O destabilizaci Evropy

19. 8. 2019

čas čtení 4 minuty

Vyhnání menšinového obyvatelstva ze zemí středovýchodní Evropy po roce 1945 je zdrojem tamější dnešní nenávisti vůči přistěhovalcům


Peter Gattrell, The Unsettling of Europe,  Allen Lane, Londýn (£30)

Když jsem kolem roku 2000 pracoval v britské vládě na problematice týkající se imigrace, dostal jsem dopis od šéfa komunálního úřadu v hrabství Kent, který si stěžoval, že "Kent nemá žádnou předchozí historii multikulturní rozrůzněnosti", píše profesor Jonathan Portes. Ve skutečnosti zastupoval hrabství Kent v londýnském parlamentu v 17. století Thomas Papillon, hugenotský uprchlík.

Tato historická zapomnětlivost je, jak se zdá, všudypřítomná, když lidé tvrdí, že na rozdíl od Spojených států amerických není Evropa kontinentem imigrace, a že vlny všech nových příchozích jsou dočasné, a tedy nevítané. Tuto představu likviduje Peter Gattrell ve své velmi aktuální a ambiciozní knize The Unsettling of Europe, Destabilizace Evropy.



Pokud není imigrace úplně ignorována, často je rozškatulkovávána do historie jednotlivých evropských zemí. Gatrell dokazuje, že imigrace je naprosto zásadním a ústředním tématem poválečného vývoje Evropy, jak ekonomického, tak sociálního. Začíná to obrovskými vlnami nuceného přesídlování a vlnami uprchlíků po druhé světové válce, pokračuje to postkoloniální pracovní migrací, která vyvolala evropský hospodářský zázrak, až po války a krize na okraji Evropy a v "blízkém zahraničí" Evropy, které se dostaly do ohniska pozornosti v minulých letech.

Snad nejsilnější kapitolou - protože tyto věci jsou nejméně známy - je kapitola, která pojednává o první vlně migrace, vlně, kterou Gatrell charakterizuje jako "násilný mír": kdy bylo ze svých domovů v Evropě vyhnáno po druhé světové válce 17 milionů lidí.

Hrůzy okupace Německa Rudou armádou jsou dobře známy, i když obrovské počty obětí znovu a znovu šokují, avšak jiné země se také zmocnily své příležitosti. Churchill hovořil o potřebě "čistého odstranění" Němců z Polska. Komunisté (Gomułka v Polsku) a demokraté (Beneš v Československu) souhlasili, že je zapotřebí "vylikvidovat německý problém". Gatrell přesvědčivě, i když většinou implicitně, argumentuje, že toto etnické očišťování s cílem vytvořit homgenní státy je tím dědičným hříchem, který je zdrojem virulentního nacionalistického populismu nyní postihujícího většinu střední a východní Evropy.

Příběh pracovní imigrace do center bývalých imperiálních mocností, včetně Británie, stejně jako Turků do Německa, je daleko více známý. Avšak Gatrell také zaznamenává jiné epizody, kdy dekolonizace a s tím spojené krize vedly k uprchlíkům, kteří utekli, nebo se vrátili do své rodné země: Molukkané z Malajska, kteří přišli do Holandska, Alžířané bojující na straně Francouzů, kteří uprchli do Francie, či východoafričtí Asijci, jejichž přítomnost v Africe byla přímým důsledkem složitých vztahů mezi různými částmi tehdejšího britského impéria.

Silnou stránkou knihy je její zaměření na příběhy individuálních migrantů, komunit, do nichž přicestovali a jejich pokračujících vazeb, alespoň v některých případech, na země původu. Od etnického Němce, který se přestěhoval z Kazachstánu do Hamburku, až po íránského antropologa nyní žijícího ve Švédsku, získáváme alespoň stručný pohled na složitost této tematiky.

Gatrell přiznává, jak to objasňuje už titul jeho knihy - že migrace může být znepokojující, destabilizující - jak pro migranty, tak pro společnosti, do nichž migranti přicházejí. Zdi a ploty - reálné i metaforické - tomu mohou zabránit, aspoň částečně, ale přináší to škody. "Bez poválečné migrace by Evropa byla vážně oslabena - možná by byla méně destabilizována, ale byla by opravdu oslabena."

Gatrell neskrývá své obrovské zklamání nad krátkozrakou a nelidskou reakcí většiny evropských zemí na uprchlickou krizi roku 2015: "automatickou reakcí bylo odstrašení, věznění a deportace".


Podrobnosti v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
10811

Diskuse

Obsah vydání | 21. 8. 2019