Tak tohle je Maďarsko, které znám a mám ráda

3. 10. 2016

čas čtení < 1 minuta

píše Amy Mackinnon nad souborem neplatných volebních lístků v Orbánově "referendu":

Maďaři zkazili volební lístky pro referendum často opravdu originálním způsobem. Mnoho dalších příkladů je ZDE

Orbánovi jeho protiuprchlické referendum nevyšlo

3. 10. 2016

čas čtení 1 minuta

Protiuprchlické referendum, které se konalo v neděli v Maďarsku, je neplatné. Po sečtení 99 procent hlasů se ukázalo, že bylo odevzdáno pouze 39,82 procent platných volebních lístků. 98,28 procent voličů hlasovalo proti uprchlickým kvótám, 1,72 procenta voličů hlasovalo pro ně.

Referendum je však neplatné, protože ústavní podmínkou bylo, že má-li být platné, musí se ho účastnit více než 50 procent voličů.

Viktor Orbán a jeho média výsledek však podle očekávání označuje za "úspěch" a připravuje ústavní změnu, totiž zrušení podmínky padesátiprocentní účasti. Orbán se vyjádřil, že referendum je "vynikající výsledek", vzhledem k tomu, že proti uprchlickým kvótám Evropské unie hlasovalo více lidí, než kolik r. 2003 hlasovalo v Maďarsku pro vstup do Evropské unie.

Navzdory masivní a drsně protiuprchlické předvolební kampani, která referendu předcházela, zůstalo více než 60 procent Maďarů doma a referendum ignorovalo.

Mezinárodně bylo Orbánovo referendum vnímáno jako plebiscit nejen o tom, zda má Maďarsko přijmout pouhých 1294 uprchlíků podle dohody EU z Řecka a z Itálie, ale i o roli národního státu a o budoucnosti liberální demokracie v Evropské unii. Orbán se stylizoval do mluvčího evropských lidových mas, chtěl vyvolal v Evropské unii kulturní kontrarevoluci a rozšířit tam svou "neliberální demokracii", která je v konfliktu s demokratickými hodnotami Evropské unie.

Neplatných volebních lístků bylo po celém Maďarsku 6 procent, v Budapešti 11 procent:

Podrobnosti v angličtině ZDE

Rozpadá se visegrádská čtyřka?

3. 10. 2016

čas čtení < 1 minuta

O Orbánově prohraném referendu a o prohlubující se, i když dosud spíš tiché distanci mezi Českem a Slovenskem na jedné straně a Polskem a Maďarskem na straně druhé píše anglicky Jan Čulík na serveru The Conversation ZDE

6 milionů žen má dnes stávkovat v Polsku proti nebezpečnému antipotratovému zákonu

3. 10. 2016

čas čtení < 1 minuta

O právu žen na potraty debatovalo v neděli v polské televizi sedm mužů:

Rozhovor Britských listů 77:

Dopadnou senátní a krajské volby pro ČR špatně?

30. 9. 2016

čas čtení < 1 minuta

Způsobí frustrace českých voličů a jejich ochota věřit pitomostem, které šíří sociální sítě a média, že budou v nadcházejících volbách hlasovat proti svým nejniternějším zájmům? O tom hovoří v tomto rozhovoru Britských listů Bohumil Kartous a Jan Čulík. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 30. září 2016.

I vy můžete mít na Regionální televizi před vysíláním Rozhovoru Britských listů za velmi rozumnou cenu svou reklamu. Televize má dosah na půl milionu diváků. Napište si o podrobnosti na adresu redakce@blisty.cz.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Co chtějí strany v krajích? Odpoví vám volební kalkulačka

3. 10. 2016

čas čtení < 1 minuta

Interaktivní test porovnává odpovědi čtenářů s postoji kandidujících stran do krajských zastupitelstev. Volební kalkulačka je připravena speciálně pro každý kraj, obsahuje vždy kolem 30 otázek na krajská témata. Autorem je nezávislé sdružení KohoVolit.eu.

Některé otázky řeší strany ve svých programech, jiné byly vybrány na základě podnětů získaných od veřejnosti nebo po konzultacích s experty. KohoVolit.eu oslovilo všechny kandidující strany, již více jak 200 z nich odpovědělo. Na stejné otázky, které dostaly strany, odpovídají i účastníci testu a aplikace následně dle odpovědí vypočítá shodu.

VOLBY ŘÍJEN 2016:

Který kandidát má vaše názory? Odpoví vám volební kalkulačka

15. 9. 2016

čas čtení < 1 minuta

Interaktivní online test porovnává odpovědi čtenářů s postoji kandidátů do Senátu. Kalkulačku připravilo nezávislé sdružení KohoVolit.eu. Obsahuje 35 otázek na témata, kterým se budou muset noví senátoři v nadcházejícím volebním období věnovat.

Některé otázky řeší kandidáti ve svých programech, jiné byly vybrány na základě podnětů zaslaných veřejností nebo po konzultacích s experty. KohoVolit.eu oslovilo všech 233 kandidátů, již skoro 200 z nich odpovědělo. Na stejné otázky, které dostali kandidáti, odpovídají i účastníci testu a aplikace následně dle odpovědí vypočítá shodu.

Děs a hrůza v České televizi

3. 10. 2016 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty

30752


Ve čtvrtek 29. září odvysílala ČT24 rozhovor s Lukášem Dyčkou, expertem Univerzity obrany, o válce v Sýrii ZDE. Otázky kladla redaktorka Zuzana Tvarůžková (snažila se hosta korigovat, ale nepříliš agresívně),  interviewovaný překvapil celou řadou tvrzení, s nimiž se normálně v solidním médiu stěží setkáte. Veřejnoprávní televize má  ze zákona povinnost uvádět lži a věcné nepravdy na pravou míru, nemůže je nechávat bez korekce. Nic v tomto rozhovoru ovšem věcně korigováno nebylo.

Pokud považujete Britské listy za důležitý informační zdroj, předplaťte si je

18. 10. 2016

čas čtení 2 minuty

K udržení existence Britských listů potřebujeme příspěvky ve výši cca 60 000 Kč měsíčně. Tedy 200 Kč měsíčně od 300 čtenářů. Je na vás, zda Britské listy budou po dvaceti letech své nezávislé existence dál pokračovat. Jde o to, zda má česká společnost zájem o tento věcný, na nikom nezávislý zdroj informací z vnějšího světa,  anebo dá přednost nesmyslům, které šíří konspirační weby i většina domácích sdělovacích prostředků.

Jsme přesvědčeni, že přinášením nezávislých informací v dnešní situaci, kdy je většina českých médií v rukou oligarchů anebo ideologicky zaměřených aktivistů, kdy se velká část české společnosti v důsledku iracionálního strachu z jinakosti, kterou často z otevřených komerčních důvodů vyvolávají tato neseriozní média, děsivým způsobem propadá do nenávisti a rasismu a záměrně ignoruje fakta, je Britských listů zapotřebí více než kdy předtím v celé jejich téměř dvacetileté historii.

Jsme hrdi na to, že v českém prostředí jsou Britské listy jediným nezávislým médiem, které nemá vazby na žádné podnikatelské či skupinové zájmy a jehož existence spoléhá výlučně na drobnou finanční podporu od čtenářů. Děkujeme jim za to - prosíme, udržte to.

Pokud tento názor sdílíte, upozorňujeme, že Britské listy nemohou přežít bez pravidelných finančních příspěvků svých čtenářů. Toto není žádná frivolita, z příspěvků hradíme honoráře našich kmenových spolupracovníků a jsme hrdi na to, že nejsme závislí na žádné české ani zahraniční zájmové či manipulativní organizaci. Má-li to však fungovat trvale, potřebujeme i nadále systematickou finanční podporu veřejnosti. Přehled výdajů Britských listů pravidelně zveřejňujeme.

Prosíme, přispějte.

Informujte, prosíme, o existenci Britských listů své racionálně a kriticky uvažující přátele v české společnosti, schopné vnímat fakta. Jde do tuhého a lidé přístupní věcným informacím by měli vědět, kde je získávat, aby byli schopni korigovat šílený, iracionální většinový diskurs, který nyní zavedl velkou část české společnosti na nesmírně nebezpečnou cestu ke globální izolaci.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Příspěvky na provoz Britských listů je možno  zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2, nebo i z mobilního telefonu. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

FT: Theresa Mayová drasticky ohrozila britskou ekonomiku

3. 10. 2016

čas čtení 1 minuta

Tím, že britská premiérka Theresa Mayová oznámila, že zahájí oficiální vyjednávání o odchodu Británie z EU do konce března 2017, vlezla do pasti, píše Gideon Rachman v deníku Financial Times. Její rozhodnutí bylo nezodpovědné a ohrozilo britský státní zájem.

Po aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy o odchodu z EU má Mayová přesně dva roky na vyjednání dohody s EU. Vysocí státní úředníci Mayovou varovali, že je nemožné vyjednat jak podmínky odchodu Británie z EU i novou obchodní smlouvu s EU do dvou let. Zdůraznili, že Mayová musí získat příslib o tom, jak bude vypadat provizorní obchodní dohoda Británie s EU v onom dlouhém období, než bude vypracována konečná dohoda. Mayová toto varování ignorovala a tím drasticky znevýhodnila Británii v nadcházejícím vyjednávání s EU.

Po aktivaci článku 50 má Evropská unie prostě možnost nechat běžet čas při vědomí, že Británie bude ve stále obtížnější situaci, čím déle se jednání potáhnou bez dohody. Na konci těch dvou let bude Británie mimo EU a bude čelit tarifům na vývoz zboží a ztrátě "pasových práv" pro finanční služby v londýnské City, které tak budou vyloučeny z EU. Hospodářské škody z takové situace budou obrovské.

Mayová se zachovala tak neodpovědně z politických důvodů. Kdyby bývala neoznámila lhůtu pro aktivaci článku 50, čelila by vzpouře euroskeptiků ve své straně. Takto se sice této vzpouře vyhnula, ale vážně zvýšila pravděpodobnost drtivého poškození britské ekonomiky.

Islám a kanibalismus? A co křesťanství?

3. 10. 2016 / Daniel Veselý

čas čtení 2 minuty

30756

Právnička Klára Samková stupňuje svůj iracionální útok na islám, potažmo útok na zhruba 1,7 miliardy jeho vyznavačů, když během besedy v Ostravě prohlásila: „Nemůžeme přece tolerovat násilnickou ideologii islámu, stejně jako bychom třeba neakceptovali kanibalismus. To je přece také určitá etnická komunita, a proto se tady přece nenecháme vraždit či okusovat.“ Samková tedy považuje pětinu obyvatel planety za zdivočelé jedince, kteří jsou na úrovni kanibalů, a proto hodni odsudku civilizovaného světa. Reportáž z besedy otiskly Parlamentní listy, jejichž redakce neustává v systematické démonizaci muslimů, islámu a uprchlíků, aniž by upřednostnila racionální argumenty a fakta. Ta ale v této turbulentní době, kdy se hoaxy dostávají i na titulní stránky „seriózních deníků“, kasu prostě nedělají. Jak je to tedy s islámem a kanibalismem, vezmeme-li „hozenou rukavici“ Kláry Samkové doslova?

Theresa Mayová signalizovala, že dá přednost omezení imigrace z EU před přístupem Británie na evropský trh

3. 10. 2016

čas čtení 2 minuty

V potenciálně katastrofálním projevu pro budoucnost Velké Británie dala najevo nová britská konzervativní ministerská předsedkyně Theresa Mayová, že je pro ni v rámci brexitu důležitější omezení volného pohybu obyvatelstva z Evropské unie, než udržení přístupu na evropský trh, kam Británie vyváží více než polovinu svého exportu.

Na její projev, v němž také oznámila, že hodlá aktivovat článek 50 o odchodu Británie z EU "před koncem března 2017", břitce reagoval prezident Rady Evropy Donald Tusk: "Prohlášení Mayové přináší vítanou jasnou informaci o začátku rozhovorů o brexitu. Po aktivaci článku 50 bude evropská sedmadvacítka jednat na ochranu svých zájmů":

Předsedat Evropské unii bude na jaře 2017 Malta a maltský premiér Joseph Muscat znovu zdůraznil, že "čtyři základní tržní svobody EU" - včetně svobody pohybu - "nemohou být zrušeny":

Kolumbijci v referendu odmítli mírovou dohodu

3. 10. 2016

čas čtení 2 minuty


Bylo to proto, že neobsahovala dostatečně uspokojující ustanovení ohledně spravedlnosti za spáchané zločiny?

Po celé Kolumbii se v neděli otevřely hlasovací místnosti, když se vláda snaží ratifikovat mírovou dohodu s levicovými povstalci lidovým hlasováním. Dohoda má reintegrovat povstalce z organizace FARC do společnosti ve formě malé politické strany. Podle průzkumů se zdá, že dojde ke schválení v poměru hlasů zhruba 2:1.

Mír v Kolumbii může znamenat násilí ve Venezuele

3. 10. 2016

čas čtení 1 minuta


Politická opozice ve Venezuele varovala, že kolumbijská mírová dohoda s guerillou FARC může vést k přílivu bojovníků do Venezuely, což vyvolává vážné obavy s ohledem na již existující přítomnost FARC v zemi, napsal James Bargent.

O Sýrii a inspiraci

3. 10. 2016

čas čtení 3 minuty


I v hlubinách války lze stále ještě nacházet inspiraci. A já jsem v syrském konfliktu nalezl jistý typ inspirace. Nejde o šťastného válečníka, omámeného pozorovatele událostí, ale spíše skutečný pocit sounáležitosti, který lze objevit, když pozorujete druhé, jak se snaží dělat dobré věci a doufají ve zlepšení situace, napsal James Snell.

Moskva stupňuje obtěžování západních novinářů

3. 10. 2016

čas čtení 2 minuty


Americká zpravodajská zpráva tvrdí, že ruská vláda vede široce založenou a "oportunistickou" kampaň s cílem rozšířit politický vliv v Evropě. Nasazuje v ní internetové trolly a další kybernetické aktéry, kteří mají obtěžovat prozápadní novináře a šířit prokremelské postoje na sociálních sítích.

Financial Times: "Zeman vystupuje extremněji než Orbán"

2. 10. 2016

čas čtení 1 minuta

Miloš Zeman požaduje, aby byly statisíce "ekonomických migrantů, kteří přišli od loňska do Evropy, umístěny na "prázdná místa" v severní Africe či na "neobydlené řecké ostrovy", za což by se Řecku měl postupně odpustit jeho dluh. Zeman varuje před "silnou vazbou" mezi vlnou uprchlíků a "vlnou džihadistů" v Evropě. Argumentuje, že "umírnění muslimové mohou být zradikalizováni tak, jako se Němci ve třicátých letech stali nacisty".

Zemanovy výroky zacházejí dokonce ještě dále než výroky maďarského premiéra Viktora Orbána, jehož hystericky protiuprchlický postoj posílil jeho domácí popularitu, avšak narušil vztahy Maďarska se západoevropskými spojenci, varuje deník Financial Times.

Zemanovy výroky se mohou stát ztrapněním pro českou vládu premiéra Bohuslava Sobotky, která sice také odmítá uprchlické kvóty, ale distancuje se od extremnější rétoriky Viktora Orbána a Jaroslawa Kaczynského. Zemanovy výroky však odrážejí nepopularitu uprchlických kvót v postkomunistických zemích EU a rezonují s názory řadových Zemanových stoupenců.

Od svého zvolení přímou volbou v roce 2013 proslul Zeman svou provokativní rétorikou. Oponenti ho obviňují, že je apologetou Vladimíra Putina poté, co bagatelizoval ukrajinskou krizi jako "chřipku" a začal odmítat evropské a americké sankce proti Moskvě.

"Jsem proti islámské migraci, protože jde o stoprocentní nekompatibilitu kultur," řekl Zeman.

Ruští vojenští experti: Válku je nutno vést proti celé společnosti

2. 10. 2016

čas čtení < 1 minuta

"Je nutno si uvědomit, že ve válce bojuje nikoliv jen armáda, ale celá společnost, celá země"

"Celou zemi, celou společnost nepřítele dnes chápeme jako systém, který má své vlastní kritické, klíčové uzly. Zničení těchto uzlů podstatnou měrou omezí obranný potenciál nepřítele a povede k vítězství."

"Tak argumentují dva autoritativní vojenští odborníci Igor Popov and Musa Khamzatov ve své knize Война будущего: концептуальные основы и практические выводы. Очерки стратегической мысли. (Budoucí válka: konceptuální základy a praktické závěry. Nárys strategických idejí)– М.: Кучково поле, 2016. – 832 с."

Recenze v ruštině ZDE

Anglická premiérka si právě zadělala na rozpad Británie

2. 10. 2016

čas čtení 1 minuta

Toto, nemoudře, řekla v neděli odpoledne anglická premiérka Mayová na sjezdu své Konzervativní strany:

"Už jsem řekla, že budeme spolupracovat s decentralizovanými vládami Skotska, Walesu i Severního Irska. Protože chceme, aby brexit fungoval v zájmu celé země. A totéž budeme činit s podnikateli a šéfy municipalit po celé zemi. Ale úkol vyjednat náš nový vztah je úkolem pro vládu. Protože jsme v referendu hlasovali jako jednotné Spojené království. (Potlesk) Budeme vyjednávat jako jednotné Spojené království a odejdeme z Evropské unie jako jednotné Spojené království. Z brexitu není možné se vyčlenit. A nikdy nedovolím konfliktním nacionalistům, aby ochromili cennou unii našeho Spojeného království." (Hurónský řev konzervativců):

(Skotsko a Severní Irsko hlasovalo proti odchodu z Evropské unie. Pro Severní Irsko by byla izolace od Irské republiky politickou i bezpečnostní katastrofou, pro Skotsko ekonomickou a kulturní katastrofou.)

"Silný potlesk pro Mayovou. V nadcházejících letech se to bude citovat jako nejkatastrofálnější projev, jaký kdy pronesl nějaký britský premiér či premiérka":

Skotská premiérka:

"Theresa Mayová se rozhodla zvlášť zdůraznit, že na hlasu Skotska a jeho zájmech nezáleží. Podivný přistup od někoho, kdo chce udržet Británii vcelku":

Theresa Mayová: Odchod Británie z EU začne převzetím všech evropských zákonů

2. 10. 2016

čas čtení 2 minuty

V první den výročního sjezdu britské Konzervativní strany oznámila premiérka Theresa Mayová, že prvním krokem v rámci odchodu Británie z EU bude schválení "Velkého rušícího zákona", jímž bude zrušen Zákon o vstupu Británie do EHS z roku 1972 a zároveň budou do britského právního systému převzaty všechny existující právní normy Evropské unie, které pak bude britský parlament pozměňovat, jak mu bude libo.

Zároveň prý tím bude zrušena jurisdikce Evropského soudního dvora nad Velkou Británií. Jak poznamenávají komentátoři, toto se však může stát nepřekonatelným právním problémem. Jurisdikce Evropského soudního dvora je součástí dohody mezi Velkou Británií a Irskou republikou o míru v Severním Irsku a případná změna této dohody může znamenat obnovení severoirského terorismu.

Ke zrušení jurisdikce Evropského soudního dvora nad Skotskem bude zapotřebí souhlasu skotského parlamentu v Edinburku, který něco takového nikdy neschválí:

Skotská premiérka Nicola Sturgeonová si stěžuje, že rozhodování londýnské vlády jsou činěna na základě ideologie fundamentalistických zastánců brexitu a nikoliv na základě zájmů země:

Mayová v neděli v televizi oznámila, že hodlá aktivovat článek 50 o odchodu Británie z EU koncem března 2017.

Očekávají se další tvrdé rozbroje v Konzervativní straně. Proti fundamentalistickým zastáncům "tvrdého brexitu" se stavějí dárci Konzervativní strany i drtivá většina britských podnikatelů a finančníků, kteří se obávají hospodářského krachu, pokud by britské podniky a instituce ztratily svá "pasová práva" pro podnikání v EU. Především zahraniční automobilky varují, že zruší další investice do Británie, pokud nebudou mít zaručen přístup na evropský trh za dosavadních podmínek.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Observer: Porušování mezinárodního práva povede k válce

2. 10. 2016

čas čtení 3 minuty

Rusové, kteří odmítají zastavit své kruté bombardování Aleppa, tvrdí, že Obamova vláda je "hysterická" a obviňuje Moskvu ze svých vlastních selhání. OSN, která už nemá slov, konstatuje, že se Sýrie stala "jatkami".

Tato krize je však daleko vážnější, než je strašlivý osud lidí v Aleppu. Nejvážnější je, že tato krize dramaticky odhalila vrozenou slabost systému OSN a rostoucí pohrdání, které státy projevují vůči mezinárodnímu právu.

Nejhůře se chová Rusko. Je opakovaně varováno, nejnověji Pan Ki-moonem, generálním tajemníkem OSN, že ruské letecké údery v Aleppu a kolem něho proti civilním cílům, nemocnicím a školám, jsou zřejmě válečnými zločiny.

České ministerstvo odmítlo, že by vražda Čecha v Londýně byla motivována nenávistí

30. 9. 2016 / Petr Uhl

čas čtení 4 minuty

Česká tisková kancelář s odvoláním na server deníku The Guardian před týdnem informovala, že londýnská policie zadržela tři muže, jež podezírá, že ve středu pozdě večer na ulici surově zaútočili na jednatřicetiletého českého občana, bydlícího nedaleko. Čtyři mladí Britové srazili Čecha v saku ranou do hlavy řetězem k zamykání kol. Když spadl na zem, ještě do něj kopali. Muž pak na následky zranění zemřel. Po útoku odjeli na kolech. Tři z nich policie hned chytla, jeden byl vzat do vazby.

Agenturní zpráva vraždu stručně popsala. Později ČTK zveřejnila i zprávu o trestním řízení a o útočnících. Česká veřejnost má informace o fyzických a slovních útocích na Poláky, Litevce a další lidi z východních zemí EU, provázející brexit. Britové (tedy někteří Britové, že ano) nemají strach z pákistánského muslima, nýbrž z polského katolíka, vysvětloval nedávno ve Sněmovně a v televizi provinciálním Čechům jeden lidovecký poslanec, maje sám údivem nad tím oči navrch hlavy.

Kontroverzní referendum v Maďarsku za zkorumpované, fašistické vlády má rozhodnout o přijetí pouhých 1294 uprchlíků

2. 10. 2016

čas čtení 2 minuty

Otázka v nedělním maďarském referendu je mnohomluvná a mlhavá, její právní důsledky jsou nejasné a její primární kontext zápecnický. Otázka se Maďarů ptá, zda by měli uprchlíci být posláni do Maďarska bez souhlasu maďarské vlády. Jde o to, zda by Maďarsko mělo přijmout pouhých 1294 uprchlíků, kteří uvízli v Řecku a v Itálii, jako součást systému pro sdílení odpovědnosti v rámci EU, který byl schválen loni touto dobou.

Orbánovi maďarští kritikové poukazují na to, že toto referendum je pro Orbánovu vládu zástěrkou k odvedení pozornosti od domácích problémů. Zahraniční analytikové varují, že vysoká účast by Orbána posílila v jeho válce o duši evropského kontinentu. Orbánovým cílem je kulturní kontrarevoluce v Evropě, likvidace liberální Evropy.

Orbán chválí autoritářské vůdce, jako je Vladimír Putin a Recep Tayyip Erdoğan. Doufá, že jeho referendum se stane vzorem pro podobná referenda na celém evropském kontinentě. Je přesvědčen, že do deseti let budou po celé Evropě vládnout ultrapravicoví politikové jako je Marine Le Penová a že historie ho za prosazování jeho protiliberálního režimu pochválí.

Dětští uprchlíci v Calais se sebepoškozují a propadli zoufalství

1. 10. 2016

čas čtení 1 minuta

Počet případů sebepoškozování a deprese mezi dětskými uprchlíky v táboře v Calais se zvyšuje. Mentální stav uprchlických dětí bez doprovodu rodičů se s blížící se demolicí tábora zhoršuje. Poté, co francouzský prezident Hollande minulý týden potvrdil, že uprchlický tábor v Calais bude zlikvidován, charitativní organizace v táboře informují, že u mnoha dětských uprchlíků došlo k psychickému kolapsu.

Většina uprchlických dětí trpí vážnou depresí. Některé se na rukou pálí cigaretami. Jiní hovoří o tom, že až bude tábor uzavřen, skočí před kamion na dálnici a nechají se přejet.

V táboře je více než 1000 uprchlických dětí bez rodičů a Británie a Francie nemají strategii, co si s nimi po uzavření tábora počít. Skupina britských konzervativních poslanců vyjádřila písemně ministerské předsedkyni Therese Mayové své znepokojení v této věci.

Až 80 procent dětských uprchlíků v táboře v Calais projevuje duševní problémy, které by byly považovány za vážné v instituci, kde by fungovala normální ochrana nezletilých osob. Některé děti by byly sledovány kvůli ohrožení sebevraždou

Podrobnosti v angličtině ZDE

Rusko varovalo Spojené státy po novém útoku na nemocnici v Aleppu, aby v Sýrii nezasahovaly

1. 10. 2016

čas čtení 2 minuty

V rámci intenzivního bombardování východního Aleppa Ruskem a vojsky prezidenta Asada, kdy byla v sobotu vážně poškozena jedna z mála posledních nemocnic ve městě, varovala Moskva, že jakékoliv americké pokusy zastavit její útoky v Sýrii by vedly k "děsivým tektonickým změnám na Blízkém východě".

Systematické útoky na nemocnice a zdravotní střediska vyvolaly ostrou kritiku od amerických diplomatů a mlhavá tvrzení, že Washington "zkoumá možnosti" jak vyřešit zoufalou a zhoršující se humanitární krizi.

USA a Evropa poukazují na to, že Rusko flagrantním způsobem porušuje mezinárodní právo. Tři dny telefonních rozhovorů mezi Johnem Kerrym a Sergejem Lavrovem však vraždění nezastavily.

Nemocnice v Aleppu byla zasažena barelovými bombami a kazetovými bombami

1. 10. 2016

čas čtení 1 minuta

Už podruhé tento týden byla bombardována klíčová nemocnice v Aleppu. První útok označil generální tajemník OSN za válečný zločin. V reakci na to byla nemocnice bombardována znovu.

Největší nemocnice ve východním Aleppu byla zničena barelovými bombami, zatímco Asadovy jednotky podporované Ruskem zintenzivňují svůj útok včetně pozemní ofenzívy na tuto část města.

Klíčová nemocnice, známá jako M10, byla už vyřazena z provozu předchozím leteckým úderem, který označil generální tajemník OSN Pan Ki-moon za válečný zločin.

Nemocnici M10 zasáhly dvě barelové bomby a přicházejí zprávy i o kazetových bombách. Během intenzivních útoků z posledních dní bylo usmrceno více než 220 lidí a velký počet obytných budov byl proměněn v hromady trosek.

V sobotu dále ruská letadla bombardují město. Letecké údery se soustřeďují na zásobovací linie do vzbouřeneckých oblastí. Asadova armáda uvedla, že se jí podařilo postoupit na vzbouřenecké území, což vzbouřenci popírají.

Lékařská charitativní organizace Lékaři bez hranic charakterizovala dopad Asadova a ruského bombardování ve východním Aleppu jako krvavou lázeň.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Z trosek čtyřpatrového domu bylo vyhrabáno jednoměsíční nemluvně

1. 10. 2016

čas čtení < 1 minuta

"Hledali jsme dvě až tři hodiny. S Boží vůlí. Jednoměsíční! Jí je jenom jeden měsíc. Panebože!" Při tomto leteckém úderu bylo usmrceno nejméně 21 lidí. Bílé helmy pak dlouhé hodiny prohledávaly trosky budov. Nakonec našly toto novorozeně a zachránily je před jistou smrtí.

Světová zdravotnická organizace oznámila, že v posledních týdnech bylo usmrceno 338 lidí, 106 dětí a 846 lidí bylo zraněno, z toho je 261 zraněných dětí.

Putin si uvědomuje, jak velkou strategickou roli má brutalita, a plně jí využívá

30. 9. 2016

čas čtení 2 minuty

Tutéž strategii vraždění civilistů, žen a dětí a bombardování nemocnic a civilní infrastruktury použil Vladimir Putin v čečenské válce v letech 1999-2000 proti městu Groznyj, píše v časopise Foreign Policy Mark Galeotti.

Čečenská válka prokázala ruskému vojenskému velitelstvu obrovskou strategickou roli brutality.

"Každá válka je strašná, někdy je uměním být co nejstrašnější," řekl Galeottimu s pokrčením ramen jeden ruský armádní důstojník, když hovořil o válce v městě Groznyj, v níž zahynuly tisíce lidí, desetitisíce lidí zůstaly bez přístřeší a OSN charakterizovalo město Groznyj jako nejzničenější město na této planetě.

Labouristická poslankyně: "Problémem nejsou uprchlíci, problémem jsou politikové"

30. 9. 2016

čas čtení 1 minuta

"Nedívali jsme se jinam, když děti ohrožovali nacisté, a nesmíme se dívat jinam ani teď," řekla tento týden britská labouristická poslankyně Stella Creasy na výročním sjezdu Labouristické strany, a pokračovala: "Problémem nejsou uprchlíci, problémem jsou politikové. Ty uprchlické děti pořebují, aby naše vláda udělala, co je její povinnost (potlesk) a zahájila procedury na jejich ochranu. V současnosti ví britské ministerstvo vnitra o 387 dětech, kteří mají v Británii příbuzné, anebo právo k pobytu v Británii podle Dubsova zákonného dodatku. Tyto děti tu mají příbuzné, kteří by se o ně mohli starat, kdyby sem směly přijít legálně. Avšak přesto tato vláda nečiní nic. Je to za mořem a Theresa Mayovou to nevzrušuje. Takže tyto děti spí ve stanech s neznámými lidmi, protože nemají nikoho, kdo by zpracoval jejich dokumentaci. A nyní čelí nové hrozbě. Když naposledy začali Francouzi likvidovat tábor v Calais, více než 100 uprchlických dětí se ztratilo. A já vám říkám tohle, vážení přítomní, lidi dnes pochybují, proč vůbec existuje Labouristická strana? Založili bychom i v roce 2016? Kdybychom věděli to, co víme teď? My přece existujeme právě pro takovéto kauzy. My existujeme, abychom hájili zájmy takovýchto dětí. My přece existujeme, abychom udělali Británii takto slušnější zemí.

Tři mýty o válce v Sýrii

30. 9. 2016 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty

30752


Západ v době Obamova prezidentství ztratil zájem řešit dění na Blízkém východě, včetně války v Sýrii. Avšak kromě sílícího amerického izolacionismu existuje ještě jeden zásadní problém: Narativ, který Obamova éra na syrskou válku naroubovala, je kompletně chybný.

Donald Trump provedl sérii "šílených" útoků proti bývalé Miss Universe

1. 10. 2016

čas čtení 5 minut

Republikánský kandidát Donald Trump odeslal v pátek kolem páté hodiny ranní sérii maniakálních zpráv na Twitteru, jimiž nesmyslně zaútočil na Alicii Machado, bývalou Miss Universe:

Pak se hájil proti obviněním, že jen blázen útočí na ženy uprostřed noci, výrokem: "Pro ty lidi, kteří mě kritizují, že píšu na Twitteru ve tři hodiny ráno, aspoň víte, že jsem k dispozici, vzhůru a přípraven reagovat na váš požadavek."

Alicie Machado se dostala v USA do celostátní pozornosti poté, co v pondělní prezidentské debatě poukázala Hillary Clintonová na to, že jí Trump označil za "Miss Piggy" a veřejně ji zesměšňoval, že přibrala na váze.

V pátek ráno mezi 5.14 a 5.30 poslal Trump z New Yorku na twitteru celou řadu výroků, v nichž rozšířil několik falešných obvinění proti Machadové. Tvrdil, že Hillary Clintonová jí pomohla získat americké občanství, aby jí mohla využívat pro svou prezidentskou kampaň. Tvrdil také nepravdivě, že existuje sexuální nahrávka s Machadovou a že to je "odporné".

"Toto je zcela šílené, dokonce i pro Trumpa," reagovala na Twitteru kampaň Hillary Clintonové. "Jaký je to muž, který zůstává přes noc vzhůru proto, aby pomluvil ženu lžemi a konspiračními teoriemi?"

Volby a jak dál?

1. 10. 2016 / Petr Huďa

čas čtení 3 minuty

V rozhovoru Britských listů "Dopadnou senátní a krajské volby pro ČR špatně?: jste dobře připomněl, že kdysi lidé volili podle svého sociálního a třídního postavení.

Kapitalisté a ti, kteří nějakým způsobem silně participují na kapitalismu, volili PRAVICI.

Pracující-zaměstnanec, který prodává svou pracovní sílu kapitálu, anebo poctiví živnostníci LEVICI.

Dnes se tak neděje. Problém dělníků a ostatních pracujících a prekarizovaných včetně sociálně slabých (nezaměstnaní, zdravotně postižení, důchodci, matky samoživitelky) je ten, že všude v Evropě postrádají důslednou levicovou stranu, píše Petr Huďa.

Mezitím v Absurdistánu 4

30. 9. 2016 / Tomasz Oryński

čas čtení 9 minut

18075

V Polsku se děje stále více a více absurdních věcí, takže, aby se mi vešly do tohoto krátkého článku, nebudu plýtvat místo úvodem a jdu rovnou k věci.

Začněme na lehkou notu. Twitteru v Polsku právě vévodí diskuse mezi šéfredaktorem vlivného bulvárního deníku Super Express a nejpopulárnější polskou pravicovou bloggerkou. Zoufale se snaží vyřešit aritmetický domácí úkol své dcery. Soudě podle míry obtížnosti toho úkolu, dceři musí být asi devět:

Také na Twitteru:

Kolik spojeneckých vojáků vlastně potřebuje Polsko, pokud je nedostane za Vislu?

30. 9. 2016 / Karel Dolejší

čas čtení 5 minut

30752


Polsko se po událostech na Ukrajině a s ohledem na nezabezpečenou obranu Pobaltí cítí ohroženo potenciální ruskou agresí. Pokud by propukla válka v Pobaltí, byly by to na prvním místě právě polské jednotky, kdo by měl šanci přijít na pomoc - žádná jiná země NATO v danou chvíli nemá kapacity vyslat podstatné posily včas.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za srpen 2016

16. 9. 2016

čas čtení 1 minuta

V srpnu 2016  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 46 481,11 Kč.    Příjem z reklamy byl 44 937 Kč.

Zůstatek byl koncem srpna  2016 102 858,39 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

V Londýně zvolili muslimského primátora labouristu Sadiqa Khana | Panama Papers | Násilné útoky v Bruselu, 22. března 2016 | Žhářský útok na pražské centrum Klinika | Sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem | Útoky v Paříži, listopad 2015 | Imigrace do Evropy | Filmový festival v Karlových Varech 2015 | Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Útok na časopis Charlie Hebdo | Český film | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák
21999