48,63 procent ku 51,36 procentům

27. 1. 2018 / Jan Čulík

čas čtení 8 minut

Volební výsledky českých prezidentských voleb ukázaly naprosté rozdělení české společnosti. Nebylo by bývalo radno jásat ani nad případným vítězstvím Jiřího Drahoše, protože co si počít s národem, který je - často docela nenávistně a zcela nesmyslně - rozdělen opravdu půl na půl? Uznávám, že velká část voličů Jiřího Drahoše nenávistná není, ale přesto existuje určitá část občanů,  která otevřeně vyjadřovala a vyjadřuje pohrdání nad "sockami" a "primitivy", "iracionálními" voliči vulgárního, nenávistného a prolhaného  Miloše Zemana, což samozřejmě vedlo k tomu, že se - také nenávistně - velká část voličů Miloše Zemana vydala u volebních uren ukázat těm "prozápadním elitám" co proto. Ať by vyhrál Zeman nebo Drahoš, polovina národa by prohrála. To není dobré.



Miloš Zeman je na sklonku své politické kariéry skutečně odporným, vulgárním, nenávistným, prolhaným a vysoce manipulativním jedincem, jehož zajímá pouze jeho vlastní ješitnost a větší sláva na úkor prospěchu společnosti a jejích řadových občanů. Stal se neskrupulózním, vysoce efektivním manipulátorem, kterému při jeho inteligenci rychle došlo, že bude-li parazitovat na frustraci části společnosti a bude-li tuto frustraci cíleně vyvolávat a intenzivně vytvářet ve společnosti dosud neexistující obavy a strachy (viz jeho dnešní, čistě strategická nenávist vůči muslimům, navzdory tomu, že před více než 15 lety jeho vláda přijala do ČR desítky tisíc muslimských uprchlíků, bez jakýchkoliv problémů, Zeman to samozřejmě ví), povede to k masivnímu politickému úspěchu a k potvrzení jeho úřadu a moci.

Jenže uchvácení moci na základě hrubě manipulativních, populistických praktik, kdy nezkušeným, často nevzdělaným, chudým, a zuboženým lidem vytvořím obraz nepřítele a rozdělím společnost na dva nenávistné tábory - taková praxe zaslouží jen pohrdání.

Nemám žádné iluze o Drahošovi - už v televizních debatách se prokázal jako možná slušný člověk, ale jako zcela neschopný politik - scéna v televizní debatě, kdy se předháněl se Zemanem o tom, kdo z nich je více protiuprchlický, byla naprosto ostudná. Možná, že kdyby Drahoš býval zvítězil, postupem času by se mu podařilo odstranit nenávistné rozdělení českého národa - není jasné jak by to dopadlo.

Prezidentská volba roku 2018 však ukázala na jednu velmi důležitou věc. Nejméně polovina občanů české společnosti je svou dnešní existencí natolik frustrována, že je ochotná naslouchat lžím a manipulaci Miloše Zemana a podpořit ho, jen aby udělala těm takzvaným elitám, které na ně kašlou, vzdorně vulgární gesto. To, že je to zároveň poškodí, jim nevadí, pokud mohou vyjádřit svůj uměle vyvolaný vztek.

Tento obrovský potenciál zneužití hluboce frustrované společnosti je velmi závažný problém a může vést národy, které to dnes postihuje, do hlubokého ekonomického úpadku a do autoritářského režimu fungujícího za bídy většiny občanů.

Podobně frustrovaní, především starší a nevzdělaní občané, hlasovali v Británii pro brexit, shodou okolností skoro úplně stejným poměrem, jakým skončilo druhé kolo českých prezidentských voleb. V Británii se ovšem situace v posledních měsících přece jen začíná měnit a pomalu sice, ale trvale roste poměr lidí, kteří brexit odmítají a chtějí nové referendum. Proti brexitu zuřivě vystupují především příslušníci mladé britské generace. Zdá se mi, že britská společnost je vůči brexitu - a americká vůči Trumpovi - o hodně víc imunní, prostě je tam mnoho lidí, kteří se nedají zblbnout tak, jak se dá zblbnout demagogií tolik lidí v křehké postkomunistické české společnosti. Velký problém v ČR je otřesná úroveň většiny sdělovacích prostředků,  k čemuž nyní přispívají i parazitické servery a lživé a nenávistné stránky na sociálních sítích.

Zdá se, že v ČR není společnost prozemanovsky a protizemanovsky rozdělena podle věku tak úporně, jako je tomu v otázce brexitu v Británii. V ČR jde o rozdělení spíše podle regionů a podle vzdělání.

Nicméně prezidentské volby poukázaly na neobyčejně nebezpečný trend: existuje-li ve společnosti skupina občanů, kteří jsou natolik frustrovaní, ať už v důsledku jejich reálné situace, nebo protože tato frustrace v nich byla uměle vyvolána, je velmi lehké je emocionálně zmanipulovat tak, aby hlasovali drsně proti vlastním zájmům. (Snažil jsem se před dvěma dny vysvětlit reportéru z amerického deníku Wall Street Journal, co způsobuje, že jsou čeští občané frustrovaní - nedokázal tomu v důsledku úspěchů českého hospodářství, rozvíjejícího se snad nejrychleji v Evropě, vůbec uvěřit.)

Naštěstí prezidentská volba se týká drtivou většinou jen ceremoniálního úřadu, takže je daleko méně významná než například  volby do Parlamentu ČR. Je samozřejmě pravda, že Zemanovo znovuzvolení bude znamenat tandem s Andrejem Babišem a pravděpodobně i s nativistickou, fašizující částí české sociální demokracie, a Zemanovými veřejnými výroky, legitimizovanými pro velkou část obyvatelstva institucí jeho - pro ně posvátného - úřadu bude dále ničen ústavní pořádek České republiky a veřejný diskurs bude postaven na lžích, iracionálně vyvolávaném strachu a na nesmyslech.

Neměli bychom ale zapomínat, bez ohledu na tom, kdo v těchto prezidentských volbách vyhrál, a ať si Zeman před smrtí dělá ještě cokoliv,  že tyto prezidentské volby byly wake-up call, měly by vést k probuzení většiny politiků.

V těchto volbách se ozval venkov, který byl zjevně třicet let zanedbáván, a vyslovil se, že třicet let "kapitalismu", který se možná jeví z Prahy některým komentátorům jako dokonalý, z jejich hlediska dokonalý není.

Rozumní politikové, kterým opravdu jde o zdárný rozvoj jejich společnosti, by měli lidem, kteří volili Miloše Zemana, naslouchat. Řešit jejich problémy a v osobních rozhovorech vyvracet jejich bludy.

Obávám se, že v českém prostředí k tomu nedojde. Jakmile se k moci jednou dostali parazitičtí politikové a parazitické politické organizace, kteří si uvědomili, že nejlehčí je neřešit skutečné problémy společnosti, ale stačí vyvolávat strach a iracionální emoce a tím se dostanou k penězům a  moci, budou to zřejmě dělat i nadále.

A frustrace občanstva nad neřešenými problémy poroste, takže bude stále lehčí vyvolávat další a další strachy a iracionální nenávisti, zatímco společenská frustrace z neřešených problémů dále poroste.

Jen se podívejte, jak je obtížné zaujmout občany jakýmkoliv závažným veřejným problémem, od šířící se robotizace, která zřejmě zlikviduje až padesát procent pracovních příležitostí v Česku, přes exekuce, postihující milion českých občanů (to dělají právě Zemanovi lidé a ti jimi nejpostiženější pro Zemana hlasovali) nebo třeba "jen" o to, že sedmdesát procent dětí, odebíraných rodičům, stát posílá do dětských domovů, protože rodiče na děti nemají peníze.  A mnoho dalšího, toho, co u lidí vyvolává frustraci a bezvýchodnost, takže se stávají obětí manipulátorů a la Zeman. Kdo by to řešil, raději budeme nenávidět neexistující uprchlíky.

0
Vytisknout
21275

Diskuse

Obsah vydání | 30. 1. 2018