Kdy doskáče poslední Čech?
25. 4. 2019 / Bohumil Kartous
Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous "A chápe pan premiér problém dezinformací a fake news?"15. 2. 2019
To přimělo Světovou zdravotnickou organizaci, aby uvedla "odmítání vakcinace" mezi deseti globálními zdravotními hrozbami pro rok 2019.
Ačkoliv existuje mnoho komplexních důvodů, proč lidé odmítají vakcinaci, změna v tom, jak se k nim dostávají informace, může poskytnout jediné vysvětlení vzestupu antivaxerství.
Ve světě, kde se lidé stále více setkávají s vědeckými informacemi online, zejména na sociálních médiích, je důležité chápat, proč jsou tak citliví na sdělení odmítající očkování a proč se tyto informace tak snadno šíří.
Pokud vědci chtějí čelit znepokojivému trendu, bude klíčové zvolit účinné komunikační strategie.
V nedávném průzkumu Schalwyk objasnil, proč antivakcinační hnutí využívá sociální média k amplifikaci pochybností a podporuje odmítání. Průzkum zjistil, že antivaxeři si vybírají vědecké informace z časopisů s volnými přístupem na sociálních médiích, aby eskalovali nejistotu v širší populaci.
Většina online médií neprofituje z kontroly kvality prováděné novináři a editory, která ovlivňuje obsah tradičních masmédií. V důsledku toho obsah pochází jak od expertů, tak od šarlatánů, a rozdíl mezi názorem a fakty je rozmazán. Pak je těžké posoudit, zda je informace důvěryhodná, nebo nikoliv.
Aby byly věci ještě složitější, lidé jsou schopni vytvářet virtuální společenství podobně smýšlejících, která sledují informační zdroje, jež jim připadají vhodné. Tak se k nim dostává více informací, s nimiž souhlasí, a jen málo či žádné takové, které se odlišují.
Takže jak lze čelit falešným informacím o vakcinaci na sociálních sítích? Vědci si možná myslí, že sdílením peer-reviewed faktických článků mohou názory lidí změnit. Bohužel to není pravda.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Diskuse