Masakr v uprchlickém táboře Nusajrát ukazuje, jak Izrael a Západ dehumanizují palestinské životy
13. 6. 2024
V sobotu 8. června ráno provedla izraelská koloniální armáda v centrálním governorátu pásma Gazy strašlivé masakry, při nichž zahynulo nejméně 274 palestinských civilistů, včetně žen, dětí a mužů. O několik hodin později IDF oznámily, že tyto masakry byly zástěrkou pro osvobození čtyř izraelských zajatců v táboře Nusajrát.
V době masakru jsem byl na návštěvě centrálního guvernorátu a všude jsem slyšel izraelské bombardování. Stíhačky F-16, vrtulníky Apač, dělostřelectvo a válečné lodě nevybíravě bombardovaly a ostřelovaly shromážděné civilisty. Lidé prchali všemi směry a nevěděli, kam utéct, protože v Gaze není žádné místo bezpečné, píše na webu commondreams.org Ahmed Abu Artema.
Věří ta část světa, která podporuje sionistický koloniální režim, skutečně v lidskou rovnost? Myslí si, že životy 40 000 Palestinců se rovnají životům 120 izraelských rukojmích?
Mnozí z těch, kteří se v té chvíli nacházeli v centrálním guvernorátu, nedávno uprchli z Rafáhu.
Pokud jde o severní Gazu, nikdo z vysídlených se nesměl vrátit. Od začátku války ji okupační armáda oddělila od centrální oblasti a v koridoru Netzarim - který protíná Gazu - byly posádky tanků připraveny zabít každého, kdo se pokusí o návrat.
Nejvýznamnějším zjištěním o tomto masakru je, že k němu nevedla žádná operační nutnost. Okupační armáda mohla zajatce osvobodit s mnohem menším počtem palestinských obětí, přičemž platí základní zásada, že zabití byť jen jednoho civilisty je zločin, který vyžaduje odpovědnost.
Hromadné civilní oběti
To, že izraelská armáda záměrně způsobila masové civilní oběti, podepírá skutečnost, že neúnavné izraelské bombardování bylo zaměřeno na rozsáhlou oblast a místa daleko od místa operace.
Masakry byly spáchány například ve městě Deir al-Balah vzdáleném asi 10 kilometrů, zatímco operace probíhala v táboře Nusajrát. Toto nadměrné zabíjení civilistů bez jakékoliv „operační potřeby“ má jediné vysvětlení: koloniální stát využívá každé příležitosti k prolití krve co největšího počtu Palestinců.
Zabití každého dalšího Palestince považuje za zisk, neboť jeho projekt je v zásadě založen na myšlence etnických čistek. Chce Palestincům vštípit do vědomí, že cena za jakýkoli pokus o vzpouru proti koloniálnímu projektu bude vysoká.
Izrael není sám, kdo dehumanizuje palestinské životy. Vlády spřátelené s tímto koloniálním státem, především americká administrativa, přijímají rétoriku, která legitimizuje genocidní zločiny páchané tímto koloniálním státem.
Od začátku této genocidní války západní představitelé vyzývají k propuštění izraelských rukojmích, čímž naznačují, že jediným problémem v Gaze je zadržování rukojmích.
Mezitím, co pokračují výzvy k propuštění asi 120 izraelských rukojmích a zajatců z Gazy, Izrael za osm měsíců zabil téměř 40 000 Palestinců, z nichž drtivá většina jsou civilisté, včetně asi 15 000 palestinských dětí.
Stoupenci rasistického koloniálního projektu věří v hierarchii lidských hodnot, kde jsou občané koloniálního státu považováni za hodnotnější a zasluhující si vést důstojný život, a nikoli Palestinci.
Ošklivé dědictví
Na začátku této války označil ministr obrany rasistického koloniálního státu Joav Gallant Palestince za „lidská zvířata“.
Jde o nejupřímnější vyjádření sionistického pohledu na palestinský lid. Veškerá genocidní politika Izraele před 7. říjnem i po něm potvrzuje, že Palestince nepovažuje za lidi, kteří si zaslouží život, ale za hrozbu, kterou je třeba zlikvidovat.
Izrael je připomínkou tohoto ošklivého dědictví západního koloniálního projektu.
Historie nám pomáhá pochopit současnost. Sionistický pohled, který Palestince mentálně zbavuje lidskosti jako předehra k jejich fyzické likvidaci, je pokračováním koloniálního pohledu na podrobené národy.
Z dějin západního kolonialismu víme, jak evropští nájezdníci vyhladili desítky milionů původních obyvatel Ameriky a zabili další desítky milionů Afričanů, když je v lodích přiváželi přes oceán.
Ti, kteří přežili, byli zotročeni. Víme také, jak koloniální mocnosti vyhubily desítky milionů lidí v Africe a Asii a jak během koloniální éry uloupily jejich bohatství.
Izrael je připomínkou tohoto ošklivého dědictví západního koloniálního projektu. Žádný stát ani politik nemůže tvrdit, že věří v lidské hodnoty, a zároveň podporovat tento genocidní koloniální stát.
Víra v zásady rovnosti, spravedlnosti a důstojnosti všech lidí nutně vyžaduje postavit se proti tomuto ošklivému koloniálnímu systému a bojovat za svět, který věří v právo na život a důstojnost každé lidské bytosti bez ohledu na rasu, náboženství nebo barvu pleti.
Celý text v anglickém originále ZDE
Diskuse