Vůdce Hamásu opakoval výzvu k zastavení palby v Gaze poté, co byli zabiti jeho synové a vnuci

11. 4. 2024

Úder přišel poté, co Joe Biden prohlásil, že akce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v Gaze jsou "chybou". "Nesouhlasím s jeho přístupem," řekl.

Biden dodal: "Vyzývám Izraelce, aby prostě vyzvali k příměří a umožnili na příštích šest, osm týdnů úplný přístup ke všem potravinám a lékům, které do země směřují."

Výroky amerického prezidenta o příměří znamenaly posun oproti předchozím výrokům, v nichž uvedl, že břemeno spočívá na Hamásu, aby souhlasil s příměřím a dohodou o propuštění rukojmích.

Bidenovy výroky, které v úterý odvysílala americká španělskojazyčná televizní stanice Univision, zazněly minulý týden, den před napjatým telefonátem mezi oběma vůdci, v němž Biden od Netanjahua požadoval odpovědi na otázky týkající se útoku bezpilotního letounu, při němž zahynulo sedm humanitárních pracovníků z World Central Kitchen, a vymohl si sliby, že Izrael bude více chránit civilisty a umožní do Gazy dodávat více zoufale potřebné pomoci.

Washington bude nucen změnit svou politiku, pokud Izrael nezmění své chování na palestinském území, řekl údajně Biden. Izrael reagoval souhlasem s otevřením nových přechodů pro pomoc: V pondělí do Gazy vjelo 419 nákladních aut, což je rekordní počet za jediný den od začátku války.

Nejvážnější neshody se týkaly izraelských plánů na pozemní ofenzívu v nejjižnějším městě Gazy Rafáhu, kde hledá relativní bezpečí více než milion lidí. Netanjahu opakovaně vyhrožuje, že Izrael operaci provede.

Po šesti měsících války bylo podle místního ministerstva zdravotnictví na pobřežním území zabito více než 33 400 lidí a téměř všichni z 2,3 milionu obyvatel byli vyhnáni ze svých domovů. V některých oblastech se "předpokládá a hrozí hladomor", uvedla minulý měsíc zpráva podporovaná OSN.

Kyperští představitelé ve středu uvedli, že World Central Kitchen by měla brzy obnovit dodávky pomoci do Gazy poté, co byl tento humanitární program po izraelském zabití konvoje humanitárních pracovníků, kteří 1. dubna koordinovali svůj pohyb s Izraelskými obrannými silami (IDF), pozastaven. V Larnace čeká na naložení asi 1 000 tun pomoci, převážně potravin.

Izrael v neděli oznámil, že z "taktických důvodů" stáhl všechny své pozemní jednotky z jihu Gazy, což vyvolalo otázky ohledně dalšího směřování války, zatímco rostla naděje, že poslední kolo jednání o příměří v Káhiře by konečně mohlo přinést ovoce.

Ve středu však v několika oblastech pásma Gazy zuřily pozemní boje, při nichž zahynulo nejméně 127 lidí, uvedlo ministerstvo zdravotnictví na území ovládaném Hamásem, a zdálo se, že jednání o příměří opět váznou. Strany se stále rozcházejí v klíčových otázkách, včetně návratu Palestinců do severní části Gazy. Netanjahuův bezpečnostní kabinet se v úterý pozdě večer sešel, aby projednal jednání o rukojmích, ale zřejmě nepřijal žádné rozhodnutí.

Ve středu také člen izraelského válečného kabinetu Benny Gantz řekl členům své strany Národní jednota, že "vítězství přijde krok za krokem", varoval, že Izrael čeká dlouhá válka a že bude muset v Gaze bojovat ještě několik let.

Válka v Gaze vyvolala obavy z regionálního konfliktu, které ještě zesílily minulý týden, kdy byl při útoku na íránskou diplomatickou budovu v syrském hlavním městě Damašku zabit generál Mohammad Reza Zahedi, vysoký představitel íránských Islámských revolučních gard, za což Teherán považuje Izrael.

Ve středu izraelský ministr zahraničí prohlásil, že síly jeho země udeří přímo na Írán, pokud ten zahájí odvetný útok ze svého území. "Pokud Írán zaútočí ze svého území, Izrael odpoví a zaútočí v Íránu," uvedl Israel Katz v příspěvku na Twitteru v perštině i hebrejštině.

Již dříve ve středu íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí zopakoval výhrůžku, že se Izraeli pomstí za útok na jeho konzulát v Damašku.

Izrael v průběhu let zaútočil na desítky cílů v Sýrii napojených na Írán se zjevným záměrem narušit transfery zbraní a další spolupráci s libanonským Hizballáhem, který Írán podporuje.