Jak se společnosti Meta nepodařilo ovlivnit porotu tím, že obviňovala oběť v přelomovém soudním řízení o závislosti na sociálních médiích

30. 3. 2026

 

V soudní zprávě podané před zahájením procesu citovali právníci společnosti Meta úryvky z textových zpráv KGM z období jejího dospívání, osobních zápisků a příspěvků na sociálních médiích, ve kterých si stěžovala na svou matku. Prošli terapeutické záznamy a vyzvali lékaře, aby svědčili o příkladech osobních konfliktů. Během celého řízení zasílal komunikační tým firmy Meta novinářům opakované aktualizace z procesu a citáty ze svědectví, které zdůrazňovaly její rodinné problémy. Tvrdili, že Instagram jí zdaleka neublížil, ale naopak jí poskytl užitečné útočiště před reálným světem.

Argumenty firmy Meta nenašly odezvu u porotců, kteří minulý týden rozhodli v poměru 10:2 ve prospěch žalobců a shledali, že Meta záměrně navrhla návykový produkt, který KGM zotročil a vyvolal u ní tělesnou dysmorfii a sebepoškozování. Porota jí přiznala odškodné ve výši 4,2 milionu dolarů od firmy Meta a 1,8 milionu dolarů od spoluzodpovědné YouTube v průlomovém rozhodnutí, které by mohlo vytvořit precedens pro tisíce podobných soudních řízení, která již probíhají proti firmám provozujícím sociální sítě.

Agresivní obranná strategie firmy  Meta a její následná prohra v procesu poukazují na problém technologických firem, které nyní čelí záplavě soudních řízení: rozšířenou nedůvěru vůči podnikům provozujícím sociální sítě a negativní pohled na to, jak jejich produkty ovlivňují společnost. Ve snaze přesunout pozornost na uživatele svých produktů a jejich rodiny se firmě Meta nepodařilo přesvědčit porotu, která vnímala tento podnik  jako subjekt činící úmyslná a nedbalá rozhodnutí s cílem uvěznit uživatele v potenciálně škodlivém online světě

„Chtěli jsme, aby to pocítili, chtěli jsme, aby věděli, že je to nepřijatelné,“ řekl jeden z porotců NPR po vynesení verdiktu a také pro Wall Street Journal uvedl, že výpověď generálního ředitele společnosti Meta Marka Zuckerberga v procesu působila nekonzistentně a „se nám nelíbila“.

Rodiče, kteří se zúčastnili procesu, si také všimli bezohledné obranné strategie založené na osobních útocích.

„Chci něco vzkázat nejvyšším představitelům technologických firem: přestaňte obviňovat rodiče. Je to na vás,“ řekla Julianna Arnoldová, spoluzakladatelka advokační skupiny Parents Rise!, která uvedla, že její 17letá dcera zemřela poté, co se přes Instagram seznámila s mužem, který jí dal fentanyl.

Obhajoba zaměřená na rodinné konflikty

V průběhu procesu se právníci firmy  Meta neustále snažili vykreslit většinu problémů s duševním zdravím KGM jako výsledek slovního a fyzického týrání ze strany její matky a šikany ve škole. Soudní zpráva se zaměřila na textové zprávy, ve kterých si KGM stěžovala na „toxický domov“ a říkala, že „moje máma je fakt šílená“. V komunikaci s tiskem tým pro styk s veřejností firmy Meta tyto zprávy zdůrazňoval. V jednom e-mailu mluvčí Meta také zdůraznil části výpovědi jednoho terapeuta, který uvedl, že závislost na sociálních médiích není uznávaným duševním onemocněním v příručce DSM-5 o duševních poruchách.

Psychologové nezávislost na sociálních médiích neklasifikují jako oficiální diagnózu, ale výzkumníci zdokumentovali škodlivé důsledky kompulzivního používání u mladých lidí. Samotná KGM vypověděla, že používání sociálních médií od šesti let ji uvrhlo do spirály úzkosti a nejistoty, která vedla k sebepoškozování a depresi. Ačkoli uznala, že měla s matkou obtížný vztah, popsala ji jako milující rodičku a dodnes s ní žije. Její matka byla přítomna po celou dobu soudního řízení.

KGM uvedla, že její matka „nenídokonalá, ale snažila se ze všech sil“, a dodala: „Nemyslím si, že bych to nazvala týráním nebo zanedbáváním nebo něčím podobným.“

Naproti tomu právníci žalobkyně předložili interní komunikaci zaměstnanců firmy Meta, která podle všeho dokládá, že diskutovali o návykových vlastnostech sociálních médií – v jednom případě zaměstnanec Meta řekl: „Bože můj, Instagram je droga,“ a jiný odpověděl: „Jsme v podstatě dealeři.“ Argumenty žalobce se soustředily na strukturální rozhodnutí firmy Meta, která měla podpořit zapojení uživatelů a neomezené používání jejích produktů, jako je vytvoření nekonečně posuvného feedu a automatické přehrávání videí jako výchozí nastavení.

Obhajoba firmyMeta, která jako příčinu duševního zdraví KGM označila rodičovství, vyvolala ostrou reakci zastánců rodičů, kteří hlasitě volají po přísnější regulaci velkých technologických společností. 

„Bylo to vědomé rozhodnutí, které učinili. Nebyla to náhoda a rodiče za to nemohou. Věděli o škodách. Věděli o následcích. Posoudili riziko a přesto v tom pokračovali,“ řekl Arnold na tiskové konferenci po skončení procesu.

Firmy  provozující sociální sítě čelí všeobecné nedůvěře

I když se stále více Američanů rozhoduje používat platformy sociálních sítí, drtivá většina věří, že tyto platformy mají na zemi negativní dopad – podle průzkumu Pew Research Survey provedeného loni si to myslí přibližně 64 % dospělých Američanů. Tento počet se v posledních pěti letech nemění, i když názory se v závislosti na politické příslušnosti částečně liší. Podle průzkumu Pew z roku 2024 má přibližně dvě třetiny Američanů také negativní názor na Zuckerberga osobně, včetně 26 %, kteří mají na spoluzakladatele Facebooku velmi nepříznivý názor.

Historicky existoval větší rozdíl mezi tím, jak sociální média vnímají mladí lidé, a tím, jak je vnímají starší generace a rodiče, ale i ten se v posledních letech zdá být menší. Další průzkum Pew z roku 2024 zjistil, že přibližně 48 % teenagerů tvrdí, že používání sociálních médií škodí lidem jejich věku, což je dramatický nárůst oproti situaci před pouhými dvěma lety, kdy tento názor zastávalo 32 % teenagerů.

„Tyto verdikty znamenají nepřekvapivý zlomový bod,“ řekl Mike Proulx, výzkumný ředitel ve společnosti Forrester zabývající se průzkumem trhu. „Negativní sentiment vůči sociálním médiím se budoval roky a nyní konečně vyvrcholil.“

Celková nechuť k firmám provozujícím sociální média a obavy z jejich dopadů se začaly projevovat v politikách zaměřených na tyto společnosti i v soudních sporech. Austrálie se loni stala první zemí, která zavedla celostátní zákaz sociálních médií pro děti mladší 16 let, což je politika, kterou napodobila Indonésie a kterou zvažují i další země. V návaznosti na kalifornský verdikt australské právnické firmy zkoumají, zda mohou podat vlastní žaloby proti společnostem provozujícím sociální sítě za způsobení osobní újmy.

Roky budování špatné pověsti u veřejnosti vedly společnosti provozující sociální sítě k hledání přesvědčivého argumentu, proč nenesou odpovědnost za společenské škody, a soudní řízení v Kalifornii alespoň zpočátku ukazuje, že jej dosud nenašly. Zastánci omezení velkých technologických firem na verdikt reagovali oslavami, ale také s náznakem, že cítí krev ve vodě.

„Tento proces byl důkazem toho, že pokud postavíte generální ředitele jako Marka Zuckerberga před soudce a porotu složenou z jejich vrstevníků, bezohledné pohrdání lidmi ze strany technologického průmyslu bude plně odhaleno,“ uvedla v písemném prohlášení Sacha Haworth, výkonná ředitelka neziskové advokační skupiny The Tech Oversight Project. V pozdější tiskové konferenci řekla: „Opravdu se inspirují strategií velkých tabákových společností. Obviňují oběť, obviňují rodiče, obviňují dítě, obviňují kohokoli kromě produktů, které sami navrhli.“

Zdroj v angličtině ZDE

Pozn. red. V sobotu se v rozhlase BBC v Británii vysílala telefonní diskuse, zda by měly být sociální sítě v Británii zakázány pro osoby mladší šestnácti let, jak se tomu stalo v Austrálii. Všichni posluchači volající do pořadu, až na jednu paní, kerá argumentovala že sociální sítě mohou být účinným prostředkem pro děti proti osamění, se vyslovili pro ten zákaz, často velmi razantně a přesvědčivé. Učitelé, apod.