O destabilizaci Evropy

19. 8. 2019


Vyhnání menšinového obyvatelstva ze zemí středovýchodní Evropy po roce 1945 je zdrojem tamější dnešní nenávisti vůči přistěhovalcům


Peter Gattrell, The Unsettling of Europe,  Allen Lane, Londýn (£30)

Když jsem kolem roku 2000 pracoval v britské vládě na problematice týkající se imigrace, dostal jsem dopis od šéfa komunálního úřadu v hrabství Kent, který si stěžoval, že "Kent nemá žádnou předchozí historii multikulturní rozrůzněnosti", píše profesor Jonathan Portes. Ve skutečnosti zastupoval hrabství Kent v londýnském parlamentu v 17. století Thomas Papillon, hugenotský uprchlík.

Tato historická zapomnětlivost je, jak se zdá, všudypřítomná, když lidé tvrdí, že na rozdíl od Spojených států amerických není Evropa kontinentem imigrace, a že vlny všech nových příchozích jsou dočasné, a tedy nevítané. Tuto představu likviduje Peter Gattrell ve své velmi aktuální a ambiciozní knize The Unsettling of Europe, Destabilizace Evropy.


Pokud není imigrace úplně ignorována, často je rozškatulkovávána do historie jednotlivých evropských zemí. Gatrell dokazuje, že imigrace je naprosto zásadním a ústředním tématem poválečného vývoje Evropy, jak ekonomického, tak sociálního. Začíná to obrovskými vlnami nuceného přesídlování a vlnami uprchlíků po druhé světové válce, pokračuje to postkoloniální pracovní migrací, která vyvolala evropský hospodářský zázrak, až po války a krize na okraji Evropy a v "blízkém zahraničí" Evropy, které se dostaly do ohniska pozornosti v minulých letech.

Snad nejsilnější kapitolou - protože tyto věci jsou nejméně známy - je kapitola, která pojednává o první vlně migrace, vlně, kterou Gatrell charakterizuje jako "násilný mír": kdy bylo ze svých domovů v Evropě vyhnáno po druhé světové válce 17 milionů lidí.

Hrůzy okupace Německa Rudou armádou jsou dobře známy, i když obrovské počty obětí znovu a znovu šokují, avšak jiné země se také zmocnily své příležitosti. Churchill hovořil o potřebě "čistého odstranění" Němců z Polska. Komunisté (Gomułka v Polsku) a demokraté (Beneš v Československu) souhlasili, že je zapotřebí "vylikvidovat německý problém". Gatrell přesvědčivě, i když většinou implicitně, argumentuje, že toto etnické očišťování s cílem vytvořit homgenní státy je tím dědičným hříchem, který je zdrojem virulentního nacionalistického populismu nyní postihujícího většinu střední a východní Evropy.

Příběh pracovní imigrace do center bývalých imperiálních mocností, včetně Británie, stejně jako Turků do Německa, je daleko více známý. Avšak Gatrell také zaznamenává jiné epizody, kdy dekolonizace a s tím spojené krize vedly k uprchlíkům, kteří utekli, nebo se vrátili do své rodné země: Molukkané z Malajska, kteří přišli do Holandska, Alžířané bojující na straně Francouzů, kteří uprchli do Francie, či východoafričtí Asijci, jejichž přítomnost v Africe byla přímým důsledkem složitých vztahů mezi různými částmi tehdejšího britského impéria.

Silnou stránkou knihy je její zaměření na příběhy individuálních migrantů, komunit, do nichž přicestovali a jejich pokračujících vazeb, alespoň v některých případech, na země původu. Od etnického Němce, který se přestěhoval z Kazachstánu do Hamburku, až po íránského antropologa nyní žijícího ve Švédsku, získáváme alespoň stručný pohled na složitost této tematiky.

Gatrell přiznává, jak to objasňuje už titul jeho knihy - že migrace může být znepokojující, destabilizující - jak pro migranty, tak pro společnosti, do nichž migranti přicházejí. Zdi a ploty - reálné i metaforické - tomu mohou zabránit, aspoň částečně, ale přináší to škody. "Bez poválečné migrace by Evropa byla vážně oslabena - možná by byla méně destabilizována, ale byla by opravdu oslabena."

Gatrell neskrývá své obrovské zklamání nad krátkozrakou a nelidskou reakcí většiny evropských zemí na uprchlickou krizi roku 2015: "automatickou reakcí bylo odstrašení, věznění a deportace".


Podrobnosti v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
4070

Diskuse

Obsah vydání | 21. 8. 2019