Česká veřejnost je prý zdravotnicky negramotná

30. 4. 2024 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty
30750
Nedělní Otázky V. Moravce byly docela klidné, pokud jde o charakter debaty, ne už tak klidné, jde-li o téma. Tématem bylo zdravotnictví a hosty byli ministr zdravotnictví Válek (TOP09), senátorka Procházková (ANO) a profesor Prymula. Zdá se, že shoda byla na tom, že krize z konce minulého roku, která se týkala přesčasů, není zažehnána, že dohody byly porušeny a že nás čeká možná další kolo protestů.

Podle ministra lékaři porušili dohodu tím, že slíbili, že všichni budou sloužit v nemocnicích, což se prý dosud nestalo. Reagoval tak na námitky, že ministerstvo samo dohody neplní. Zástupce protestujících lékařů ale ve studiu nebyl. Profesor Prymula se vyjádřil, že problém dosud vyřešen nebyl a že přidávání peněz do mezd řešením není. Podle ministra Válka je řešení možné jen třísměnným provozem. Paní senátorka ovšem upozornila, že jsou pracoviště, kde jej zavést prostě není možné.

Tématem debaty byla také situace v hygienické službě, její reforma, odchod paní Svrčinové z postu hlavní hygieničky atd. Pan Prymula tvrdil, že paní Svrčinová měla být odvolána, a to už na začátku roku v souvislosti s „epidemií“ černého kašle. Hosté pořadu diskutovali různé hypotézy, pokud jde o příčiny nezvykle silného šíření této nemoci u nás. 

Podle pana Prymuly je česká populace už prakticky promořená. Podle paní Procházkové je zase pozornost, která je věnována černému kašli, přehnaná, protože zde máme mnohem vážnější problémy, jako je třeba cukrovka, které jsou ve srovnání s černým kašlem prakticky ignorovány. Tématem diskuse bylo i očkování a hledání odborného konsensu, jak a kdy a koho vlastně očkovat proti černému kašli.

Odborný konsensus ovšem nestačí, pokud jde o koncepci zdravotní péče jako takové do budoucích let. Pan ministr přinesl do studia materiál, na němž prý pracoval jako odborník s mnoha dalšími lidmi, včetně konzultací se zahraničními odborníky a institucemi, a stále zdůrazňoval data a nutnost se na nich shodnout. Paní senátorka jej ovšem upozornila na to, že data jsou jedna věc, ale rozhodnutí, co se má dělat dále, bude muset být politické. Příkladem je už mnoho trvající volání po posílení následné péče v našem zdravotnictví.

Vrcholem pořadu z mého hlediska ovšem bylo konstatování paní senátorky, které ani pan Prymula, ani pan ministr nerozporovali, spíše naopak, že česká populace je po zdravotnické stránce negramotná. Nebylo úplně jasné, co je tím míněno, ale ono si stačí vzpomenout na doby covidu, aby člověk pochopil, jak vlastně probíhá „edukace“ české veřejnosti ze strany zdravotnických autorit. Uvedu nicméně jiný příklad.

Často se mi stane, že potřebuji najít solidní informace o nějaké nemoci. Když se kvůli tomu dostanu na web té či oné české odborné společnosti, většinou jsem nucen kliknout na prohlášení, že jsem odborník, což odmítám. Je pro mě mnohem snazší si najít veřejně dostupné informace na stránkách amerických nemocnic, jako je Mayo Clinic nebo Cleveland Clinic, případně na stránkách Harvardovy univerzity.

Jak je možné, že něco takového, solidního a přístupného každému řekněme středoškolsky vzdělanému člověku, neexistuje u nás? Česká veřejnost vlastně neví, komu věřit. Proti zástupům šarlatánů a různých akademických odborníků, kteří se pod vlivem mediální pozornosti rádi nechají strhnout vlastní důležitostí, není žádný obecně uznávaný, solidní zdroj informací, veřejně přístupný a nezávislý na osobním vystupování toho či onoho jedince v médiích. Aspoň já o něm nevím.



1
Vytisknout
1752

Diskuse

Obsah vydání | 2. 5. 2024