Návštěva Číny

11. 12. 2014 / Pavel Táborský

čas čtení 3 minuty

V mnoha dětských kolektivech, ba i mezi dospělými bývala oblíbenou smyslová hra pod dlouhým názvem „Až já pojedu do Číny, vezmu si s sebou“. Účastníci k úvodní větě postupně přidávali jednotlivě zbytné i nezbytné cestovní potřeby tak dlouho, dokud některý z hráčů při opakování nepopletl výčet. Proč se při hře jezdívalo zrovna do Číny, o tom žádné hodnověrné informace nemáme. Nabízí se vysvětlení, že v době vzniku hry byl tento cíl předpokládané cesty značně exotický a tudíž lákavý.

Čínská lidová republika pro mnohé lidi nános exotiky dodnes neztratila. Zejména je fascinuje kulturní a politický vývoj tohoto mnohonárodnostního seskupení, ve kterém dnes žije 1,4 miliardy obyvatel 55 národností. Zdálo by se přirozeným, že při poznávání odlišností této jedné z kolébek lidské civilizace, jejíž v podstatě izolovaná kontinuita trvala přes 4 000 let, budou současní posuzovatelé na tento fakt brát ohled. Jejich představa o tamním prosazování univerzálnosti euroatlantické civilizace je v této souvislosti poněkud zvláštní. Číňané nám rozhodně nemohou ani naznačit, jak řešit problémy národnostního charakteru.

Až zase někdy v blízké budoucnosti pojede některý z představitelů ČR do Číny, například premiér Sobotka, měl by s sebou vzít všech 150 kulturních pracovníků, kterým se nelíbila nedávná prezidentova návštěva této velmoci. Všestranně vzdělaní odborníci by pak mohli osobně poradit vládě ČLR, jak řešit problematiku lidských práv. Mají zřejmě dostatek zkušeností z konkrétní práce s našimi nepřizpůsobivými spoluobčany. Možná že by náš představitel měl přizvat k chystané návštěvě i starosty a primátory, jejichž radnice vyvěšují tibetské vlajky. Jednalo by se mu pak nepochybně snáze o možné další obchodní spolupráci se státem, který se v dohledné době zřejmě stane hospodářsky nejvýznamnějším.

Dá se předpokládat, že po zveřejnění konkrétních obchodních úspěchů, které se v miliardových objemech během návštěvy prezidentova doprovodu podařilo dojednat, vystoupí s novým veřejným prohlášením dalších stopadesátka kulturních pracovníků, aby k dodržování lidských práv v Číně zaujala definitivní stanovisko. Stejné nekompromisní stanovisko zaujme další vlna vzdělanců při některé z předpokládaných návštěv našich představitelů v USA. Zcela určitě bude jejich hlas dlouho znít ve všech pracovištích CIA a na všech protestních shromážděních proti projevům násilí policie a diskriminaci Afroameričanů.

Mnozí pamětníci vědí, že už několikrát v minulosti náš stát opustil ze zásadních politických důvodů různá obchodní teritoria, aby je vzápětí z neméně zásadních důvodů obsadil někdo jiný. A proto v zájmu občanů České republiky bude dobré o lidských právech hovořit a především v  celém komplexu jejich naplňování důrazněji konat  zejména na našem území. Iniciativě všech a zejména vzpomínaným 150 kulturním pracovníkům se meze nekladou. Možná že pak příklady potáhnou a čínští představitelé se konečně zastydí. Tak se nám lépe a radostněji bude dařit píchat slona špendlíkem.

0
Vytisknout
10954

Diskuse

Obsah vydání | 15. 12. 2014