Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

ČR: Nesmyslná zákopová válka

30. 3. 2026 / Matěj Metelec

čas čtení 4 minuty

Debaty o hale, jež v Pardubicích lehla popelem, protože se v ní údajně vyráběly zbraně pro Izrael (které se tam ovšem podle všeho, hlavně ovšem úrovně zabezpečení, která neodpovídala zbrojní výrobě, díky čemuž mohla hala vůbec shořet), připomínají zákopovou válku.

Na jedné straně se z útoku stal klacek nejen na propalestinské hnutí, ale zcela absurdním způsobem na kohokoli, koho je možné uvést s podezřelými do spojení přes jakkoli chatrné (či několikanásobné) oslí můstky.

Že k podobnému honu na čarodějnice sklouzne tak toxické prostředí, jakým je český Twitter (jehož kolektivní inteligence je rovna nejnižšímu společnému jmenovateli) není žádné překvapení, když se o to pokoušejí vládní politici, je to na pováženou, a ozvat by se proti měl každý, kdo není nadšenec do davu s vidlemi a pochodněmi.

Z druhé strany mi zase ty debaty připomínají Freudův vtip o zapůjčeném hrnci: Jeden muž si od svého souseda půjčil hrnec. Když ho vracel, soused zjistil, že je hrnec prasklý. Soused si stěžuje: „Vždyť jsi mi ten hrnec vrátil prasklý!“ Muž odpoví: „Za prvé jsem si ten hrnec vůbec nepůjčil. Za druhé byl prasklý už, když jsem si ho bral. A za třetí jsem ti ho vrátil v naprostém pořádku.“

Když se připomíná akce Fénix, často se zapomíná nejen na činnost tzv. Sítě revolučních buněk, ale rovněž na to, že český pokus o monstrproces anarchistickými teroristy sice odstartovala policejní provokace, ale nikdy by k němu nedošlo, kdyby si onen údajný terorista číslo jedna nerozhodl v návalu absurdní a zaslepené pýchy, na tu provokaci přistoupit, a hrát s policejními agenty hru, která měla vyústit - čert ví, v co vlastně.

Čímž se dostávám ke skutečnosti, že vcelku podobně jako před lety vyjádřením a článkům často chybí konfrontace s českým právním řádem - jedna věc je totiž snaha adekvátně popsat nějaký fenomén, třeba s přihlédnutím k historii, filosofii, politologii či politice a jiná právní klasifikace konkrétního přestoupení zákona.

A tak třeba tvrzení, že v Pardubicích nešlo o terorismus, nýbrž o sabotáž není z hlediska českého práva žádná výhra, protože sabotáž spadá do stejné kategorie, konkrétní je Hlava IX, díl 1, Zákon č. 40/2009 Sb. Zločin žhářství český trestní zákoník už dlouho nezná, žhářské útoky spadají pod jiné paragrafy - poškozování cizí věci nebo obecné ohrožení, jak byl v roce 2015 mimochodem vyšetřován útok molotovy na dům tehdejšího ministra obrany Martina Stropnického.

Já jsem se na dotyčné paragrafy podíval. Nejsem právník, takže mě prosím berte s rezervou, ale pokud dobře rozumím dotyčné legislativě, bude mít státní zastupitelství problém dokázat, že se v případě pardubické haly jednalo o terorismus ve smyslu českého práva.

V § 311 se totiž praví:

"(1) Kdo v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky, narušit nebo zničit základní politickou, hospodářskou nebo sociální strukturu České republiky nebo mezinárodní organizace, závažným způsobem zastrašit obyvatelstvo nebo protiprávně přinutit vládu nebo jiný orgán veřejné moci nebo mezinárodní organizaci, aby něco konala, opominula nebo trpěla,"

pokud tomu dobře rozumím, pokud podobná aktivita míří na soukromé firmy (a ani jedno z komuniké Earthquake Faction se neobrací explicitně k ke státu ani mezinárodním institucím), neměla by být naplněna skutková podstata terorismu (jakkoli je podle mě oprávněné tvrdit, že když odhlédneme od českého práva, můžeme o teroristickém charakteru takových akcí uvažovat).

K politickému smyslu celé akce, při které podle všeho shořela i firmou Elbit provozovaná civilní výroba (v tomto směru je podivování se Earthquake nad tím, "jaká „bezpečnostní“ firma nemá ani alarm?" příznačné) zase příště. Za pohyb mezi jasně vymezenými zákopy se omlouvám.

Česká politická scéna