Vasil Babiš získává zlatou

6. 1. 2021 / Karel Dolejší

Českým hokejistům do dvaceti let se letošní mistrovství světa tak úplně nevydařilo. To premiér Babiš si počíná podstatně úspěšněji: Minulý týden se svým týmem řídil stát jako firmu natolik prvotřídně, že získal zlatou medaili za největší světový přírůstek COVIDových pacientů na 100 000 obyvatel. Podle imunologa Zdeňka Hela v ČR dochází k nepřiznanému promořování populace, při němž ve skutečnosti již zemřelo na 18 000 lidí - a další tři měsíce budou co do úmrtnosti nesmírně tragické.

V řadě zemí očkování proti koronaviru "drhne", neboť nějakým způsobem zanedbaly přípravu. Ne všichni k věci přistoupili tak z gruntu jako Indové, kteří vyškolili dodatečných 50 000 zdravotníků a pro jistotu naplánovali i veliké očkovací cvičení. Ne všude stihli do konce roku naočkovat milion lidí jako v Izraeli, který za vakcíny zaplatil dvakrát více než EU. Ale pokud se někde od března do prosince 2020 neudělalo ve věci očkování vůbec nic, pak se vsaďte, že tou zemí je Česká republika. Jistě, výrobci vakcín mají omezené kapacity. Ovšem někteří s nimi jednali předem a zajistili si vyšší počty dávek. Vláda koblihářů nekomunikovala s žádným z respektovaných výrobců a přesvědčena, že je situace doma skvělá a o nic nejde, vezla se pasivně na tom, co jí přidělí Brusel. Ve finále tak dostáváme, co na nás zbylo, když si aktivnější státy zajistily maximum. Zaplaťpánbu, že zůstalo vůbec něco. Pokud nepatříte do nejohroženějších skupin, snad se v červnu z chladničky svého praktického lékaře dočkáte očkovací látky firmy AstraZeneca.

Již to bylo řečeno mnohokrát, ale stále mnozí odmítají připustit fakta, takže nelze než zopakovat: Postkomunistická transformace ve Střední a Východní Evropě vynesla často nahoru nikoliv lidi schopné, ale prostě jen osoby, které díky starorežimním konexím rozhodně nezačínaly s ostatními z rovné startovní čáry. Někteří "obyčejní občané" možná díky předkům cosi zrestituovali, ale jiné podstatné výhody už neměli. Nikdo jim nedal úvěr "za hubičku", nikdo jim nenosil tipy ohledně toho, který podnik levně koupit a podojit. K tomu jste potřebovali být zaháčkováni v hospodářských strukturách starého režimu a znát ty správné lidi.

Jestliže odcházející prezident USA své podnikatelské impérium zdědil a vcelku vzato ho celý život vedl spíše podprůměrně, ani český premiér nezískal svůj majetek proto, že by byl schopným manažerem. To chaos během pandemie, kdy Babiš protiopatření řídí podle svých velice osobních "pocitů" (nakonec dal alibisticky od věci ruce pryč úplně a lituje se, zatímco kvůli němu a jeho neuvěřitelné hlouposti umírají tisíce lidí), odhalil zcela nemilosrdně. O Babišově úspěchu v podnikání rozhodli nejprve lidé, s nimiž se znal jako důkladně prokádrovaný komunista v PZO a donašeč StB - a později ti, které si koupil.

Bohužel, od nějakého okamžiku Babiš začal věřit, že je on sám doopravdy tak schopný a skvělý, jak ho líčí propagandistická divize Agrofertu. Tento den se do dějin České republiky jednou zapíše černým písmem - spolu s datem, kdy stejnému klamu uvěřily miliony voličů, jimž PR experti spolu s dlouholetou starorežimní nostalgií systematicky pěstovanou retroprogramy televizí a rádií podsunuli ještě i starorežimního předsedu vlády.

Bohužel, podlehnutí české iluzi porevoluční meritokracie představuje širší problém. Sahá až k úprku privatizátorů před právníky, k primitivní představě, že nejde o nic víc než o to, aby se majetek dostal ze státního vlastnictví do soukromých rukou. Jako by po světě neexistovaly desítky příkladů, kdy kapitalismus v některé zemi naprosto nefunguje. Děsivých historií států vykrádaných neomezenými vládci, kteří se nahoru prodrali i díky výhodám, jež jim paradoxně poskytlo vlastní duševní vyšinutí.

Ne, nemluvím o sociálně adaptovaných psychopatech - ty najdeme všude. Mluvím o těch neadaptovaných.

V roce 1990 se Češi cítili být v jedné lize s "asijskými ekonomickými tygry". Dnes, kdy podle některých ukazatelů sami žijí v rozvojové zemi, už však není těžké představit si, jak by asi mohl vypadat český "Kijambiya" Idi Amin Dada Oumee, VC, DSO, MC, CBE.

Prostě by makal. Prostě by ze všech sil rozkrádal stát do vlastní kapsy. Když by mu pak hrozil postih, prorval by se sám do čela.

A když by nastala skutečná krize, jeho vedení státu by pro šílenou neschopnost selhalo.

Hrůza si představit, co říkáte?