BBC. Řecká pobřežní stráž hází v moři migranty přes palubu na jistou smrt

17. 6. 2024

 
Patnáct analyzovaných incidentů - z května 2020-23 - mělo za následek 43 úmrtí. Původními zdroji byla především místní média, nevládní organizace a turecká pobřežní stráž.

Ověření takových svědectví je nesmírně obtížné - svědci často zmizí nebo se bojí promluvit. Ve čtyřech z těchto případů se  však podařilo potvrdit výpovědi rozhovorem s očitými svědky.

Výzkum, který je součástí nového dokumentu BBC Dead Calm: Killing in the Med?, naznačil jasný vzorec.

V pěti případech migranti uvedli, že je řecké úřady hodily přímo do moře. Ve čtyřech z těchto případů vysvětlili, jak se vylodili na řeckých ostrovech, ale byli pronásledováni. V několika dalších případech migranti uvedli, že byli naloženi na nafukovací čluny bez motorů, které  následně splaskly nebo se zdálo, že byly propíchnuty.

Jednu z nejmrazivějších výpovědí podal Kamerunec, který uvedl, že ho řecké úřady pronásledovaly poté, co v září 2021 přistál na ostrově Samos.

Stejně jako všichni lidé, s nimiž jsme vedli rozhovory, uvedl, že se chtěl na řecké půdě zaregistrovat jako žadatel o azyl.

"Sotva jsme zakotvili, zezadu se na nás vrhla policie," řekl nám. "Byli tam dva policisté v černém a tři další v civilu. Byli maskovaní, bylo jim vidět jen do očí."

On a další dva lidé - další Kamerunec a muž z Pobřeží slonoviny - byli podle jeho slov přeloženi na loď řecké pobřežní stráže, kde události nabraly děsivý spád.

"Začali s tím [druhým] Kameruncem. Hodili ho do vody. Muž z Pobřeží slonoviny řekl: 'Zachraňte mě, nechci zemřít...' a nakonec se nad vodou ocitla jen jeho ruka a tělo bylo pod vodou.

"Pomalu mu ruka sklouzla pod hladinu a voda ho pohltila."

Náš respondent říká, že ho únosci bili.

"Na hlavu mi padaly rány pěstí. Bylo to, jako by bili zvíře." A pak strčili do vody i jeho - bez záchranné vesty. Podařilo se mu doplavat ke břehu, ale těla dalších dvou - Sidyho Keity a Didiera Martiala Kouamou Nana - byla nalezena na tureckém pobřeží.

Právníci přeživších požadují, aby řecké úřady zahájily vyšetřování dvojnásobné vraždy.

Další muž ze Somálska vyprávěl BBC, jak ho v březnu 2021 při příjezdu na ostrov Chios chytila řecká armáda, která ho poté předala řecké pobřežní stráži.

Řekl, že mu pobřežní stráž svázala ruce za zády a pak ho hodila do vody.

"Hodili mě svázaného zipem do moře. Chtěli, abych zemřel," řekl.

Řekl, že se mu podařilo přežít, když plaval na zádech, než se mu jedna ruka uvolnila. Moře však bylo rozbouřené a tři z jeho skupiny zemřeli. Náš respondent se dostal na pevninu, kde ho nakonec spatřila turecká pobřežní stráž.

Při incidentu s největšími ztrátami na životech - v září 2022 - se loď s 85 migranty dostala do potíží poblíž řeckého ostrova Rhodos, když jí vysadil motor.

Mohamed ze Sýrie nám řekl, že zavolali na pomoc řeckou pobřežní stráž - ta je naložila na člun, vrátila do tureckých vod a naložila do záchranných člunů. Mohamed říká, že vor, který on a jeho rodina dostali, neměl řádně uzavřený ventil.

"Okamžitě jsme se začali potápět, viděli to... Slyšeli nás všechny křičet, a přesto nás nechali," řekl BBC.

"První dítě, které zemřelo, byl syn mého bratrance... Pak už to šlo jedno po druhém. Další dítě, další dítě, pak zmizel sám můj bratranec. Do rána zemřelo sedm nebo osm dětí.

"Moje děti zemřely až ráno... těsně před příjezdem turecké pobřežní stráže."

Řecké zákony umožňují všem migrantům, kteří žádají o azyl, zaregistrovat svou žádost na několika ostrovech ve speciálních registračních centrech.

Naši respondenti - které jsme kontaktovali s pomocí organizace na podporu migrantů Consolidated Rescue Group - však uvedli, že byli zadrženi dříve, než se do těchto center dostali. Uvedli, že tito muži zřejmě operují v utajení - bez uniforem a často maskovaní.

Skupiny na ochranu lidských práv tvrdí, že tisíce lidí, kteří v Evropě žádají o azyl, byly nezákonně donuceny vrátit se z Řecka zpět do Turecka a bylo jim odepřeno právo požádat o azyl, které je zakotveno v mezinárodním právu a právu EU.

Rakouský aktivista Fayad Mulla nám sdělil, že v únoru loňského roku na řeckém ostrově Lesbos na vlastní kůži zjistil, jak tajné takové operace vypadají.

Když jel po tipu směrem k místu údajného nuceného návratu, zastavil ho muž v mikině s kapucí - později se ukázalo, že pracuje pro policii. Policie se podle něj následně pokusila vymazat záznam jeho zastavení z palubní kamery a obvinit ho z kladení odporu policistovi.

Nakonec nebyly podniknuty žádné další kroky.

O dva měsíce později se Mullovi podařilo na podobném místě natočit nucený návrat, který zveřejnil deník The New York Times.

Skupina, v níž byly i ženy a děti, byla vyložena ze zadní části neoznačené dodávky a napochodovala po molu na malý člun.

Poté byli přeloženi na plavidlo řecké pobřežní stráže dále od pobřeží, odvezeni na moře a poté naloženi na vor, kde byli ponecháni napospas.

Později je zachránila turecká pobřežní stráž.

Tyto záběry - které BBC ověřila - jsme ukázali Dimitrisi Baltakosovi, bývalému vedoucímu speciálních operací řecké pobřežní stráže.

Během rozhovoru odmítl spekulovat o tom, co záběry ukazují - předtím v našem rozhovoru popřel, že by řecká pobřežní stráž někdy dělala něco nezákonného. Během přestávky byl však zaznamenán, jak někomu mimo záběr říká řecky:

"Moc jsem jim toho neřekl, že? Je to přece jasné, ne? Není to jaderná fyzika. Nevím, proč to udělali za bílého dne... Je to... samozřejmě nezákonné. Je to mezinárodní zločin."


Řecké ministerstvo pro námořní záležitosti a ostrovní politiku sdělilo BBC, že záběry v současné době vyšetřuje nezávislý Národní úřad pro transparentnost.

Investigativní novinářka, s níž jsme hovořili a která působí na ostrově Samos, tvrdí, že si s příslušníkem řeckých speciálních sil začala povídat prostřednictvím seznamovací aplikace Tinder.

Když jí zavolal z místa, které označil za "válečnou loď", Romy van Baarsenová se ho zeptala na více informací o jeho práci - a co se děje, když jeho jednotky spatří loď s uprchlíky.

Odpověděl, že je "ženou zpět", a řekl, že takové rozkazy dostávají "od ministra", a dodal, že pokud se jim nepodaří loď zastavit, budou potrestáni.

Řecko vždy popíralo, že by docházelo k takzvanému "vytlačování".

Řecko je pro mnoho migrantů vstupní branou do Evropy. V loňském roce dorazilo do Evropy po moři 263 048 osob, z toho 41 561 (16 %) do Řecka. Turecko v roce 2016 podepsalo s EU dohodu o zastavení migrantů a uprchlíků překračujících hranice Řecka, ale v roce 2020 uvedlo, že ji již nemůže prosazovat.

Výsledky našeho šetření jsme předložili řecké pobřežní stráži. Ta odpověděla, že její zaměstnanci pracují "neúnavně, s maximální profesionalitou, silným smyslem pro odpovědnost a respektem k lidskému životu a základním právům", a dodala, že "plně dodržují mezinárodní závazky země".

Dodala: "Je třeba zdůraznit, že od roku 2015 do roku 2024 zachránila řecká pobřežní stráž 250 834 uprchlíků/migrantů při 6 161 incidentech na moři. Bezvadné plnění této ušlechtilé mise bylo pozitivně oceněno mezinárodním společenstvím."

Řecká pobřežní stráž byla již dříve kritizována za svou roli při největším ztroskotání lodi s migranty ve Středozemním moři za posledních deset let. Poté, co se loď Adriana potopila loni v červnu ve vymezené řecké záchranné oblasti, zahynulo více než 600 lidí.

Řečtí představitelé trvali na tom, že loď neměla potíže a byla bezpečně na cestě do Itálie, a proto se pobřežní stráž o záchranu nepokusila.