Zánik světa skrze kouzlo (ne)chtěného

8. 1. 2021 / Karel Dolejší

V roce 1922 publikoval rakouský kulturní kritik Karl Kraus knihu "Untergang der Welt durch schwarze Magie" (Zánik světa skrze černou magii). V díle od roku 2010 kompletně dostupném v českém překladu Hanuše Karlacha se zabývá děsivým stavem dobového tisku, který postupně dospěl od věcného informování přes "básnění nálad" ve fejetonech až k rozeštvávání národů nacionalistickou propagandou - čímž je vlastně v předvečer I. světové války na stříbrném podnose naservíroval vražednickým demagogům.

Kraus před sto lety analyzoval mediální prostor, který ještě ovládal především klasický tisk - odtud samozřejmě metafora "černé magie" provozované podle něj vydavateli používajícími při výrobě produktů (označované již od Guttenbergových dob za "černé umění") fermežové barvy s obsahem lampových sazí tištěné z olověné formy. Takové barvy bývaly původně vařeny tiskařskými pomocníky mimo okruh středověkých městských hradeb, kam byla tato činnost - podobně jako třeba obydlí katovo - výslovně vykázána. V případě barvíře (carinarius) proto, že jeho práci vždy doprovázel značný a špatně snesitelný zápach.

Krausovo století bylo svědkem podlehnutí médií nacionalistické ideologii. Ačkoliv kolem sebe i dnes pozorujeme pokusy o nacionalistickou manipulaci, dominantní forma současné mediální "magie" ale již na konkrétní ideologii přímo nezávisí. Ničí svět jiným způsobem. Pomalu předělává mozky tak, abychom přestali být schopni kriticky používat vlastní rozum a vybudovali si závislost na primitivní zábavě založené na neustálém rozptylování pozornosti.

Pokud se dnes přihlásíte na sociální síť s úmyslem najít nějakou konkrétní informaci - což se samozřejmě v prvé řadě silně nedoporučuje - poté co vám "chytrý" algoritmus nabídne pár odkazů a kliknete na druhý či třetí z nich, jste už nekonečně daleko od tématu, které jste původně chtěli řešit. Fascinováni stále se nabalující nabídkou můžete nedočkavě klikat na další a další odkazy, jež algoritmus vybral "jen pro vás". Mozek toto množství nových podnětů oceňuje a pomalu začínáte ztrácet schopnost soustředit se, vydržet, dotáhnout nějakou jednu jednoduchou věc do konce. Přelétavost, povrchnost, emocionální plytkost, náladovost a nadměrná vzrušivost už přicházejí samy od sebe. Za chvíli už neklikáte kvůli libovolnému tématu, ale kvůli potřebě nakrmit závislý mozek přemírou nových podnětů.

Kouzlo (ne)chtěného ovládající současný internet se samozřejmě od černé magie analyzované Krausem v mnoha ohledech liší. Mimo jiné vykazuje mnohem větší míru nezávislosti na libovolném konkrétním obsahu. Lži, nesmysly a konspirační teorie se v tomto prostředí nešíří tak snadno proto, že by nějak "ideově" souvisely se sociálními médii a osobními názory jejich vlastníků a provozovatelů. Těží jen z toho, že neobvyklý a šokující podnět stimuluje závislý mozek mnohem lépe a důkladněji než nudná zpráva, podle níž se zrovna teď v zásadě ve světě nic extra důležitého neděje.

Jestliže Krause děsilo, že dobový tisk vytvaroval mentalitu svých konzumentů tak, aby posléze snadno propadli zničujícím davovým náladám spějícím k válečné hekatombě, nás by spíše mělo znepokojovat, že internetový konzument vykazující jepičí schopnost soustředění nejen že snadno propadne "infotainmentovým demagogům" typu Trumpa, Johnsona či Babiše, ale současně se také postupně stává takřka společensky nepoužitelným.

Protože kromě bohulibého rozbíjení nepřátelských hlav baseballovou pálkou či olověnou trubkou (dosud bylo zaznamenáno nejméně 15 takových zranění policistů ve washingtonském Kapitolu...) na světě už prakticky neexistuje činnost, která by nevyžadovala mnohem více sebeovládání a soustředění, než kolik vám ho ponechají každodenní mnohahodinové orgie na sociálních sítích.

Krausův svět nakonec za cenu mnohamilionových obětí atak černé magie ustál.

Zda nás potká podobné štěstí i v případě internetového kouzla (ne)chtěného ale vůbec není jisté.

Joe Biden bude na rozdíl od předchůdců Obamy a Trumpa velmi nefacebookový, netwitterový, neinstagramový prezident, který se pokusí o herkulovský úkol vyčištění populistických chlévů.

Ale možná, že vlastně jen máme mimořádné štěstí na dvouletou, čtyřletou přestávku ve stávajících trendech, než - jak se obává třeba Republikán Mitt Romney - dojde k návratu trumpistické agendy spolu s někým schopnějším, jehož poradci budou chytřejší než tlupa diletujících trumpistů.

Nelze vyloučit, že vlastně stojíme před úkolem, který ve 30. letech tolik trápil starého Karla Krause, podobně jako pozdního Karla Čapka.

Před úkolem vést až do konce tvrdé a vyčerpávající ústupové boje proti nadcházející katastrofě.

0
Vytisknout
6194

Diskuse

Obsah vydání | 12. 1. 2021