USA.

Írán již dříve pohrozil, že další izraelské útoky na Libanon by mohly ohrozit příměří mezi USA a Íránem.

Donald Trump zpočátku reagoval tím, že naznačil, že není proti zastavení jednání, a americkým médiím řekl: „Myslím, že jsme toho namluvili příliš mnoho.“

Na tyto komentáře však následovala řada telefonátů, při nichž Trump uvedl, že hovořil s Netanjahuem a prostřednictvím zprostředkovatelů také s Hizballáhem, přičemž se snažil vyjednat nové příměří.

Později pro ABC News uvedl, že očekává dohodu s Teheránem v „příštím týdnu“, přičemž význam pondělních událostí bagatelizoval.

„Dnes došlo k malé komplikaci, ale velmi rychle jsem ji vyřešil, jak jste si pravděpodobně všimli,“ řekl Trump.

Boje mezi Izraelem a Hizballáhem nepřestaly ani přes příměří z minulého měsíce a izraelské údery si od jeho vyhlášení vyžádaly v Libanonu více než 800 obětí. Hizballáh útočil na izraelské jednotky v jižním Libanonu a v posledních dnech odpálil rakety na severní Izrael.

Dohoda o příměří původně vylučovala Bejrút z izraelských útoků, a to převážně na žádost Washingtonu, ačkoli Izrael dvakrát zasáhl jižní předměstí, což je stále méně než denní bombardování hlavního města před 17. dubnem.

Více než milion lidí bylo vysídleno kvůli izraelskému bombardování v jižním Libanonu a údolí Bekaa, stejně jako kvůli desítkám nařízení o nucené evakuaci, která izraelská armáda vydala pro města a vesnice po celém Libanonu.

V neděli izraelská armáda obsadila středověký hrad Beaufort v jižním Libanonu, což je nejhlubší místo, kam se dostala od ukončení své 18leté okupace regionu v roce 2000. Bombardovala také Tyros, kde při dosud nejnásilnějších leteckých útocích na toto jižní město srovnala se zemí celé budovy.

Izraelský letecký útok na Tyros vážně poškodil městskou nemocnici Jabal Amel, vyrazil okna a zřítil části stropu, což uvrhlo pacienty a personál do chaosu.

Evropští lídři odsoudili izraelskou expanzi do Libanonu. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k ukončení bojů a uvedl, že „nic neospravedlňuje současné výrazné eskalace v jižním Libanonu“.

Ministři zahraničí Velké Británie a Německa se připojili k Francii v odsuzování nové operace. Britská ministryně Yvette Cooperová vyzvala k dodržování příměří zprostředkovaného USA.

Izraelská média informovala, že Netanjahuova vláda v posledních dnech lobovala ve Washingtonu za zelenou pro úder na Bejrút, přičemž Washington o víkendu souhlasil s rozšířením útoků, jak rostlo napětí mezi Washingtonem a Teheránem.

Zdroje citované izraelskými médii uvedly, že Netanjahu o víkendu svolal bezpečnostní konzultace na vysoké úrovni a telefonicky hovořil s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, přičemž argumentoval, že Izrael nemůže dovolit, aby Hizballáh požíval toho, co považuje za faktickou imunitu v Bejrútu.

Izraelská armáda následně předložila politickým představitelům řadu operačních plánů, včetně variant, které by vyžadovaly nařízení evakuace civilistů. Zprávy uvádějí, že Netanjahu v soukromých rozhovorech uznal, že americká omezení nadále omezují svobodu jednání Izraele.

Současný konflikt začal v březnu poté, co Hizballáh vystřelil rakety na Izrael jako odvetu za zabití íránského nejvyššího vůdce americko-izraelskými silami. Od té doby bylo v Libanonu zabito více než 3 300 lidí, včetně dětí a záchranářů. Útoky Hizballáhu od 2. března zabily dva lidi v Izraeli a více než 20 vojáků a jednoho dodavatele v jižním Libanonu.

V dubnu začaly ve Washingtonu rozhovory mezi vysokými představiteli Izraele a Libanonu, první za více než tři desetiletí mezi těmito zeměmi, které nemají žádné formální diplomatické vztahy. Tyto diskuse měly pokračovat i tento týden. Hizballáh se jich neúčastní a prohlásil, že nepřijme žádné výsledky.

Pozorovatelé naznačují, že izraelští představitelé a vojenští velitelé chtějí Hizballáhu způsobit co největší škody, než případná dohoda uloží nové omezení nebo zastaví současnou ofenzivu.

Zdroj v angličtině ZDE