Jenom dovětek a poslední hrana k Sobotkově roli premiéra vlády?

5. 5. 2017 / Miloš Dokulil

čas čtení 5 minut

Hned z toho „úvodu“ celého včerejšího slyšení premiéra Sobotky na Hradě (4. 5.) bylo okamžitě patrné, že teoreticky myslitelná alternativa dalšího vládnutí stávající vlády pod týmž premiérem, ale jenom bez A. Babiše, byla již nějaký čas předtím ve známém jinak „propadlišti dějin“. A jako kdyby ta scéna, přichystaná navíc rovněž pro televizní přenos, byla již především zchystána ke zcela odlišně motivovanému a režírovanému představení; totiž již především jako další a jakoby jenom bezděčně doprovodné (ne-li naopak přímo z nebes jako scénář seslané) další inaugurační „show“ ke druhému funkčnímu období stávajícího prezidenta republiky.

Jen si to znovu trochu v mysli promítněme. Samozřejmě že na samém počátku byl hned ten výchozí – a jak je vidět, nikoli přiměřeně a ne adekvátně promyšlený – hrom a doprovodné blesky z úterního premiérova prohlášení (2. května) o jaksi definitivním záměru podat demisi vlády; a zároveň to „jaksi“ hned neučinit. Čili nechat ten smělý projekt poněkud „rozvařený“, byť nikoli už pod pokličkou. I když tu ale byla panem premiérem ta příznačná „zadní vrátka“ pro vlastní potřebu nastražená, ten Sobotkův vzkaz byl interpretován až „za rohem“ dalšího komunikačního rozcestí; ba nikoli jen někde v podhradí, ale přímo na Hradě (tom pražském, ovšemže). Nemusí potom vždycky záležet jen na tom, co a jak bylo vysláno do éteru jako – poněkud nerozhodností rozkližené – poselství, ale může být mnohem závažnější, v jak nastaveném sémantickém sítu si to přebere následně klíčový možný adresát; totiž ten, jehož hlavou a rukama by následně mělo proběhnout zprostředkování veřejně vytčeného a též ústavně předpokládaného a řešeného problému.

V tom dalším mezičase (v počtu hodin skoro dvou dní, ale s dvěma nocemi k odpočinku) prezident republiky nelenil. O problému věděl své již před tím, než tím veřejným premiérovým vytroubením jakoby teprve vyvstal. Jistě nepřehlédl ani to, jak váhavě a roztěkaně premiér Sobotka viděl celé řešení té možné a především pouze jako dílčí vnímané rekonstrukce vlády; s jakýmsi spíše koketováním kolem myšlenky na demisi celé vlády, kdyby to „nakonec“ nešlo jinak. Ovšemže se následně vyrojilo nemálo úvah na téma, co a jak dělat v již takto zadané krizi dál. A pan prezident jako ústavně klíčová osobnost při řešení vládních krizí především zřejmě nehodlal (ať již z jakýchkoli pohnutek či podkladů) nechávat tu vládní krizi rozbřednout do dalších a dalších průtahů, když optimální řešení uspokojující všechny zúčastněné se určitě rychle nenajde. Ještě před čtvrtečním odpolednem také premiér Sobotka už vážně přitom zvažoval ty týdny jakoby darovaného odkladu k hrátkám snad jen kolem nového obsazení postu ministra financí, když do toho taky konečně započetl i čas, kdy měl být prezident Zeman mimo republiku, na návštěvě v Číně.

Víme, jak ve čtvrtek (4. 5.) v časném odpoledni na Hradě posléze ta premiérova audience probíhala. Samotné výchozí slyšení mělo zcela odlišně nastavené kulisy, než pan premiér očekával. Přední kandidát na druhé funkční prezidentské období, Miloš Zeman, nachystal si ve čtvrtek odpoledne jinam směřující slavobránu, než jeho host ze Strakovy akademie čekal. Nachystal si ji zřejmě přímo jenom pro sebe; i s tím shovívavým mávnutím holí směrem k druhému mikrofonu pro B. Sobotku, aby takto ten tímto nečekaným posuňkem označený se konečně „vymáčkl“, zda již mu došlo, do jakých kulis měl během toho slyšení zapadnout, a co již předtím jistou dobu cirkulovalo v hradním ovzduší ve zcela odlišně rámované režii. Koneckonců sám prezident republiky svému premiérovi dal zcela jasně na vědomí, že v této hře na řešení vládní krize se již nehledá další autor možného rozpracování jejího scénáře; že scénář je již zadaný a režie má zřejmě již jasno, jak se pustí do vytčených scén. I když první předběžné zvonění pro obecenstvo do začátku již vytčeného dění mělo zatím poruchu. (Po té audienci, když premiér Sobotka ještě zkusil tlumočit lidem své stále ještě provizorní stanovisko ke krizi, šel opravdu ještě „na kobereček“ k prezidentu republiky? Prezident Zeman nemálo pádně prezentoval, že ve své funkci se s přehledem pohybovat umí. A že v ní hodlá setrvat také druhých 5 let, naznačil teď výrazně.)

0
Vytisknout
9989

Diskuse

Obsah vydání | 5. 5. 2017