Washington o svém molu v Gaze lže
13. 6. 2024
Bidenova vláda chce, abyste veřejnost věřila tomu, že USA vedou mezinárodní úsilí o přísun humanitární pomoci do Gazy a že zásoby „proudí k Palestincům“ prostřednictvím tamní vojenské operace a s využitím amerického mola.
V pondělí mluvčí Pentagonu generálmajor Pat Ryder oznámil, že k dnešnímu dni bylo z mola na pláž dopraveno 1 573 tun pomoci, z toho 492 tun od jeho opětovného otevření poté, co dok minulý měsíc vyřadilo z provozu špatné počasí.
Zásoby z mola však Palestincům neproudí a nikdy neproudily, míní Stephen Semler na webu Responsible Statecraft.
Od 17. května, kdy bylo molo na pobřeží Gazy uvedeno do provozu, se k hladovějícím Gazanům skutečně nedostaly téměř žádné potraviny. Světový potravinový program (WFP) uvedl, že od 17. do 18. května dorazilo z mola do skladu WFP v Gaze pouze 15 nákladních aut a od 19. do 21. května z mola nepřišla žádná pomoc.
Konkrétně řečeno: v Rafáhu se k potřebným Palestincům nedostane žádná pomoc, dokud bude trvat izraelská vojenská ofenziva. WFP zastavil veškeré dodávky do Rafáhu 21. května kvůli izraelské invazi.
V neděli navíc WFP oznámil, že „pozastavil“ distribuci jakékoli další humanitární pomoci z přístaviště z bezpečnostních důvodů poté, co den předtím izraelská operace podporovaná Spojenými státy zabila téměř 300 Palestinců.
492 tun pomoci, kterými se Pentagon právě pochlubil, bude až do odvolání ležet ve skladech na pláži. OSN mezitím tvrdí, že všechny humanitární operace v Gaze jsou na pokraji zhroucení.
Skutečnost je taková, že „námořní humanitární koridor“ za 320 milionů dolarů (nedávno vyčíslený na “pouhých” na 230 milionů dolarů), jehož vznik Biden oznámil během svého březnového projevu o stavu Unie, nefunguje, alespoň ne pro Palestince. Slouží však zájmům Bidenovy vlády, protože pak vypadá, že USA „něco dělají“ pro civilní obyvatelstvo, zatímco podporují izraelskou politiku, která ho ničí a mučí hlady. Molo v podstatě poskytuje humanitární krytí pro nelidskou politiku.
Představitelé Bidenovy administrativy tvrdí, že molo není selháním ani PR trikem, kritici s tím však nesouhlasí.
Bývalý úředník USAID a současný prezident organizace Refugees International Jeremy Konyndyk 17. května, v první den, kdy bylo molo uvedeno do provozu, řekl: „Je to humanitární divadlo. Mnohem více o jde o politickou optiku než o humanitární pomoc. ... zatímco reálné humanitární kapacity v Gaze se zastavují."
Dne 23. května v reakci na otázku médií o Konyndykových komentářích ředitel humanitární pomoci USAID v Levantě Dan Dieckhaus řekl: „Víte, nenazýval bych během několika dnů získání dostatku potravin a dalších zásob pro desítky tisíc lidí na měsíc divadlem... každý má právo na svůj názor, ale myslím, že už nyní významně přispíváme k celkovému humanitárnímu úsilí.“
Podle údajů OSN o humanitární pomoci, které se týkají dovozu potravin do Gazy od ledna do května, se však před otevřením amerického mola dostalo ke Gazanům mnohem více potravinové pomoci. Dne 7. května izraelské síly v rámci invaze do města uzavřely přechod Rafáh. Do konce měsíce se k Palestincům dostalo o 66 181 palet potravin méně než v dubnu. Přístaviště, které bylo otevřeno 17. května, tento výpadek ani zdaleka nevykompenzovalo: Podle IDF se z amerického mola do center humanitárních organizací v Gaze dostalo jen 1 806 palet potravin, než se dok 25. května během bouře rozpadl.
Potraviny a další pomoc se mezitím hromadí mimo Gazu na pozemním přechodu Rafáh.
Ani před uzavřením přechodu Rafáh Izraelem se do Gazy nedostávalo dostatečné množství potravin. Do března letošního roku byl měsíční dovoz potravin do Gazy prakticky stejný jako v roce 2022, přestože potravinové potřeby jsou nyní pětkrát vyšší než tehdy. Plán humanitární pomoci OSN pro Palestinu v roce 2022 implementoval 226 milionů dolarů na potravinovou bezpečnost a výživu. Náklady v roce 2024 však činí 1,1 miliardy dolarů.
Nová zpráva Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a Světového potravinového programu dospěla k závěru, že 1,1 milionu Palestinců může do poloviny července čelit hladomoru především kvůli „ničivému dopadu probíhajícího konfliktu“ a „silným omezením přístupu a zboží“. Bidenova administrativa první problém způsobuje tím, že každých 36 hodin posílá Izraeli zbraně, a druhý problém toleruje tím, že odmítá využít páky, kterou tyto zásilky poskytují, aby zabránila Izraeli v blokování pomoci.
Někteří pozorovatelé popírají, že takové páky existují, ale Biden již prokázal, že těmito pákami disponuje. Dne 9. října izraelský ministr obrany Joav Gallant oznámil „úplné obléhání“ Gazy a slíbil, že „nebude žádná elektřina, žádné potraviny, žádná voda, žádné palivo. Vše bude uzavřeno."
O několik týdnů později byl Gallant pod tlakem zákonodárců Knesetu tázán, proč souhlasil s tím, aby do Gazy proudila pomoc z Egypta. Gallant odpověděl: „Američané na tom trvali a my nejsme v situaci, kdy bychom je mohli odmítnout. Spoléháme na ně, pokud jde o letadla a vojenské vybavení. Co máme dělat? Říci jim ne?"
Závislost Izraele na zbraních a politické ochraně ze strany Spojených států staví Bidena do mimořádně silné pozice, která mu umožňuje ovlivňovat to, co Izrael v Gaze dělá, a co naopak nedělá. Současné podmínky na místě odrážejí Bidenova politická rozhodnutí. V současné době Izrael bombarduje civilní centra za použití munice vyrobené v USA, zatímco dostat pomoc k potřebným Palestincům je „téměř nemožné“ a všude, kde se tak ještě neděje, hrozí v Gaze hladomor.
Místo toho, aby Biden tyto podmínky změnil jedním telefonátem do Tel Avivu, nařídil americké armádě, aby u Gazy vybudovala molo.
Podle zprávy FAO/WFP není čas na humanitární divadlo: „Pokud nedojde k zastavení nepřátelských akcí a lepšímu přísunu humanitární pomoci, dopad na úmrtnost a životy Palestinců nyní i v budoucích generacích se bude každým dnem výrazně zvyšovat, a to i v případě, že se v nejbližší době podaří zabránit hladomoru.“
Celý text v anglickém originále ZDE
Diskuse