Podle deníku Financial Times čtyři osoby seznámené s incidentem vysvětlily, že výpadek byl způsoben letovým plánem předloženým britským vojenským letadlem, což vyvolalo selhání systémů řízení letového provozu používaných organizací Nats, které zůstalo několik hodin neopravené.

Deník rovněž uvedl, že provozní ředitelka Nats Kathryn Leahyová kontaktovala provozní manažery řady letišť a leteckých společností a „napětí vyvrcholilo“, když jim Leahyová sdělila, že jejich systém pro zpracování letů nemá zálohu, protože Nats právě provádí „kompletní modernizaci svých systémů“ a vzhledem k objemu dat, která uchovává, by jejich duplikace stála „obrovské částky“.

Tato krize vyvinula tlak na Martina Rolfea, generálního ředitele společnosti Nats, kterého si ve středu předvolala na schůzku britská ministryně dopravy Heidi Alexanderová.

Alexanderová, která uvedla, že „nevěří, že tento problém byl nevyhnutelný“, údajně dala Rolfemu týden na to, aby podal zprávu o příčinách výpadku, a zároveň pověřila Úřad pro civilní letectví (CAA) nezávislým vyšetřováním tohoto incidentu.

Jedná se o nejzávažnější výpadek, který postihl britský komerční vzdušný prostor od srpna 2023, kdy technický problém způsobil zpoždění téměř 1 600 letů. Po této události se společnost Nats dostala pod palbu kritiky a CAA stanovil 34 doporučení ke zlepšení jejích systémů s cílem zabránit podobným incidentům, přičemž všechna tato doporučení měla být údajně plně implementována.

Rolfe vyloučil kybernetický útok, který byl zpočátku podezříván, a uvedl, že „věří, že jsme nikdy nezažili, aby se incident opakoval, takže se bude jednat o něco jiného, s čím jsme se za 50 let provozu ještě nesetkali“.

Řada leteckých společností již v souvislosti s výpadkem vyzvala Rolfa k rezignaci nebo k jeho propuštění. Generální ředitel společnosti Ryanair, Michael O’Leary, obvinil Rolfeho z toho, že „lže, aby si zachránil kůži“, a uvedl, že jeho pozice je „neudržitelná“.

O’Leary dodal: „Nepotřebujeme další vyšetřování, nepotřebujeme další zprávy a nepotřebujeme další slyšení parlamentního výboru, kde Martin Rolfe slíbí změny, slíbí odolnost a slíbí účinný záložní systém.“

Zpoždění vedlo k tomu, že některá letadla plná cestujících uvízla a čekala na informace více než čtyři hodiny, zatímco lety, které měly přistát ve Velké Británii, byly přesměrovány na jiná letiště a některé z nich byly nuceny přistát v Německu.

Navzdory dalekosáhlým dopadům výpadku se zdálo, že postižení cestující pravděpodobně nebudou moci požadovat odškodnění, jelikož zpoždění byla způsobena „mimořádnými okolnostmi“.

Ministerstvo obrany uvedlo, že ze strany armády nedošlo k žádnému pochybení.

Mluvčí ministerstva obrany řekl: „Nemáme žádné důkazy o tom, že by ze strany armády došlo k chybě. Tato záležitost je předmětem probíhajícího vyšetřování NATS, a proto by bylo nevhodné, abychom se k tomu dále vyjadřovali, dokud vyšetřování probíhá.“

Zdroj v angličtině ZDE