Evropský soudní dvůr uložil Maďarsku pokutu 1 milion eur denně, dokud nebude dodržovat zákony EU o uprchlících

14. 6. 2024

 

Pokuta byla vyšší, než požadovala Evropská komise, výkonný orgán EU, který Maďarsko žaloval u lucemburského soudu. Soudci rovněž zjistili "přitěžující okolnosti", včetně opakovaného jednání, které přispělo k přísnosti pokuty.

Maďarský premiér Viktor Orbán v reakci na rozsudek označil rozhodnutí soudu za "pobuřující a nepřijatelné" a dodal: "Zdá se, že nelegální migranti jsou pro bruselské byrokraty důležitější než vlastní evropští občané."

Soudní rozhodnutí přichází necelé tři týdny před tím, než maďarská vláda převezme rotující předsednictví Rady ministrů EU. Zdůrazňuje hlubokou výzvu, kterou pro blok představují nacionalističtí vůdci vystupující proti EU v době, kdy krajně pravicové síly dosáhly úspěchů v evropských volbách ve Francii, Německu a Rakousku a očekává se, že vstoupí do vlády v Nizozemsku.

Rozsudek se týká rozhodnutí z roku 2020, podle něhož Maďarsko porušilo migrační právo EU tím, že mnoha způsoby omezilo práva uprchlíků a migrantů žádat o azyl, včetně zadržování žadatelů o azyl v tranzitních táborech v Röszke a Tompa na hranicích se Srbskem.

Maďarsko kontejnerové tábory uzavřelo a tvrdilo, že rozhodnutí soudu dodrželo. V roce 2020 přijalo zákon, podle kterého musí žadatelé o azyl před vstupem do země učinit "prohlášení o úmyslu" na maďarském velvyslanectví v zemi mimo EU.

V důsledku toho nemůže v Maďarsku o azyl požádat téměř nikdo: v roce 2023 úřady obdržely pouze 30 žádostí. Pro srovnání, Kypr s desetkrát menším počtem obyvatel obdržel v tomto roce podle Agentury EU pro azyl 12 000 žádostí.

Ve svém posledním rozhodnutí soud uvedl, že maďarský zákon o migraci z roku 2020 porušuje azylové právo EU a základní ženevské úmluvy, které zaručují práva uprchlíků, včetně nevracení do nebezpečí.

Soud identifikoval další způsoby, jakými Maďarsko nedodrželo právo EU: "nezákonné vyhoštění" osob, kterým byl odmítnut azyl, bez dodržení záruk, a také neumožnění lidem, kterým bylo odmítnuto právo na azyl, zůstat v Maďarsku až do odvolání.

Soud dospěl k závěru, že nedodržování práva EU ze strany Maďarska "obzvláště závažným způsobem narušuje" práva státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti, neboť jim znemožňuje podat žádost na hranicích.

Soudci rovněž kritizovali rozhodnutí Maďarska, že se nebude řídit rozhodnutím z roku 2020, dokud neobdrží verdikt svého národního ústavního soudu, což je hluboké zpochybnění nadřazenosti práva EU, s nímž Budapešť souhlasila při vstupu do bloku.

Postup Maďarska měl podle soudu za následek přenesení odpovědnosti a finančních nákladů na vyřizování žádostí o azyl na ostatní členské státy EU. Maďarsko tak "vážně narušuje zásadu solidarity a spravedlivého sdílení odpovědnosti", uvedl soud.

Odkaz na "bezprecedentní" porušení práva EU je chápán jako důsledek neústupného odmítání Maďarska změnit svou politiku po vydání rozhodnutí z roku 2020 a odráží se v pokutě.