Rovněž se teď míním kát!

18. 5. 2020 / Miloš Dokulil


A v čempak?

Že jsem před pár dny reagoval na oznámení „shůry“ kolem matematiky především jen vzhledem k tomu, zda má být či nebýt „obecně“ maturitním předmětem…

Že jsem si nezískával též doprovodné informace. Takže v mých příspěvcích k tomuto tématu byl jen hold matematice jako jednomu z nejzávažnějších předmětů pro výuku mladé generace.

Už je to moc dávno, co jsem sám chodil na gymnázium, což mě automaticky neomlouvá.

 

Naštěstí se mi ozval pisatel, který poznal, ne „na vlastní kůži“, ale vlastní hlavou, proč to s tou matematikou tolik „skřípe“. Protože pokud jistá ne zrovna pozitivně probíhající tradice setrvává bez korigující zpětné vazby dlouho, jenom to postupně stále více zhoršuje daný v ní stav. (Zjišťuji, že rovněž v rámci vysokoškolské výuky přicházejí její adepti vesměs stále hůř disponovaní ke kvalifikovanému tázání. Matematika už od základní školy kladně provokuje – s jistými výchozími předpoklady – k hledání systematicky podložených řešení.)

Pokud interpretuji správně svůj mailový zdroj, tak v rámci stávajících osnov bolí už to, že student(ka) 1. ročníku gymnázia ve fyzice potřebuje uplatnit mnohé poznatky, kterými ho/ji oblaží matematika teprve ve 4. ročníku (tedy až v „kvartě“!). Čili: když se bude přehodnocovat postavení matematiky v gymnaziální výuce, je zároveň zřejmě nejvyšší čas k celkovému přehodnocení výuky na II. stupni školské výukové struktury (včetně toho, které předměty a jak uplatnit s ohledem na to, že máme celou pětinu „informačního století“ už skoro za sebou). Nechápu, že ti, kteří učí gymnaziální fyziku, už dávno nebouřili po širší reformě.

Pokud jde přímo o matematiku, soudím, že určité její „minimum“ by měli absolvovat všichni gymnaziální studenti. Separátní otázkou potom bude, kdy a jak nasadit výběrově matematiku pro těch možná 10 % matematicky se specializujících studentů. Asi by bylo praktické, aby tu byla dvoukolejnost (a že by neabsolvovali to „minimum“, ale jenom – jinak nazvanou či „šifrovanou“ – matematickou nástavbu).

Samozřejmě že tu je řada dalších problémů. Nejen ve způsobech, jak volit matematické zápisy (jak psát jednotlivé formule atd.).

A možná nejdůležitější je (a o tom jsem se již dříve zmiňoval), aby všem předmětům na všech školách učili pro dané předměty nejen kvalifikovaní, ale pro ty předměty navíc osobně „zapálení“ odborníci, schopní vzbudit odpovídající zájem o výuku. (Plat není to poslední v tom navrhovaném zápasu o nutné změny.)

Když jsme se dostali celostátně do provizoria, je nejvyšší čas ustavit výchozí koncepční komisi a nato – hodně brzy – připravit dílčí předmětové komise (které by se již vyvarovaly „přešlapům“ dneška). Řešení problémů není dáno již tím, že se jistá praxe či její hlediska pouze pozastaví…


1
Vytisknout
2346

Diskuse

Obsah vydání | 21. 5. 2020