Domorodci z celého světa odsoudili pokusy Brazílie zlikvidovat jejich práva v OSN

22. 9. 2019 / Fabiano Golgo



Brazílie se spikla s Ruskem ve snaze odříznout původní domorodé obyvatelstvo od debaty o jeho osudu


Brazilský prezident Jair Bolsonaro se snaží potlačit práva tradičního domorodého obyvatelstva po celém světě, včetně Skandinávců, australských domorodců a amerických indiánů. Z iniciativy Mexika a Guatemaly se od minulého týdne v OSN jedná o rezoluci na ochranu domorodých národů po celém světě. O textu té rezoluce se má hlasovat příští týden, avšak brazilská vláda dělá problémy.
 

Domorodé obyvatelstvo ve Skandinávii a v divočině v Ruské federaci bedlivě sledují pokusy o sabotáž této rezoluce, které provádí Bolsonarova vláda, a právě varovalo, že se v tomto přístupu Brazílie spikla s Kremlem, který se také staví nepřátelsky k návrhu rozšířit záruky pro domorodé obyvatelstvo. Americké organizace také upozornily, že se Brazílie stala "hlavní překážkou" podpoře práv domorodého obyvatelstva v textu rezoluce OSN.

Zásahy brazilské vlády při jednáních v OSN v minulých dnech ukazují, do jak velké míry projevují hrozby Bolsonarovy vlády ve změně dokumentů a ve vetech v této mezinárodní instituci.

Během posledních několika dní zpochybňuje brazilská vláda výrazy jichž je užito v návrhu rezoluce. V jednom odstavci rezoluce například text hovoří o tom, že vlády "musejí uznat rostoucí dopad podnebných změn na lidská práva" a "na způsob života domorodého obyvatelstva".  Brazílie označila tyto formulace za "citlivé" a upozornila, že tento největší latinskoamerický stát bude mít "výhrady" proti takové rezoluci. Brazílie také požádala o změny v textu ohledně možnosti, že by mělo domorodé obyvatelstvo dostat právo se vyjadřovat v dialogu s úřady o své budoucnosti. Brazilská vláda také zdůraznila, že nevítá návrh rozšířit mandát mezinárodního fondu, který by měl mít právo řešit problémy domorodého obyvatelstva.

Bolsonaro také kritizoval skutečnost, že text obsahuje potřebu "respektovat, podporovat a brát v úvahu" práva domorodého obyvatelstva, v souladu s pařížskou smlouvou o globálním oteplování. Další část textu, která vyvolala odpor Brazílie, byla ta, v níž se praví, že domorodé obyvatelstvo by mělo být součástí procesu hledání způsobu jak zabránit globálnímu oteplování prostřednictvím své kultury a že jejich tradiční moudrost musí být ve strategii států brána v úvahu.

V předvečer cesty brazilského prezidenta do New Yorku, kde má zahájit Valné shromáždění OSN, kde bude téma deštných pralesů v ohnisku jeho agendy, je Bolsonaro obviňován, že se za scénou spikl s Moskvou.  (Vzhledem k tomu, že v roce 1949 svým projevem zahájil první jednání OSN brazilský diplomat Oswaldo Aranha, stalo se tradicí, že každoročně zahajuje svým projevem Valné shromáždění OSN právě brazilský prezident.) Bolsonaro se právě podrobil operaci kýly, ale vyhlásil, že do OSN pojede, i kdyby měl být na kolečkovém křesle. Chce tam pronést svůj projev, který bude zřejmě kontroverzní.

Bolsonaro se vyjádřil, že chce, aby svět pochopil, že amazonský prales je majetkem Brazílie a že nepřijme žádné zahraniční zásahy do jeho plánů exploatovat bohatství deštného pralesa. Bolsonaro nevěří v globální oteplování a odmítá varování, že likvidace deštných pralesů zhoršuje globální oteplování. Kromě toho je hlasitým a explicitním prosazovatelem urbanizace domorodého indiánského obyvatelstva a neskrývá svůj úmysl zlikvidovat jejich chráněné rezervace.

Koalice domorodáých organizací bude v nadcházejících dnech intenzivně lobbovat u kanadské vlády a u evropských vlád ve snaze zastavit ofenzívu Brazílie a Ruska, jejímž cílem je vyprázdnění této rezoluce.

Ve středu tohoto týdne  naléhala na zasedání Rady OSN pro lidská práva CIMI (Domorodá misionářská rada) na mezinárodní komunitu, aby "sledovala" postoje brazilské vlády, které považují za vážnou hrozbu.
 



 
0
Vytisknout
1863

Diskuse

Obsah vydání | 25. 9. 2019