Svět musí ztrojnásobit úsilí o snížení emisí CO2, jinak přijde katastrofa

23. 9. 2019

 

Ze zprávy, zveřejněné v době, kdy se v pondělí sjíždějí na newyorský summit o globálním oteplování šéfové států, vyplývá, že současné plány boje proti globálnímu oteplování by vedly k zvýšení průměrné globální teploty do roku 2100 o 2,9-3,4 stupně Celsia, což by po Zeměkouli způsobilo katastrofu.

Zpráva organizace United in Science, koordinovaná Světovou meteorologickou organizací, konstatuje, že je stále ještě možné tu mezeru zaplnit  a udržet globální oteplování na přijatelné úrovni, ale vyžadovalo by to naléhavou změnu v jednání vlád.

Pět let 2015-2919 bude v průměru o 1,1 stupeň Celsia teplejší než předprůmyslová doba a teplejší než jakékoliv jiné dosavadní pětiletí.

Zpráva varuje, že k mnoha změnám způsobeným zvýšením průměrné teploty, tedy k dlouhým vedrům, rekordním lesním požárům, tání mořského ledu a ledovců, hurikánům, povodním a suchům dochází dříve a jsou tvrdší, než se před deseti lety předpovídalo.

Generální tajemník OSN António Guterres konstatoval, že svět rozkládá a že je zapotřebí mezinárodní spolupráce více než kdy předtím. Požádal politiky, aby přijeli na summit v New Yorku s novými přísliby s cílem omezit globální oteplování na alespoň 2 stupně Celsia, a pokud možno na 1,5 stupně Celsia. Zdůraznil, že to vyžaduje, aby země do roku 2030 snížily emise o 45 procent, ukončily dotace fosilních paliv a zakázaly nové uhelné elektrárny po roce 2020.


 
Donald Trump, který vyjádřil záměr vyčlenit Spojené státy z pařížské dohody o klimatu, se summitu nebude účastnit.

Zpráva United in Science, kterou podpořil i ekologický program OSN a Mezivládní panel ke klimatickým změnám (IPCC) odhaduje, že globální emise v důsledku nynější trajektorie nedosáhnou maxima do roku 2030.

Jiná zpráva, zveřejněná v pondělí, zjistila, že emise z uhelných elektráren by musely dosáhnout maxima příští rok a do roku 2040 dosáhnout nuly, pokud by svět měl splnit cíle z Paříže.

To by znamenalo, že rozvinuté země, které mají možnost jednat rychleji, by musely přestat používat uhlí na výrobu elektrické energie do roku 2031, méně rozvinuté země v dalším desetiletí.

Investoři sice přestávají investovat do nových uhelných elektráren, ale nestačí to. Podle Mezinárodního úřadu pro energii v roce 2018 stouply emise z uhelných elektráren o 2,9 procent a činí téměř třetinu globálních emisí CO2.

Podrobnosti v angličtině ZDE