Je to genocida novinářů

30. 3. 2026

To, co přichází, je krize všeho. A Lagardeová má pravdu. Nedokážeme si to představit, protože je to příliš velké, je tu příliš mnoho vedlejších účinků, trhy a tím pádem i zpravodajský cyklus předstírají, že se to neděje, a my pokračujeme v životě v hýčkané nevědomosti, že impulzivní, imperialistický, iracionální a nelegální válečný akt ze strany (bývalé?) světové supervelmoci není náš problém.

Ale zničení energetické infrastruktury v Perském zálivu nelze vyřešit přes noc. Už teď se nacházíme v informační krizi, krizi demokracie a v celosvětovém populistickém povstání. K tomu všemu teď přidejte globální ekonomický šok – podle Mezinárodní energetické agentury ten největší v historii. Uvedu jen jeden příklad jedné z řady událostí: boom umělé inteligence závisí na čipech, které závisí na heliu, a třetina světových zásob z Kataru byla právě odříznuta.

A zatímco by si mnoho lidí přálo, aby podnik Sam Altmana zkrachoval, pravděpodobně by s sebou strhl i globální ekonomiku (a vaši penzi).

Kdo ví, jak nebo kde to všechno skončí.  Írán je ovládán skutečně hrozným režimem, ale je to také obrovská země s 92 miliony obyvatel, z nichž mnozí jsou vysoce vzdělaní, a toto je světová třída memetické války ze strany sofistikovaného protivníka, kterého Donald Trump systematicky a katastrofálně podcenil.

Nejprve si přišli pro novináře…

V pátek jsem zveřejnila dlouhý příspěvek o globálním útoku na zpravodajství a oligarchickém ovládnutí zpravodajských organizací. A rozhodla jsem se dnes napsat znovu, protože Izrael zacílil a zabil další tři novináře, tentokrát v Libanonu, čímž se počet těch, které zabil v Gaze, zvýšil na nejméně 260.

Na novinářích v ostatním světě leží morální odpovědnost ozvat se na obranu zabitých novinářů, zejména když jsou, jako v tomto případě, zabiti právě proto, že jsou novináři.

Není to ani „tvrzení“, když to říkám. IDF to přiznala, podrobnosti níže. Zabíjení novinářů v konfliktní zóně je válečný zločin. Ale hranice, kde válečné zločiny v sérii nelegálních válek začínají a končí, už není hranicí, ale spíše čmáranicí pastelkou po zdi od neovladatelného batolete. A nedostatek pobouření nad systematickým útočením na novináře v Gaze a nyní v Libanonu je tím psem, který neštěkal.

Stejně jako popíráme zpětný ráz, který se na nás řítí z rozvíjející se katastrofy na Blízkém východě, nechápeme, jak se beztrestnost, s níž Izrael vraždí novináře, dotkne i nás. Trump a Netanjahu hrají eskalující hru na nervy, posouvají hranice toho, co je možné, co je normální, co akceptujeme. Proto jsme tady. A u nich to nikdy nekončí, tyto nové normy se šíří, stejně jako virus covid, ke všem ostatním potenciálním demagogům po celém světě.

Amerika je již ve fázi zatýkání novinářů. Izrael nebyl za systematické útoky a vraždy novinářů nijak volán k odpovědnosti. Ze strany izraelských spojenců, včetně Británie, se o těchto nejnovějších vraždách neozvalo ani slovo.

Ali Shoeib, reportér, který tři desetiletí pracoval pro Al-Manar a je v Libanonu známou tváří, cestoval v autě s další reportérkou Al Mayadeen, Fatimou Ftouni, a jejím bratrem, kameramanem Mohamedem Ftounim. Čtyři rakety zasáhly jejich auto na dálnici poblíž města Jezzine. Z trosek byly vytaženy ohořelé novinářské vesty.

Al-Manar je médium spojené s Hizballáhem, ale o Hizballáhu je třeba vědět, že je to jak milice podporovaná Íránem, tak jeden z hlavních zdrojů sociálních služeb pro chudé šíitské obyvatelstvo. Prezident Joseph Aoun, křesťan a ostrý kritik všeho, co souvisí s Hizballáhem, jednoznačně označil novináře za civilisty a jejich zabití za „flagrantní zločin, který porušuje všechny normy a smlouvy, na jejichž základě se novinářům v válkách dostává mezinárodní ochrany.“

IDF zabití přiznala a ospravedlnila. Shoeiba označila za „teroristu“, který „po léta působil pod rouškou novináře“. BBC uvedla: „IDF nepředložila žádné důkazy na podporu svého tvrzení, že Shoeib zastával vojenskou funkci. K úmrtí Fatimy a Mohameda Ftouniho se nevyjádřila.“

IDF však poskytla vizuální důkaz. Tento příspěvek na X, který ukazoval Shoeiba v vojenské uniformě.

Nechám Fox News, aby převzala příběh o tom, co se stalo dál. Její korespondent se zeptal tiskového oddělení IDF, kde byla pořízena fotografie Shoeiba v uniformě.

Ve své reportáži uvedl jejich odpověď:

„Na dotaz Fox News ohledně původu fotografie mluvčí IDF řekl: ‚Bohužel neexistuje žádná skutečná fotografie, byla vytvořena ve Photoshopu.‘“

„Nárazníková zóna“

Přečtěte si jakékoli britské nebo americké noviny a nikdy byste nepoznali, že v Libanonu probíhá válka. Nevěděli byste, že jeden národní stát zahájil pozemní invazi do jiného národního státu. Že obsadil rozsáhlou část země a vyhnal více než milion lidí z jejich domovů.

Slova mají význam a slova, která jsem viděla k popisu toho, co se děje v Libanonu, jsou falešná a nesprávná. Je to „pozemní kampaň“ stejným způsobem, jakým je ruská invaze na Ukrajinu „pozemní kampaní“. Je to „nárazníková zóna“ stejným způsobem, jakým je ruské dobytí Doněcku a Mariupolu „nárazníkovou zónou“. Tento jazyk nepoužíváme k popisu Putinovy války teroru proti Ukrajině, tak proč je přijatelné, aby ho noviny používaly v případě Libanonu?

Izraelská terminologie pro tuto válku dominovala tomu omezenému zpravodajství, které se objevilo. Ačkoli se většinou nedostala ani na titulní stránky NY Times, Washington Postu, Guardianu a BBC.

Pro osvěžení paměti ohledně časové osy: Izrael zaútočil na Írán. O několik dní později íránští spojenci, libanonský Hizballáh, zaútočili zpět. Izrael poté začal bombardovat Bejrút, shazoval zakázaný bílý fosfor na jižní Libanon, vyhnal celé obyvatelstvo této oblasti z domovů a vyhodil do vzduchu mosty.

Minulý týden vydala agentura AP, která dodává zprávy a reportáže většině mezinárodních redakcí, toto prohlášení:

„Associated Press nyní označuje izraelské vojenské akce v jižním Libanonu za invazi.

Izrael přesunul přes hranici do Libanonu tisíce vojáků a izraelské síly a militanti Hizballáhu podporovaní Íránem bojují na zemi již nejméně tři týdny.“

Doufám, že to něco změní.