Jak si malinkatí mohou na chvíli připadat jako velcí

29. 1. 2026 / David Marenčák

Masmédiální vodnaté hlavy si otírají své špinavé mlaskavé papuly o protesty v Iránu a každý instantní expert na sociálních sítích také. Veledůležitě se přeme o to, jaké má kdo z protestujících motivy, jakou roli v tom hrají sankce USA/západu, tlaky Izraele a Mossadu, jestli podporou toho či onoho někomu upíráme „agency“ a jiné pohodlné teoretizování z tepla salónku. 

V rámci hlavněproudých propagand je aktuální nejhorší říše zla Schrödingerovo Rusko, které jednak může za vše špatné u nás i ve světě, v kapse má americkou vládu, prezidenta a vlastně kohokoli, koho si usmyslí, každým dnem bude dobývat Berlín a zároveň je týden do bankrotu, kolapsu, rozpadu a už už skoro úplně vyhnané z Ukrajiny. Jenže ve většině pojmenovatelných parametrů autoritářství, imperialismu, potlačování opozice a násilí na disentu, policejní brutality, korupce, nepotismu atd. daleko daleko za největším planetárním démonem, který stále ještě má kvalitní PR světového ochránce a ručitele jediných pravých správných a nejlepších hodnot. Rusko nehraje ani druhé housle, ani třetí, spíš tak desáté oproti impériu zla USA a jeho vazalech, známých také jako tzv. Západ. A přitom si řádně a poslušně spropagandizovaní evropští lidé murikkkánské říše nejsou sto většinově ani připustit, že by jejich státy nebo stát vůdcovský dělal cokoli špatně. Masy liberálů stále jako „hurvínci“ věří tomu, že s odchodem Trumpa, jako kořenem všeho zla, se budou moci vrátit ke své pohodlné iluzi o svobodném a demokratickém Západě.

Zde v kocourkově si dále rádi cintáme pentli a moralizujeme Čínu kvůli Tibetu, Taiwanu, Ujgurům. Pomalu každé zemi máme co vytknout – Polsku „katolibán“, potraty a perzekuce LGBTQ+, totéž Maďarsku, do Slovenska se mikropenisní mindrák obouvá kvůli údajně proruskému Ficovi, Norsku radíme, jak má fungovat jejich sociálka (viz absurdní kauza Michalákové a Barnevernet) a takhle by se asi dalo pokračovat dlouho. Na jednostranném plochém ahistorickém a zcela v souladu s imperiální zahraniční politikou prolhaném hanění Kuby či Severní Koreje si zde lze vybudovat celkem slušnou kariéru (čímž rozhodně netvrdím, že u nich není co kritizovat a zejména korejská orientální despocie je strašlivý režim). 

Není asi potřeba zvláště zdůrazňovat, jak ve všech případech máme sami břevna v očích a je vskutku na místě se ptát, kde bereme tu drzost pindat cizím zemím do jejich pojetí a naplňování lidských práv, když sami:*podporujeme genocidu, *podporujeme válku a zbrojení*, podporujeme a využíváme otrockou práci, *k imigrantům se chováme jako k lidem druhé kategorie a především nevolníkům, *jsme rasističtí, xenofobní, islamofobní, rusofobní a vůbec pěstujeme nenávist ke všemu, včetně našich vlastních dětí, které bychom nejraději vyloučili z restaurací, ulic a vůbec veřejného života. Utěšeně nám rostou počty lidí bez domova a bezdomovím ohrožené. Leta letoucí si tu vědomě a záměrně pěstujeme soukromou exekutorskou mafii, lichvu (v podobě z řetězu utržených tzv. nebankovních společností), které parazitují na slabších za pohrdlivého přihlížení většiny, která straní pachatelům a šlape po obětech. Celá společnost je hysterická z uprchlíků – část ze všech, další část z těch nebílých a nekřesťanských.

Naše nesnášenlivost jinakosti a naopak vyžadování stejnosti a konformity je tak vybičovaná, že ani u takové banality, jako je nepoužívání samoobslužných pokladen prostě pro jednou nemůžeme být tolerantní, velkorysí a trochu nad věcí. Ne, musíme ty druhé zasypat sprostotou, odsudky, urážkami a vesele vymýšlet, jak je co nejvíce ponížit, zostudit a vyobcovat z tzv. lepší a slušné společnosti. Dlouhé roky tu systém sází drakonické tresty za pár kytek konopí na masti nebo na vlastní medicínské či rekreační použití, zatímco za zabití dítěte, jejich týrání, za znásilnění dáváme podmínky nebo směšné pár leté tresty. Sečteno a podtrženo – vandrujeme do každého okolo, do každého, na koho nám ukáže prst strejca Sama, ale sami tady máme slušný bordel a nikdo se moc nemá k jeho úklidu. Kdejaký hukál (hubou kácí lesy) tu získává slávu čistě virtuálními pseoudobitvami s nepřáteli, na které nemá sebemenší vliv nebo páky, ale který jej také nemůže nikterak ohrozit.

Zbývá jen pár let, aby v naší zemi byl reálný kapitalismus stejně a déle, než předchozí reálný socialismus, ale přesto každé předvolby duní antikomunismus boje s dávno mrtvým nepřítelem. Tento čacký boj s mrtvolou jsme loni završili zákazem symbolů komunismu a opět ahistoricky a stupidně jsme k nim dali rovnítko s těmi nacistickými. A protože naší zdánlivě svobodně zvolení místodržící přes všechen ten lomoz okolo nakonec vždy poslušně skloní hřbet před EU/USA, dělá ČR jen kopírku poturčeneckou horší turka imperiální politiky, kdy čivavsky poštěkáváme určeným směrem na nepřátele říše, můžeme klidně zamini zrušit a ušetřený peníz dát třeba na obědy pro děti, vědu, učitelům, nebo na libovolné zametání před vlastním prahem.

A když jsme u těch úspor, mohli bychom kliďánko zrušit i celou slavnou rozhlasovou a televizní veřejnoprávnost a ulevit občanům od té „koncesionářské“ pseudo-daně. Nebo alespoň její publicistickou a zpravodajskou část a kulturně uměleckou zcela oddělit. Veřejnoprávnost se totiž dávno plíživě stala čelní hlásnou troubou neoliberálních a oligarších politik, v případě světových událostí stenografiátem impéria a jeho projektů a to si klidně oligarchie (dříve známá jako kapitalisté) může platit ze svého na plno.

Smějeme se až se za břicho popadáme, jakou lacinou a stupidní mají propagandu v Rusku, Číně, Severné Koreji, ale přitom zde není mainstream elitářů ochoten připustit, že v rozpadající se neokolonii se většině lidí nežije dobře. Nejsou ani uprostřed multikrize, raketové inflace, nedostupnosti a předraženosti bydlení, přepálených cen za energie, vodu a celé dlouhé řady do očí bijící problémů opustit průhledně prolhané narativy o nejlepším z možných světů a jak se všichni bez výjimek máme skvěle, blahobytně, jako prasata v žitě a nikdy v historii jsme nebyli bohatší.

Co pak komu chtějí radit nebo kritizovat, dětinsky u toho žvatlat o kritickém myšlení, nutnosti vzdělávání a cenzurním boji proti dezinformacím?