30. 1. 2026
Podle výpočtů společnosti Import Genius od začátku války Peking předal Moskvě různé vybavení a komponenty pro výrobu zbraní v hodnotě 10,3 miliardy dolarů, přičemž tato částka zahrnuje dodávky obráběcích strojů v hodnotě 3,1 miliardy dolarů, mikročipů a paměťových karet v hodnotě 4,9 miliardy dolarů, stejně jako piezoelektrické krystaly používané v radarech a systémech elektronického boje (EW) a puškohledy, které lze namontovat na zbraně. Kromě toho Čína poslala do Ruska klíčové testovací přístroje – multimetry a osciloskopy, které slouží k testování účinnosti a výkonu zbraní a mikroelektroniky.
V posledních letech se Rusko stalo mnohem závislejším na Číně, tvrdí Gary Somerville, hlavní analytik v Open Source Centre. Podle Nicka Reynoldse, výzkumníka z Britského královského institutu pro obranná studia (RUSI), jsou dovozy z Číny pro Rusko velmi důležité, protože vybavení v mnoha ruských továrnách je zastaralé a neumožňuje rychlou a kvalitní výrobu letadel a dalšího vojenského vybavení.
"Nejzranitelnější oblastí Ruska je výroba přesných obráběcích strojů," řekl Michael Kofman, hlavní vědecký pracovník Carnegie Endowment. Podle něj by bez čínských dodávek bylo pro Rusko velmi obtížné pokračovat ve válce s Ukrajinou.
Ruská armáda poprvé použila raketu Orešnik k útoku na Ukrajinu v listopadu 2024. Druhý úder byl zasazen 9. ledna tohoto roku zařízení ve lvovské oblasti. Minulý podzim ukrajinská rozvědka napočítala až pět takových raket připravených k odpálení. Současně Ministerstvo obrany Ruské federace oznámilo rozmístění raketového systému v Bělorusku.
Pentagon uvedl, že Orešnik je upravená verze mezikontinentální balistické rakety RS-26 Rubež, testovaná již v roce 2011. Britské ministerstvo obrany sdílelo stejný názor a poukazovalo na omezený počet takových raket v Rusku.
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse