Proč Daeš přitahuje recidivisty a zločince a nikoliv nábožensky založené osoby

4. 4. 2016

Teroristické a násilné extrémistické skupiny tradičně přitahovaly příslušníky elit a vzdělaných vrstev společnosti. Kupříkladu členové a přívrženci Muslimského bratrstva v Egyptě pocházeli především z řad univerzitních studentů.

Naše povědomí o teroristech motivovaných náboženstvím se drželo přesvědčení ZDE, že tyto osoby jsou ovlivněny náboženským přesvědčením a jsou radikalizovány natolik, že páchají násilné činy prostřednictvím náboženství. Konvenční pojetí této problematiky se opíralo o přesvědčení, že někteří jedinci, kteří jsou zradikalizováni náboženstvím, naleznou způsoby a možnosti, jak spáchat násilný čin.

Podle tohoto pojetí existuje rozdíl mezi radikalizací názorů a radikalizací činů. Když se jednotlivec zradikalizuje v názorech – jakmile přijme extrémní interpretaci islámského textu, která ospravedlňuje vraždu, teror a násilí – hledá způsoby, jak tyto zločiny spáchat.

Mezi útočníky v Paříži a Bruselu však byly osoby, jež měly pestrou kriminální minulost. Násilí a agrese coby osobnostní faktor při těchto útocích nejsou v analýzách zabývajících se radikalizací, jež vede k násilnému džihádismu, příliš akcentovány. Nicméně další studie o ostatních formách terorismu a násilných aktivit se výlučně zaměřovaly na trestnou činnost těchto jedinců.

Studie zabývající se xenofobním násilím v Německu ZDE uvádí, že až 10 procent násilných extrémistů mělo v trestním rejstříku předchozí záznamy o politicky motivovaných zločinech. Až 35 procent dalších pachatelů mělo dřívější záznamy o jiných zločinných aktivitách. Je zajímavé, že k politicky motivovaným zločinům se v minulosti opakovaně uchylovali převážně pravicově orientovaní extrémisté.

Na základě případových studií rozlišujeme mezi třemi odlišnými typy násilných džihádistických teroristů:

1. typ je výrazně nábožensky motivován, a z tohoto důvodu má sklony jednat násilně.

2. typ má zločineckou či násilnou minulost nebo jeví dlouhodobé známky agresivity a není příliš nábožensky motivován, ačkoliv k ospravedlnění svých činů používá náboženství.

3. typ je extrémně násilnický a svou ideologickou příslušnost nebo příslušnost k nějaké teroristické skupině projeví v průběhu útoku nebo po něm.

Ze všech uvedených případových studií vykazovalo 30 procent kriminální minulost, dalších 20 procent násilné delikty a 37 procent splňovalo všechna kritéria ideologicky motivovaných zločinů. Nejméně zastoupen byl poslední typ.

Z případových studií také vyplývá, že Daeš přitahuje mladé rekruty, kteří mají spíše kriminální či násilnickou minulost. Ve srovnání s útočníky a zahraničními bojovníky v době před rozmachem Daeš, ti, kteří jím byli rekrutováni po roce 2014, byli více zapojeni do trestné činnosti.

Kriminalita a kultura gangů nahradily extrémistickou interpretaci náboženství, jež charakterizovala předchozí vlnu násilných džihádistických rekrutů.

Pokud bude rekrutizační trend pokračovat, policie bude hrát větší roli v potírání terorismu a násilného extrémismu. Znamená to také, že vězení, jež jsou často považována za plodnou půdu pro radikalizaci ZDE , jsou nyní prominentnějšími inkubátory pro sítě násilných džihádistů.

Tím, že bezpečnostní složky budou schopny identifikovat trestnou a násilnou činnost jako klíčový aspekt týkající se nových rekrutů, snadněji předejdou dalším teroristickým útokům.

Celý článek v angličtině ZDE

(shrnutí připravil D. Veselý)