Poučení z volebního vývoje
13. 6. 2024
/
Matěj Metelec
čas čtení
4 minuty
Evropské volby nepřinesly zdaleka takový úspěch krajně-pravicových stran, jak se dalo z průzkumů očekávat. Obě frakce, do nichž patří strany krajní pravice, Evropští konzervativci a reformisté a Identita a demokracie sice posílily, ani dohromady však ne o tolik, o kolik narostl počet nezařazených poslanců. Nejvíce oslabili liberálové a zelení, naopak lidovci mírně posílili.
Ačkoli určující pro fungování Europarlamentu bude, jak se výsledky propíšou do re/formování tamních frakcí, jejich vyhodnocení se nutně odehraje v národním měřítku. Radikální gesto vyvození zodpovědnosti provedl už po zveřejnění odhadů výsledků francouzský prezident Emanuel Macron. Ten se po jednoznačném vítězství Rassemblement national, vedeném Jordanem Bardellou, rozhodl rozpustit Národní shromáždění a vyhlásit nové volby. Macron podle všeho počítá s tím, že všichni nalevo od Marine Le Pen se shromáždí v „jednotné frontě“ proti nacionalismu, jako se to stalo během posledních prezidentských voleb.
Zatím to vypadá, že francouzská levice je odhodlána tak učinit, je však otázka, co udělají francouzští voliči, z nichž mnozí jsou dlouhodobě nespokojení s Macronovými neoliberálními kroky. Sám Macron bezesporu počítá s tím, že dvoukolový většinový systém, podle něhož se volí do Národního shromáždění, a podpora levice bude jako hráz proti ovládnutí sněmovny nacionalisty stačit. Na rozuzlení tohoto dramatu si budeme muset počkat do 30. června, respektive 7. července, tedy v průběhu fotbalového Eura a před začátkem olympiády, která mnoha Pařížanům už nyní komplikuje život, protože jsou nuceni podstupovat kvůli bezpečnostním opatřením mnohá nepohodlí. Obojí se do voleb může propsat.
V Česku se tradičně na volby do Evropského parlamentu hledí jako na ty nejméně podstatné, a tak se nedá nic ani zdaleka tak radikálního očekávat. Přestože jsme byli letos svědky doposud nejvyšší volební účast, eurovolby jsou stále vnímány kdesi na škále mezi „důležité, asi jako senátní“ a „jenom zkouška na volby do poslanecké sněmovny“. Přinejmenším některé výsledky ale budou chtít od dotčených stran hlubší reflexi.
Úspěch koalice stačilo byl jedním z překvapení voleb. Otázkou je, zda se stalo nesourodé uskupení, v jehož středu stála Komunistická strana Čech a Moravy, úspěšným díky obnově důvěry voličů v autenticky protestní charakter českomoravských komunistů, nebo spíš díky tomu, že před nimi byla značka „rodné strany“ schovaná. V prvním případě by to byla potenciální počátek renesance, byť opět čistě na bázi strany-sběratelky protestních hlasů. V tom druhém by se jednalo o potvrzení definitivního konce komunistického hnutí v českých zemích, které se po více než století existence rozpouští v amalgámu krajně-pravicových proklamací.
Pro koalici Motoristů a Přísahy se rovněž jednalo o nečekaný úspěch, který nepochybně musel působit jako náplast na rány způsobené neúměrným očekáváním a mizernými výsledky z parlamentních voleb v roce 2021. Otázka, která před oběma uskupeními stojí, zni: bylo to jen díky narcistické neodolatelnosti charismatu Filipa Turka? Internet je sice nepochybně podivuhodné místo, nelze ovšem realisticky čekat, že Motoristé a Přísaha pro každé z nadcházejících voleb dokážou vyčarovat srovnatelnou online celebritu, která jim zaručí třetí místo v pořadí, jako se to povedlo tentokrát.
Naopak pro Piráty jsou to už čtvrté volby s mizerným výsledkem v řadě. V roce 2021 se ještě mohli utěšovat tím, že pouhé čtyři poslanecké mandáty oproti třiatřiceti, které získaly jejich koaliční spojenci Starostové a nezávislí, způsobilo masové kroužkování voličů STANu. U voleb do obecních zastupitelstev a části Senátu už podobnou útěchu neměli, a nynější pád ze tří mandátů a 14 procent na mandát jeden a 6,2 procent hlasů, by měli brát jako definitivní budíček z růžového snu o popelce, která se z protestní strany pro mladé a neklidné stala důstojnou stranou vládní. Zatím se totiž zdá, že se nebezpečně přibližují osudu Strany Zelených, která se ze svého angažmá v Topolánkově vládě dodnes nevzpamatovala.
V září nás čekají volby do krajských zastupitelstev a Senátu, které dost možná zodpoví některé z naznačených otazníků. Do té doby mají dotyčné strany hledat cesty, aby pro ně ty odpovědi vyzněly
3111
Diskuse